Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Jedovaté polyacetylenické alkoholy rozpuku jízlivého

Jedovaté polyacetylenické alkoholy rozpuku jízlivého

Jiří Patočka

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa L.) je statná, až 150 cm vysoká vytrvalá rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), která roste v celé střední a severní Evropě, ale také severní Asii a na severozápadě Ameriky. Vyhledává bahnitá stanoviště a vlhké louky, často roste v příkopech podél cest. Celá rostlina je jedovatá, ale nejvyšší obsah jedovatých látek je v oddenku. Ten je zduřelý, dutý a příčně rozdělený na přehrádky. Otrávit rozpukem se mohou nejen zvířata (Dijkstra a Falkena 1981; Smith a Lewis 1987; Panter et al. 1996), ale i lidé (Starreveld a Hope 1975). Na severoamerickém kontinentu má rozpuk na svědomí každoročně stovky otrávených ovcí. I chronická otrava rozpukem je pro zvířata nebezpečná. Způsobuje degeneraci kosterních svalů i degeneraci myokardu (Panter et al. 1996). U lidí může k otravě dojít záměnou nasládle chutnajícího oddenku za kořen petržele. Oběťmi jsou nejčastěji děti, ale jsou známy i otravy dospělých (Krause 1953). Smrtelnou dávkou jsou již 2 gramy oddenku.

Důvodem jedovatosti rozpuku jsou C17 polyacetylenické alkoholy (Ohta et al. 1999). Ve své molekule obsahují dvě vicinální trojné vazby, 1 až 3 vazby dvojné a dvě hydroxylové skupiny. Jedná se tedy o lineární nenasycené dioly. Jejich hlavními representanty jsou cikutoxin, isocikutoxin a viroly A, B a C. Nalezeny byly i další podobné sloučeniny (Wittstock et asl. 1995). Jedná se o těkavé a málo stabilní látky, z nichž největší zastoupení má cikutoxin, který je také nejlépe toxikologicky prozkoumanou látkou této rostliny. Polyacetylenické dioly rozpuku se chovají jako neurotoxiny (Uwai et al. 2000). Cikutoxin je silným blokátorem draslíkových kanálů T lymfocytů (Strausz et al. 1996), virol A selektivně inhibuje chloridový kanál GABA receptoru (Uwai et al. 2001). Pro jejich toxický účinek je nezbytné, aby v jejich molekuly byly přítomny dvě hydroxylové skupiny, oddělené rigidním řetězcem určité délky (Wittstock et al. 1997).
Cikutoxin lze podle jeho účinku zařadit mezi křečové jedy a způsobuje otravy pikrotoxinového typu. Při požití se rychle vstřebává a otrava probíhá také velmi rychle. Již několik minut po požití se objevuje podráždění sliznice ústní dutiny a dostavují se kolikovité bolesti v břiše. Otravu doprovází zvracení a epileptogenní křeče, které se opakují v krátkých intetvalech. Úmrtnost u domácích zvířat je při plně rozvinuté otravě velmi vysoká (až 45 %) (; Hrdina et al. ). U člověka je průběh otravy podobný. V Kanadě zemřel čtrnáctiletý chlapec 20 hodin po požití oddenku rozpuku (Heath 2001). Další případy otrav rozpukem lze nalézt na internetu http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/00026056.htm, včetně speciálních webových stránek, např. http://www.diseasesdatabase.com/links1.asp?glngUserChoice=31125. Otravy rozpukem jsou vždy vážné. Neexistuje žádná specifická terapie a vzhledem k rychlému průběhu intoxikace je intoxikovaný dopraven na JIP většinou již pozdě. Veterináři ve Spojených státech používají jako prostředek pro potlačení křečí u ovcí otrávených rozpukem pentobarbital sodný, o jeho použití v humánní medicíně však chybí informace.

Literatura
Dijkstra RG, Falkena R. A case of cicutoxine poisoning in ponies. [Article in Dutch] Tijdschr Diergeneeskd. 1981; 106: 1037-1039.
Heath KB. A fatal case of apparent water hemlock poisoning. Vet Hum Toxicol. 2001; 43: 35-36.
Krause W. Poisoning with cicutoxin. Dtsch Gesundheits. 1953; 8: 1506-1507.
Panter KF, Baker DC, Kechele PO. Water hemlock (Cicuta douglasii) toxicoses in sheep: pathologic description and prevention of lesions and death. J Vet Diag Investig. 1996; 8: 474-480.
Smith RA, Lewis D. Cicuta toxicosis in cattle: case history and simplified analytical method. Vet Hum Toxicol. 1987; 29: 240-241.
Starreveld E, Hope E. Cicutoxin poisoning (water hemlock). Neurology. 1975; 25: 730-734.
Strausz U, Wittstock U, Schubert R, Teuscher E, Jung S, Mix E. Cicutoxin from Cicuta virosa--a new and potent potassium channel blocker in T lymphocytes. Biochem Biophys Res Commun. 1996; 219: 332-336.
Uwai K, Ohashi K, Takaya Y, Ohta T, Tadano T, Kisara K, Shibusawa K, Sakakibara
R, Oshima Y. Exploring the structural basis of neurotoxicity in C(17)-polyacetylenes isolated
from water hemlock. J Med Chem. 2000; 43: 4508-4515.
Uwai K, Ohashi K, Takaya Y, Oshima Y, Furukawa K, Yamagata K, Omura T, Okuyama.S. Virol A, a toxic trans polyacetylenic alcohol of Cicuta virosa, selectively inhibits the GABA-induced Cl− current in acutely dissociated rat hippocampal CA1 neurons. Brain Research 2001, 889: 174-180.
Uwai TOK, Kikuchi R, Nozoe S, Yoshizaki YOKSF. Absolute stereochemistry of cicutoxin and related toxic polyacetylenic alcohols from Cicuta virosa. Tetrahedron 1999, 55: 12087-12098
Wittstock U, Hadacek F, Wurz G, Teuscher E, Greger H. Polyacetylenes from water hemlock, Cicuta virosa. Planta Med. 1995; 61: 439-445.
Wittstock U, Lichtnow KH, Teuscher E.Effects of cicutoxin and related polyacetylenes from Cicuta virosa on neuronal action potentials: a comparative study on the mechanism of the convulsive action. Planta Med. 1997; 63: 120-124.