Kyanovodík ve zplodinách hoření
Publikováno: Neděle, 04.05. 2008 - 08:42:51
Téma: Aplikovaná radiobiologie a toxikologie


Kyanovodík ve zplodinách hoření

Jiří Řimnáč

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

     Při požáru jsou pro postižené osoby a zasahující hasiče nebezpečné čtyři faktory spojené s ovzduším v místě hoření: zvýšená teplota prostředí, snížená koncentrace kyslíku, kouř a toxicita vznikajících plynů a par. Organismus každého zasahujícího hasiče je během hašení jakéhokoliv požáru vystaven účinkům různých toxických látek. Společný účinek souboru těchto toxických látek je synergický. Mezi nejčastější toxické plyny vznikající při hoření patří oxid uhelnatý, oxid uhličitý, nitrózní plyny, chlorovodík, fosgen a kyanovodík. Kyanovodík vzniká při hoření polyamidu (silon, nylon), ABS (palubní desky automobilů), PAN, polyuretanu (molitan), močovinoformaldehydové pryskyřice (umakart, lepidla, laky), vlny, peří, přírodního hedvábí. Obecně se s vysokými koncentracemi kyanovodíku můžeme setkat při požárech bytů, skladů textilu a obchodů s oděvy a interiérů dopravních prostředků.



Popis
     Kyanovodík objevil již v roce 1770 švédský chemik německého původu Carl Wilhelm Scheele. Kyanovodík je za normálních podmínek bezbarvá kapalina s bodem tání –130 C        a bodem varu 25,70 C. Má typický zápach po hořkých mandlích. S vodou, alkoholem a éterem je neomezitelně mísitelný. Hustota d20 0,688, relativní hustota par 0,93. P20 816 mbar,     C20max 891 g.m-3. Relativní molekulová hmotnost 27. Výbušnost: 5,6 až 40 % jsou meze výbušnosti. Typ filtru dle ČSN EN 141  B. S vodou reaguje pomalu na mravenčan amonný. Má sklon k samovolné polymeraci. Bezbarvý kyanovodík všeobecně po určité době žloutne, později ztemní a změní se na temně zabarvený produkt, odpovídající tetrametru (HCN)4 . Kyanovodík je obecně jedovatá bojová látka. Účinky kyanovodíku byly zneužity nacisty při vraždění  v plynových komorách. Zde byl použit přípravek původně vyvinutý k desinfekci Zyklon B obsahující kyanid draselný.

Účinky na organismus
    Kyanovodík se do organismu vstřebává plícemi, sliznicemi a kůží. Průnik přes kůži je urychlován vyšší teplotou a vlhkostí kůže. Kyanovodík na sebe upozorní typickým hořkomandlovým zápachem, který běžná osoba vnímá při koncentraci okolo 1 mg/m3, cvičení jedinci dokonce při 0,2 – 0,5 mg/m3. Kyanovodík ale poměrně rychle vyvolá necitlivost nosních sliznic, takže osoba zápach po krátké době přestává vnímat. Navíc část populace 20-40 % tento zápach necítí. Perorální smrtící dávka LD50 pro člověka se udává na 1 mg/kg tělesné hmotnosti. Za těchto podmínek nastupuje smrt během 15 minut. Pro potřeby hasičů u požárů je potřeba sledovat účinky kyanovodíku při vdechování. Prahový, zneschopňující a smrtící účinek v rozměru mg.min/m3 při inhalační intoxikaci silně závisí na době expozice.

Koncentrace v mg/m3                                  Doba expozice           Účinek

20                                                                   6 hod                          podprahový

100                                                                 15 min                        lehká intoxikace

150                                                                 30 min                        smrtelné účinky

200                                                                 10 min                        smrtelné účinky

300                                                                 vteřiny                        smrtelné účinky

Toxicita
     Toxicita kyanovodíku spočívá ve vysoké afinitě kyanidových iontů k Fe3+ enzymu cytochromoxidázy, který zprostředkovává přenos kyslíku v mitochondriích ve tkáních k nitrobuněčné produkci vysokoenergetických fosfátů – adenosintrifosfátu (ATP). Schopnost krve přenášet kyslík není nerušena jako v případě intoxikace, ve zplodinách hoření u požáru nejvíce zastoupeným jedem, oxidem uhelnatým. Inhibicí cytochromoxidázy dojde k absenci kyslíku na konci dýchacího řetězce. Uvnitř buněk dojde k tzv. „tkáňovému dušení“.

