Sněženka, posel dobrých zpráv
Jiří Patočka, Anna Strunecká
Kdo by neznal sněženku (Galanthus nivalis), která
vykvétá jako jedna z prvních květin, často ještě pod sněhem. První její dobrou
zprávou je, že jaro se blíží, a druhou, že alkaloid galantamin v jejích
cibulkách představuje pokrok v léčení Alzheimerovy nemoci.
Kdo by neznal sněženku (Galanthus nivalis), která
vykvétá jako jedna z prvních květin, často ještě pod sněhem. První její dobrou
zprávou je, že jaro se blíží, a druhou, že alkaloid galantamin v jejích
cibulkách představuje pokrok v léčení Alzheimerovy nemoci.
Tato nemoc byla popsána r. 1907 a ještě v polovině minulého století patřila
mezi neobvyklé choroby, znalo ji jen několik specialistů. Dnes postihuje asi 6 %
lidí starších 65 let a téměř 30 % lidí starších 85 let. Počty nemocných stoupají
na celém světě. Alzheimerova nemoc je spojována s rostoucí střední délkou života
vyspělých společností, a je proto právem považována za civilizační chorobu. Jde
o progresivní neurodegenerativní poruchu mozku dosud neznámé příčiny, avšak se
známými rizikovými faktory, z nichž nejvýznamnějším je stáří. Progresivní
charakter nemoci znamená, že se její příznaky s postupujícím časem stále
zhoršují. Nemoc se již dostala na třetí místo jako příčina smrti a je na prvém
místě jako příčina demence. Pro demenci je charakteristický úbytek až ztráta
schopnosti myšlení, paměti a logického uvažování. Jde o postižení kognitivních a
adaptačních schopností člověka, které jsou nezbytné pro jeho úspěšný osobní,
společenský a pracovní život. Nemoc zbavuje mozek schopnosti normálně fungovat,
a nakonec odsuzuje člověka k závislosti na ošetřovatelské péči (viz Vesmír 78, 307,
1999/6 a 78, 330,
1999/6). Choroba se sice považuje za nevyléčitelnou, ale je možné zpomalit
její rozvoj a zmírňovat po určitou dobu některé její příznaky (Vesmír 83, 46,
2004/1).
Koncem minulého století byly objeveny léky, které mohou vývoj Alzheimerovy
choroby zpomalit nebo na dva i více let zastavit. Převládají ty, které potlačují
aktivitu enzymu acetylcholinesterázy (AChE), který odbourává neuronový přenašeč
cholinergního nervového systému – acetylcholin. Acetylcholin zajišťuje v
neuronech naše kognitivní funkce a při Alzheimerově nemoci je ho v mozku
nedostatek. Strategie léčby spočívá v podávání léků inhibujících mozkovou AChE.
Podávání inhibitorů AChE zvyšuje množství acetylcholinu v mozkových synapsích a
zlepšuje kognitivní funkce.
Jedním z nejnovějších léčiv
Alzheimerovy nemoci je galantamin, dusíkatá heterocyklická sloučenina ze skupiny
alkaloidů, o níž je již delší dobu známo, že se nachází v cibulkách sněženek a
některých dalších rostlin (bledulí, narcisů aj.). Galantamin působí – na rozdíl
od jiných podobných látek – nejen jako reverzibilní inhibitor AChE, ale také
jako alosterický modulátor acetylcholinových receptorů nikotinového typu
(Psychiatrie 5, 265, 2001). Díky svému dvojímu účinku může galantamin působit
jako kognitivum, tj. léčivo zlepšující paměť. Dokud bylo nutno galantamin
izolovat z rostlin, které jsou navíc chráněné, bylo jeho použití v medicíně
problematické. Poté, co se podařilo zvládnout jeho syntetickou výrobu ve velkém
(Angew. Chem. Int. 41, 2795, 2002), stal se galantamin nadějí pro miliony lidí
trpících Alzheimerovou chorobou. Nemoc je pořád ještě nevyléčitelná, ale její
průběh se dá zpomalit, možná i pozastavit.