Atraktylosid, jedovatý diterpenoidní glykosid Atractylis
gummifera L.
Jiří Patočka
Atractylis
gummifera L je rostlina čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která roste v
jižní Evropě, Malé Ázii a severozápadní Africe. Je to trvalka se zkráceným
stonkem a přízemní růžicí listů, která miluje slunné, kamenité polohy. Celá
rostlina je jedovatá, ale extrakt z jejího kořene je využíván v lidovém
léčitelství (Larrey 1997). Otravy u lidí nejsou časté, ale mohou skončit smrtí
(Georgiou et al. 1988; Madani et al. 2006;Zaim et al. 2008; Vallejo et al. 2009). Rostlina je hepatotoxická
(Hedili et al. 1989).
Toxicita rostliny je způsobena přítomností atraktylosidu a karboxyatraktylosidu (Danieli et al. 1972), dvou diterpenoidních glukosidů nor-kauranového typu, které mají ve své molekule sulfonovaný cukr. Obě látky inhibují oxidativní fosforylaci v mitochondriích (Daniele et al. 2005). Tyto jedy se váží na mitochondriální protein, tzv. adenin-nukleotidový nosič (translokátor), stabilizují jej na vnější straně vnitřní mitochondriální membrány a znemožňují tak jeho přenos do matrix mitochondrie, čímž dochází k blokování oxidativní fosforylace. Akutní toxicita atraktylosidu je poměrně vysoká, jeho střední smrtná dávka (LD50) pro laboratorního potkana je 143 mg/kg (i.p.), 155 mg/kg (s.c.), pro králíka 250 mg/kg (s.c.) a pro psa 15 mg/kg (i.v.). Karboxyatraktylosid je desetkrát toxičtější než atryktylosid (Hrdina et al. 2004). Pro klinický obraz intoxikace je charakteristická nauzea, zvracení, bolest břicha, průjem, bolest hlavy, úzkost a křeče. Otrava probíhá pod obrazem akutního selhání jater s těžkým poškozením ledvin (Stewart a Steenkamp 2000). Neexistuje žádná specifická terapie. Ta je pouze symptomatická (Hamouda et al. 2004). Experimentální terapie poukázala na to, že některé léky, jako je verapamil nebo dithiothreitol mohou zvířata chránit před toxickým účinkem atraktylosidu, ale pouze tehdy, jsou-li podány profylakticky (Daniele t al. 2005). Atraktylosid a karboxyatraktylosid představují specifický typ mitochondriálních jedů a studium jejich interakce s ADP/ATP translátorem pomáhá pochopit oxidativní děje probíhající v mitochindriích (Kedrov et al. 2010).
Literatura Daniele C, Dahamna S, Firuzi O, Sekfali N, Saso L, Mazzanti G. Atractylis gummifera L. poisoning: an ethnopharmacological review. J Ethnopharmacol 2005; 97: 175-181. Danieli B, Bombardelli E, Bonati A, Gabetta B. Structure of the diterpenoid carboxyatractyloside. Phytochemistry 1972; 11: 3501-3504. Georgiou M, Sianidou L, Hatzis T , Papadatos J, Koutselinis A. Hepatotoxicity due to atractylis gummifera L. Clin Toxicol 1988; 26: 487-493. Hamouda C, Hédhili A, Ben Salah N, Zhioua M, Amamou M. A review of acute poisoning from Atractylis gummifera L. Vet Hum Toxicol 2004; 46: 144-146. Hedili A, Warnet JM, Thevenin,M, Martin C, Yacoub M, Claude JR. Biochemical investigation of atractylis gummifera L. hepatotoxicyty in the rat. Arch Toxicol Suppl 1989; 13312-13315. Hrdina V, Hrdina R, Jahodář L, Martinec Z, Měrka V. Přírodní toxiny a jedy. Galén, Praha 2004, s. 30. Kedrov A, Hellawell AM, Klosin A, Broadhurst RB, Kunji ER, Müller DJ. Probing the interactions of carboxy-atractyloside and atractyloside with the yeast mitochondrial ADP/ATP carrier. Structure. 2010 ; 18: 39-46. Larrey D. Hepatotoxicity of herbal remedies. J Hepatol 1997; 26: 47-51. Madani N, Sbaï H, Harandou M, Boujraf S, Achour S, Khatouf M, Kanjaa N. Atractylis gummifera poisoning in a pregnant woman. [Article in French] Presse Med. 2006; 35: 1828-1830. Stewart MJ, Steenkamp V. The biochemistry and toxicity of atractyloside: a review. Therap Drug Monit 2000; 22: 641-649. Vallejo JR, Peral D, Gemio P, Carrasco MC, Heinrich M, Pardo-de-Santayana M. Atractylis gummifera and Centaurea ornata in the Province of Badajoz (Extremadura, Spain)-Ethnopharmacological importance and toxicological risk. J Ethnopharmacol. 2009; 126: 366-370. Zaim N, Guemouri L, Lamnaouer D, Benjouad A. Study of four cases of poisoning by Atractylis gummifera L. in Morocco. [Article in French] Therapie. 2008; 63: 49-54.
Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc http://toxicology.cz
