Bryotoxiny – jedovaté bufadienolidy rostlin rodu Bryophyllum
Jiří Patočka
Bryophyllum
nověji Kalanchoe (čeleď
tlusticovitých – Crassullaceae, česky
také naduť nebo kolopejka) jsou sukulentní rostliny převážně původem z
Madagaskaru, které kvetou růžovými, fialovými, oranžovými nebo jinak zbarvenými
květy zvoncovitého tvaru. Podél zubatého okraje listů se vytvářejí nové malé
rostlinky, jakési malé sazeničky, které okamžitě po opadnutí z rostliny
zakoření a dají vznik novému jedinci (viviparie). Rostliny obsahují jedovaté kardiotoxické
glykosidy bufadienolidového typu (McKenzie et al. 1987, 1989), které jsou
rozšířenou skupinou přírodních jedů (Patočka 2008). Hlavními toxickými principy
jsou bufadienolidy bryotoxiny A, B a C, které jsou zřejmé zodpovědné za občasné
otravy dobytka (McKenzie a Dunster 1986, Capon et al. 1986). Tyto jedovaté
látky byly izolovány a identifikovány v roce 1988 americkými výzkumníky (Oelrichs
et al. 1988).
Otrava je doprovázena anorexií, depresemi, průjmem, poruchami srdečního rytmu, zástavou dechu a smrtí. Biochemickými ukazateli otravy jsou zvýšené plasmové hladiny močoviny, kreatininu a glukózy a snížené chloridy. U přirozených i experimentálních otrav byly pozorovány degenerativní změny na myokardu a četná nekrotická ložiska a hemorrhagie v srdci a trávicím traktu. U zvířat s dyspnoe byla pozorována atelektázie a plicní emfyzém, u některých také středně silná nefróza. Střední smrtná dávka Bryophyllum tubiflorum (Kalanchoe tubiflora) pro dobytek je závislá na tom, která část rostliny je zkrmována. Obsah bufadienolidů v různých částech je totiž rozdílný. Nejvyšší je v květech, nižší v listech a kořenech a nejnižší v nati. Pro květy B. tubiflorum byla experimentálně zjištěna velikost LD50 0,7 g sušiny/kg, pro listy 2,3 g/kg (McKenzie a Dunster 1986). Již v roce 1993 bylo zjištěno, že extrakt z listů kolopejek do organických rozpustidel má antimutagenní aktivitu, zatímco vodné extrakty nikoliv (Obaseike-Ebor et al. 1993). Biologická aktivita těchto rostlin je zřejmě vázána na přítomnost bufadienolidů ať už jde o jejich cytotoxicitu (Yamagashi et al. 1989) nebo insekticidní aktivitu (Supratman et al. 2000, 2001). Kalanchoe madagskarská (B. daigremontianum) byla klinicky zkoumána v bývalém Sovětském svazu, kde je velmi oblíbená a známá pod označením pokojový žen-šen.
Literatura Capon RJ, Macleod JK, Oelrichs PB. Bryotoxins A and C toxic bufadieneolide orthoacetates from the flowers of Bryophyllum tubiflorum – Crassulaceae. Aust J Chem 1986; 39: 1711-1716. McKenzie RA, Dunster PJ. Hearts and flowers: Bryophyllum poisoning of cattle. Aust Vet J 1986; 63: 222-227. McKenzie RA, Franke FP, Dunster PJ. The toxicity for cattle of bufadienolide cardiac glycosides from Bryophyllum tubiflorum flowers. Aust Vet J 1989; 66: 374-376. McKenzie RA, Franke FP, Dunster PJ. The toxicity to cattle and bufadienolide content of six Bryophyllum species. Aust Vet J 1987; 64: 298-301. Obaseiki-Ebor EE, Odukoya K, Telikepalli H, Mitscher LA, Shankel DM. Antimutagenic activity of extracts of leaves of four common edible vegetable plants in Nigeria (west Africa). Mutat Res 1993; 302: 109-117. Oelrichs PB, Macleod JK, Capon RJ. Isolation and identification of the toxic preinciples in Bryophyllum tubiflorum Kalanchoe in: James LF et al. (Eds.) Poisonous Plants, Third International Symposium, Logan, Utah, USA 1988. Iowa state University Press, 1992, 288-292. ISBN 0-8138-1241-0 Patočka J. Kardiotoxické glykosidy. Voj Zdrav Listy 2008; 77: 160-168. http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL%204_2008/11%20Pato%C4%8Dka.pdf
Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc http://toxicology.cz
