Janovec metlatý (Sarothamnus scoparius L., syn. Cytisus scoparius L. ), čeleď: bobovité
(Fabaceae) je polokeř vysoký 0,5 až 2 m. Má pevné, prutovité větve
s 5 žebry, které jsou řídce chlupaté a chudě olistěné. Listy jsou opadavé, v
horní části rostliny jednoduché, v dolní 3četné. Květy sytě žluté barvy rostou
na asi 1 cm
dlouhých stopkách, jednotlivě nebo po dvou. Kvete v květnu až červnu. Plodem je
černohnědý lusk s četnými semeny (Weber 2009).
Rod Sarothamnus zahrnuje 10 až 12 druhů, které rostou především v jihozápadní Evropě, ale druhotně i v jiných světadílech. Janovec roste v západní a střední Evropě od Portugalska a Britských ostrovů po jižní Skandinávii, východní hranice jeho původního rozšíření je však nejasná. Protože byl pěstován v zahrádkách, rozšířil se i do dalších částí Evropy a dále i do Indie, Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. V ČR není rostlinou původní, ale zdomácnělou. Roste poměrně hojně v nižších a středních polohách, téměř na celém území státu. Jeho oblíbenými stanovišti jsou okraje lesů, lesní světliny a paseky, pastviny, vřesoviště, skály, lomy a pískovny, často také roste podél cest. Preferuje hlinité až písčité půdy. Janovec má schopnost obohacovat půdu dusíkatými sloučeninami, proto je občas pěstován pro zlepšení kvality půdy (např. písčitých půd). Vysazuje se také za účelem zpevnění písečných přesypů, náspů apod. Stonky se používají k pletení košíků a na splétání košťat. Sám janovec svým vzhledem poněkud připomíná koště a odtud také pochází latinské jméno rostliny: saros = koště, thamnos = keř, scoparis = jako koště. Dřevnaté stonky starých rostlin lze použít k topení nebo k výrobě dřevěného uhlí. Protože stonky poskytují vlákna, sloužily v době 1. a 2. světové války jako náhražka juty nebo k nastavování vlny a bavlny a dokonce se využívaly k výrobě desek sloužících jako náhrada překližky. Květy se užívaly jako náhražka pravého čaje. Z tohoto výčtu použití se janovec jeví jako veskrze užitečná rostlina, přesto je jedovatý. Celá rostlina obsahuje několik alkaloidů, zejména chinolizidinové alkaloidy spartein a lupanin (Wink et al.. 1981). Jejich obsah je nejvyšší v semenech (až 1,5 %). Dále je přítomen flavonoid luteolin a isoflavonoid genistein a jejich glykosidy (Bandyukova a Yugin 1981). V květech byl nalezen glykosid skoparosid. Z ostatních látek byly nalezeny třísloviny, pryskyřice a hořčiny. Spartein je hlavním alkaloidem janovce (Kolodziejski et al. 1964), ale vyskytuje se i v dalších bobovitých rostlinách, zejména lupinách. V malých dávkách působí povzbudivě na dýchací centrum, ve velkých dávkách je tlumí. Spartein je kardiotoxický, způsobuje zrychlení srdeční činnosti, ve velkých dávkách vyvolává srdeční arytmie, pokles krevního tlaku a může způsobit srdeční selhání (Pugsley et al. 1995; Habermehl 1998). Ovlivňuje srdeční činnost podobně jako digitalis, ale na rozdíl od něj se v těle nakumuluje. Podobné účinky má i lupanin, ale v rostlině ho jen malé množství (Petterson et al. 1994). Přítomné fytoflavonoidy působí jako fytoestrogeny a vychytávače volných radikálů (Sundararajan et al. 2006; Raja et al. 2007). Skoparosid má diuretický účinek (Paris a Stambouli 1961). Otravy lidí jsou velmi vzácné, projevují se zvracením, průjmem, studeným potem, ztíženým dýcháním a křečemi kosterního svalstva. Smrt nastává zástavou dechu (Muller 1951). Kouření květů má mírně euforizující účinky (Perry 2002). Vzhledem k jedovatosti rostliny se janovce v lidovém léčitelství užívá jen zřídka.
Literatura: Bandyukova VA, Yugin VA. Natural flavonoid C-glycosides. J Chem Nat Comp 1981; 17: 1-21. 1981 Habermehl GG. Secondary and tertiary metabolites as plant toxins. Toxicon 1998; 36: 1707-1719. Kolodziejski J, Gill S, Luczkievicz I. Localization od sparteine in Cytisus scoparius link (Sorothamnus scoparius L Mimm.) during the vegetation stage. [Article in Polish] Acta Pol Pharm. 1964; 21: 501-508. Muller AH. Broom (Sarothamnus scoparius) poisoning. Dtsch Med Wochenschr 1951;76: 1027. Paris RR, Stambouli A. On some flavonosides hydrolyzable with difficulty (scoparoside, cytisoside and phloioside). [Article in French] C R Hebd Seances Acad Sci. 1961; 252: 1659-1661. Perry E. Plants of the dogs. In: Perry E, Ashton H, Young A. (Ed.). Neurochemistry of Consciousness. Neurotransmitters in Mind. John Benjamins Publ. Co. The Netherlands, 2002. 205-225. ISBN 90-272-5156-8 Petterson DS, Greirson BN, Allen DG, Harris DJ, Power BM, Dusci LJ, Ilett KF. Disposition of lupanine and 13-hydroxylupanine in man. Xenobiotica. 1994; 24: 933-941. Pugsley MK, Saint DA, Hayes E, Berlin KD, Walker MJA. The cardiac electrophysiological effects of sparteine and its analogue BRB-I-28 in the rat. Eur J Pharmacol 1995; 294: 319-327. Raja S, Ahamed KF, Kumar V, Mukherjee K, Bandyopadhyay A, Mukherjee PK. Antioxidant effect of Cytisus scoparius against carbon tetrachloride treated liver injury in rats J Ethnopharmacol. 2007; 109: 41-47. Sundararajan R, Haja NA, Venkatesan K, Mukherjee K, Saha BP, Bandyopadhyay A, Mukherjee PK. Cytisus scoparius link - A natural antioxidant. BMC Compl Alternat Med 2006; 6: 8 Weber RW. Scotch broom, Cytisus scoparius. Ann Allergy Asthma Immunol. 2009; 103: A4. Wink M, Witte L, Hartmann T. Quinolizidine Alkaloid Composition of Plants and of Photomixotrophic Cell Suspension Cultures of Sarothamnus scoparius and Orobanche rapum-genistae, Planta Medica 1981; 43: 342-352.
Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc http://toxicology.cz
