Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Jak a čím ohrožuje měchýřovka portugalská plavce ve Středozemním moři

Jak a čím ohrožuje měchýřovka portugalská plavce ve Středozemním moři

Jiří Patočka

Měchýřovka portugalská (Physalia physalis L.), trubýš (Siphonophora) z řádu mořských žahavců (Cnidaria) z třídy polypovců (Hydrozoa), ohrožuje koupání ve Středozemním moři. Jako všichni trubýši je dravá, svými dlouhými žahavými vlákny ochromuje a usmrcuje kořist a svým jedem může být nebezpečná i člověku. Je ze všech trubýšů nejnebezpečnější. Jejím domovem je Atlantik, ale díky změnám v mořských proudech se letos dostala Gibraltarským průlivem až do Středozemního moře. Vědci se obávají jejího mohutného rozšíření v této oblasti a přímořské státy zase ohrožení známých turistických letovisek a odlivu turistů (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=640117).

Trubýši, tyto křehké rosolovité organismy, jsou často považovány za medúzy. Vytváří volně plovoucí kolonie navzájem propojených jedinců, z nichž každý má svou specifickou funkci (Ottuso 2009). Jedinci s vaky naplněnými vzduchem (pneumatofor) umožňují kolonii vznášet se na hladině nebo klesnout do hlubiny. Další jedinci (daktylozoidi) specializovaní na lovení kořisti a její trávení, vytvářejí až 30 m dlouhá žahavá vlákna, která mohou koupajícího člověka omotat a požahat. Požahání je velmi bolestivé, ale jed trubýše může způsobit také ochrnutí a plavec se může utopit. Může též dojít k dýchacím potížím či srdeční zástavě.
Požahání měchýřovkou portugalskou jsou nebezpečná, doprovázena komplikacemi v podobě nekrotických ložisek v místě kontaktu žahavého vlákna s kůží (Giordano et al. 2005). U dětí hrozí též akutní selhání ledvin (Guess et al. 1982). Výjimkou nejsou ani smrtelná požahání (Stein et al. 1989; Burnet a Gable 1989), kdy důvodem úmrtí je kardiovaskulární kolaps (Kaufman 1992).
Jedy trubýšů nejsou dostatečně prozkoumány. Jedná se o směs biologicky účinných látek, v níž převažují polypeptidy s neurotoxickým a cytolytickým účinkem a toxické fosfolipázy (Sher et al. 2005a). Za neurotoxicitu trubýšů jsou zřejmě odpovědné toxiny zvané hydralysiny (Sher et al. 2005b). Princip jejich toxického účinku je založen na faktu, že hydralysiny vytváří arteficiální póry v membráně nervových buněk, kterými pak nekontrolovaně vstupují do nitra buňky ionty kalcia a způsobí jejich zničení (tzv. pore-forming toxins). Tento druh toxinů, narušujících architekturu a integritu buněčných membrán, je v přírodě velmi rozšířen (Anderluh a Lakey 2008). Toxiny tohoto typu používají stejně tak bakterie, jako vyšší organismy a v průběhu evoluce se z nich stal vysoce sofistikovaný útočný nástroj na překonání obrany potenciální kořisti (Iacovache et al. 2008). U bakterií jsou tyto toxiny nejrozšířenějším druhem proteinových toxinů (Gonzalez et al. 2008).

Literatura
Anderluh G, Lakey JH. Disparate proteins use similar architectures to damage membranes. Trends Biochem Sci 2008; 33: 482-490.
Burnett JW, Gable WD. A fatal jellyfish envenomation by the Portuguese man-o'war. Toxicon 1989; 27: 823-824.
Giordano AR, Vito L, Sardella PJ. Complication of a Portuguese man-of-war envenomation to the foot: a case report. J Foot Ankle Surg 2005; 44: 297-300.
Gonzalez MR, Bischofberger M, Pernot L, van der Goot FG, Frêche B. Bacterial pore-forming toxins: the (w)hole story? Cell Mol Life Sc. 2008; 65: 493-507.
Guess HA, Saviteer PL, Morris CR. Hemolysis and acute renal failure following a Portuguese man-of-war sting. Pediatrics 1982; 70: 979-981.
Iacovache I, van der Goot FG, Pernot L. Pore formation: an ancient yet complex form of attack. Biochim Biophys Acta 2008; 1778: 1611-1623.
Kaufman MB. Portuguese man-of-war envenomation. Pediatr Emerg Care 1992; 8: 27-28.
Ottuso PT. Physalia physalis: a colonial hybrid, not a true jellyfish. Cutis 2009; 83: 104.
Sher D, Fishman Y, Zhang M, Lebendiker M, Gaathon A, Mancheño JM, Zlotkin E. Hydralysins, a new category of beta-pore-forming toxins in cnidaria. J Biol Chem 2005b; 280: 22847-2255.
Sher D, Knebel A, Bsor T, Nesher N, Tal T, Morgenstern D, Cohen E, Fishman Y, Zlotkin E. Toxic polypeptides of the hydra--a bioinformatic approach to cnidarian allomones. Toxicon 2005a; 45: 865-879.
Stein MR, Marraccini JV, Rothschild NE, Burnett JW. Fatal Portuguese man-o'-war (Physalia physalis) envenomation. Ann Emerg Med 1989; 18: 312-315.