Pavel Chytra

Halucinogeny jsou charakteristické tím, že jejich základní účinek u zdravého jedince vyvolávají změny vědomí. Po požití těchto drog dochází často k výrazným změnám psychiky, hloubky a intenzity vnímání. Objevují se sluchové a zrakové halucinace, projevy depersonalizace, deformace času a prostoru. Často dochází k pocitu létání.Účinky halucinogenů jsou závislé na osobnosti uživatele, jeho momentálním psychickém stavu, okolí i výšce dávky.

Lysohlávka jako halucinogen.

Pavel CHYTRA

Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2. Aplikovaná radiologie a toxikologie – kombinované studium

email: chpaja@seznam.cz

Úvod

Halucinogeny jsou charakteristické tím, že jejich základní účinek u zdravého jedince vyvolávají změny vědomí. Po požití těchto drog dochází často k výrazným změnám psychiky, hloubky a intenzity vnímání. Objevují se sluchové a zrakové halucinace, projevy depersonalizace, deformace času a prostoru. Často dochází k pocitu létání.Účinky halucinogenů jsou závislé na osobnosti uživatele, jeho momentálním psychickém stavu, okolí i výšce dávky. Rizikem je nevypočitatelnost účinku a možnost toxické halucinatorní psychózy nebo projevení latentní duševní nemoci. Halucinogeny (LSD, Mezkalin, Psilocybin, atd.) mají mezi drogami vyjímečné postavení. A to, že zpravidla nezpůsobují návyk. Rozdělení halucinogenů je na přírodní a syntetické.

Trochu historie

Historie omamných hub sahá ke starým aztéckým kmenům a novodobé mexické kmeny Indiánů Střední Ameriky používali při rituálních obřadech a v lidském lékařství plodnice drobných lupenatých hub s tmavými výtrusy, které nazývali „teonanacatl“ , což v aztéckém překladu znamená „maso bohů“. Tyto houby byly a jsou dosud používané jako významná součást některých náboženských rituálů.

Jako první Evropan v 16. století popsal „teonanacatl“ a jeho účinky španělský mnich Sahagún. Až na konci 30. let 20. století, se podařilo získat 2 nejhlavnější druhy posvátných mexických hub, kdy v 60. letech 20.století určil etnobotanik R.G.Wasson tyto houby jako lysohlávky a „otec LSD“ A. Hofmann z těchto hub účinnou látku určil, ale také synteticky vyrobil.

Výtažek z lysohlávek byl například využit i za 2.světové války všemi armádami při výsleších špiónů k utlumení osobnosti.

Mykologie

Mezi nejvýznamnější halucinogenní houby patří druhy rodu Lysohlávka, (Psilocybe), z čeledi límcovkovitých (Strophariaceae), charakteristická mimo jiné modráním dužiny. Typickým představitelem je Lysohlávka mexická (Psilocybe mexicana), roustoucí v jižním Mexiku (stát Oaxaca). Další druhy tohoto rodu rostou v Japonsku, Austrálii, a v Indonésii.

Evropa má také své lysohlávky. Nejnámější je lysohlávka kopinatá ( Psilocybe semilanceata), která roste převážně ve smrkových lesích, ale i na loukách, pastvinách a podél cest.

V ČR známe tři nejrozšířenější a nejznámější lysohlávky.:

Lysohlávka kopinatá( Psilocybe semilanceata), lysohlávka česká (Psilocybe bohemica), a lysohlávka modrající ( Psilocybe cyanescens), která má nejvíce psychotaktivních látek.

Typickými znaky našich lysohlávek je „modrání“. Jde o drobnou houbičku s kloboučkem o průměru 0,5-3 cm vysoký, úzký, nápadně zašpičatělý až kuželovitý. Barva je tmavě olivově šedohnědá nebo žlutohnědá. Lupeny jsou ke třeni široce přirostlé. Třeň je 2-3 mm tlustý, obvykle 6-8cm vysoký. Dužina nemá chuť ani pach.

Chemické složení

Hlavními účinnými složkami lysohlávek jsou indolové alkaloidy a to hlavně psilocybin a psilocin.

Psilocybin -4-fosforyloxy-N, N-dimethyltryptamin). Je zvláštní svou fosforovou skupinou, navázanou na benzenové jádro indolu. Je poměrně stálý jeho množství se nemění ani při sušení, ani skladování. Při tepelné úpravě dochází ke ztrátám účinných látek.

Psilocin- je defosforovaný psilocybin, je nestálý, který při sušení mizí.

Užití

Lysohlávku pro svou dostupnost sbírá většinou jen okruh převážně mladých lidí. Užití hub je v syrovém či sušeném stavu. Také se podává ve formě odvaru jako polévky nebo „čaje“ zvané „magoráček“.

Po požití

Doba po užití závisí na způsobu požití a jeho příznaky, které se dostavují již po 10 min. Počáteční příznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, zrudnutí obličeje, snížení srdeční činnosti, rozšíření zornic, pocit neklidu, malátnost, křeče, poruchy rovnováhy, pocení, třes, a hlavně změny nálad. Dochází ke zrakovým halucinacím, deformace tváří a osob, poruchám vnímání prostoru, času. Častými projevy jsou zimnice a slabost v nohou. Tyto pocity trvají krátce a během 30minut jsou vystřídány celkovým tělesným uvolněním. Celková intoxikace je 4 až 6 hodin, v závislosti na dávce a individuální dispozici.

Dlouhodobé užívání těchto hub může vést k patologickým změnám vnitřních orgánů, především jater. U lidí s onemocněním srdce může zavinit i smrt. K předávkování stačí 15 až 30 plodnic .

Z těla je psilocybin vyloučen 85 procent během 8 hodin. Zbytek je uložen v tukové tkáni, ze které je vyloučen do týdne a to ve formě psilocinu močí.

Závěr

Tento článek by měl být určitou formou varování o lehké dostupnosti některých látek na výrobu drog a před jejím zneužitím a jejími následky. Vždyť jen představa o jejich nevypočitatelných účincích, které může vést k nepředvídatelným reakcím organizmu a jejích následcích.

Použitá literatura:

Největší část informací jsem čerpal na internetových stránkách a to na : www.salix.cz, www.odpor.wz.cz, www.idnes.cz, www.drop-in.cz, www.mvcr.cz, www.biotox.cz.