Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Zamamistatin nebo aeroplysinin-1?

Zamamistatin nebo aeroplysinin-1?

Jiří Patočka

Zamamistatin byl izolován z mořské houby Pseudoceratina purpurea z okolí Okinawy (Takada et al. 2001) jako derivát bromotyrosinu, jeho chemická struktura byla určena z NMR spekter, ale později byla revidována (Hayakawa et al. 2006). Zcela nedávno však byla znovu revidována a bylo zjištěno, že zamamistatin je chemicky identický s jiným mořským toxinem, aeroplysininem-1 (Kita et al. 2008), který byl již dříve izolován z mořské houby Ianthella ardis (Fulmor et al. 1970) a z široce rozšířené houby Verongia aerophoba (syn. Aplysina aerophoba) (Fattorusso et al. 1972), pro níž je charakteristická přítomnost derivátů 3,5-dibromo-tyrosinu, které jsou jejími hlavními toxickými principy (Aydogmus et al. 1999). Tyto látky tvoří až 10 % suché váhy houby a slouží jako obrana před dravými predátory. Jejich antibiotický účinek také chrání houbu před bakteriálními patogeny (Thoms et al. 2004, 2006).

Zamamistatin alias aeroplysinin-1 vykazuje antibakteriální (Fattorusso et al. 1972) a cytostatickou aktivitu u několika buněčných nádorových linií (Kreuter et al. 1989, Koulman et al. 1996). Inhibuje fosforylaci lipokortinu-podobných proteinů a jeho protinádorový účinek je založen na tom, že blokuje EGF-dependentní proliferaci buněk (Kreuter et al. 1990). Cytotoxicita aeroplysininu-1 je srovnatelná s cytotoxicitou cisplatiny (Teeyapant et al. 1993). Vykazuje také silnou anti-angiogenní aktivitu (Rodríguez-Nieto et al. 2002, Córdoba et al. 2007). Synteticky připravené analogy aeroplysininu-1 představují nový typ blokátorů tyrosinkinázových receptorů (Hinterding et al. 1998).

Literatura
Aydogmus Z, Ersoy N, Imre S. Chemical Investigation of the Sponge Verongia aerophoba. Turk J Chem 1999; 23: 339-344.
Córdoba R, Tormo NS, Medarde AF, Plumet J. Antiangiogenic versus cytotoxic activity in analogues of aeroplysinin-1. Bioorg Med Chem. 2007; 15: 5300-5315.
Fattorusso E, Minale L, Sodano G. Aeroplysinin-1, an antibacterial bromo-compound from the sponge Verongia aerophoba. J Chem Soc [Perkin 1]. 1972; 1: 16-8.
Fulmor W, Van Lear GE, Morton GO, Mills RD. Isolation and absolute configuration of the aeroplysinin I enantiomorphic pair from ianthella ardis. Tetrahedron Lett. 1970; 52: 4551-4552.
Hayakawa I, Teruya T, Kigoshi H. Revised structure of zamamistatin. Tetrahedron Lett, 2006; 47: 155-158.
Hinterding K, Knebel A, Herrlich P, Waldmann H. Synthesis and biological evaluation of aeroplysinin analogues: a new class of receptor tyrosine kinase inhibitors. Bioorg Med Chem. 1998; 6: 1153-1162.
Kita M, Tsunematsu Y, Hayakawa I, Kigoshi H. Structure of zamamistatin—a correction. Tetrahedron Lett, 2008; 49, 5383-5384.
Koulman A, Proksch P, Ebel R, Beekman AC, van Uden W, Konings AW, Pedersen JA, Pras N, Woerdenbag HJ. Cytotoxicity and mode of action of aeroplysinin-1 and a related dienonefrom the sponge Aplysina aerophoba. J Nat Prod. 1996; 59: 591-594.
Kreuter MH, Bernd A, Holzmann H, Müller-Klieser W, Maidhof A, Weissmann N, Kljajić Z, Batel R, Schröder HC, Müller WE. Cytostatic activity of aeroplysinin-1 against lymphoma and epithelioma cells. Z Naturforsch [C]. 1989; 44: 680-688.
Kreuter MH, Leake RE, Rinaldi F, Müller-Klieser W, Maidhof A, Müller WE, Schröder HC. Inhibition of intrinsic protein tyrosine kinase activity of EGF-receptor kinase complex from human breast cancer cells by the marine sponge metabolite (+)-aeroplysinin-1. Comp Biochem Physiol B. 1990; 97: 151-158.