Příznaky intoxikace
    Prvními příznaky otravy kyanovodíkem jsou únava, bolesti hlavy, hučení v uších a nevolnost. Otrava se začíná projevovat nejprve u tkání s vysokým nárokem na kyslík. U otrav vdechnutím se rozlišují příznaky podle míry intoxikace na superakutní, akutní a lehké. U superakutní otravy stačí několik vdechů a smrt nastává za několik minut za rychlé ztráty vědomí, křečovitého dýchání a pocitu silného sevření krku. Barva kůže je růžová. Nejtěžší případy se vyznačují schématem: výkřik – pád – smrt. Při akutní otravě nastává nejprve zrychlení dechové frekvence a postižený není schopen svou vůlí ovládat hloubku a rychlost dýchání. Dále dochází k rozšíření zornic a pocitu úzkosti. Dostavuje se rychle ztráta vědomí a křeče. Dýchání slábne, zpomaluje až následně ustává. Srdeční činnost je nepravidelná a trvá několik minut. Příčinou smrti je nedostatek kyslíku v zóně regulace dýchací činnosti v mozku a v prodloužené míše. U lehké otravy nedochází k bezvědomí, projevují se bolesti hlavy, hrdla, ztížené dýchání až dušnost a někdy poruchy vidění. Pouze v tomto případě se může stav spontánně upravit. Jestliže nedojde k fatálnímu stavu, je organismus sám schopen detoxikace.
  
První pomoc
    Postiženého vždy vyneseme na čerstvý vzduch a zahájíme umělé dýchání, popřípadě zavedeme inhalaci kyslíku. Lékařská pomoc je založena na změně vazby kyanidových iontů (CN-) na železité ionty (Fe3+) cytochromoxidázy zvýšenou nabídkou Fe3+ podáním dusitanů které oxidují železnatý ion hemoglobinu na železitý za vzniku methemoglobinu. V praxi se používá inhalace amylnitritu nebo se podává 3% roztok dusitanu sodného, popřípadě dimethylaminofenolu. Aplikace thiosíranu sodného či hydroxokobalaminu vede k přeměně kyanhemoglobinu na netoxické thiokyanatany.

Závěr
    Kyanovodík je vysoce toxický pro lidský organismus a při inhalaci patří k nejrychleji působícím jedům. Z toho vyplývá nutnost používat při zásahu u požáru izolační dýchací přístroje přesně podle řádu chemické služby jednotek HZS ČR. Spolu s použitím detekčních přístrojů jsou izolační dýchací přístroje dostatečnou ochranou pro zasahující hasiče proti účinkům kyanovodíku ve zplodinách hoření. Zcela nechráněni před toxickým účinkem zplodin hoření zůstávají civilní osoby v místě požáru.

Literatura
Brandt-Rauf PW, Fallon LF Jr, Tarantini T, Idema C, Andrews L. Health hazards of fire fighters: exposure assessment. Br J Ind Med. 1988; 45(9): 606-612.
Einhorn IN. Physiological and toxicological aspects of smoke produced during the combustion of polymeric materials.  Environ Health Perspect. 1975; 11: 163-189.
Kerns W 2nd, Beuhler M, Tomaszewski C. Hydroxocobalamin versus thiosulfate for cyanide poisoning. Ann Emerg Med. 2008; 51(3): 338-339.
Kung SW, Chan YC, Lau FL. Hydroxocobalamin for acute cyanide poisoning in smoke inhalation. Ann Emerg Med. 2008; 51(1): 108; author reply 108-9.
Matoušek J, Linhart P, Chemické zbraně CBRN, SPBI, ISBN 80-86634-71-X
Prokeš  J et al.  Základy toxikologie, Galén, Praha. ISBN 80-7262-301-X
Řád chemické služby HZS ČR, SIAŘ GŘ HZS ČR č.30/2006
Sigrist T, Dirnhofer R.[Etiology of combined inhalational hydrocyanic acid and carbon monoxide poisoning [Article in German]. Arch Kriminol. 1979; 163(5-6): 145-159.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=167