V roce 1998 byly
z hlubokomořského pláštěnce rodu Aplidium, nalezeného ve Velké australské
zátoce, izolovány látky charakterizované jako 15-členné makrodilaktony s
motivem kyseliny salicylové a methoxylovanou oximovou skupinou. Ve své molekule
mají dvě stereogenní centra (Shen et al. 2002). Až dosud bylo izolováno a
identifikováno 6 látek, které byly nazvány lobatamidy A až F.
Lobatamidy vykazují vysokou protinádorovou aktivitu proti řadě linií lidských rakovinných buněk. Mechanismus jejich toxického účinku na rakovinnou buňku spočívá v inhibici V-ATPáz. V-ATPázy (vakuolární H+ pumpy) se nacházejí v membránách mnoha organel, jako jsou endosomy, lysozomy a vezikuly, ve kterých hrají zásadní úlohu pro jejich fungování. V-ATPázy hrají také důležitou roli v synaptickém přenosu mezi neurony a představují nový cíl pro léčiva rakoviny (Huss a Wieczorek 2009; Pérez-Sayáns et al. 2009), ale také pro terapii osteoporózy (Beutler a McKee 2003). Lobatamidy inhibují savčí V-ATPázy, nikoliv však V-ATPázy mikromycet. Tím se liší od ostatních typů dosud známých inhibitorů V-ATPáz jako jsou bafilomycin/concanamycin nebo chondropsin (Bowman et al. 2003).
