Marasmin v jedlé houbě, špičce
cibulové
Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Špička cibulová (Marasmius alliaceus, též Agaricus alliaceus Jacq.) je jedlá saprotrofní houba z čeledi špičkovitých. Je sice jedlá, ale její chuť je nevalná. Díky výrazné česnekové vůni dužniny nejsou pokrmy z ní připravné příliš chutné, ale je možno ji přidávat do jídel pro dodání česnekové chuti, což je vhodné pro osoby alergické na česnek. Sbírají se pouze kloboučky (Gmelin et al. 1976).
Špička cibulová je drobnější houba, má klobouk široký 20–60 mm, nejprve polokulovitý, později široce kuželovitý až ploše rozprostřený, ve středu s nevýrazným hrbolkem, šedohnědý nebo hnědookrový. Za sucha je světlejší, až špinavě krémový. Pokožka klobouku je často zvrásněná, okraj je zvlněný a za vlhka nevýrazně rýhovaný. Lupeny jsou řídké, bělavé až světle krémové, u třeně vykrojené a většinou volné. Třeň je válcovitý, 50–150 x 2–5 mm, lesklý a hladký, dutý, tuhý a pružný. U mladých plodnic je světle hnědý, postupně však od báze začíná tmavnout a nabývá až černohnědou barvu a plstnatí. Dužnina je tenká a výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou eliptické až kapkovité, 9–12 x 5–8 µm. Špička cibulová roste od června do října na tlejícím dřevě listnáčů, především buku, často ve velkých skupinách.
Špička cibulová je zdrojem marasminu a marasmycinu, dvou sulfhydrylových sloučeninn, které byly nalezeny také v jiných přírodních zdrojích (Kusterer et al., 2011). Zejména ve dvou jihoafrických druzích divokého česneku Tulbaghia alliacea a Tulbaghia violacea. Účinkem enzymu C-S lyázy, dochází k přeměně marasminu a marasmicin. Marasmin a marasmicin již dlouho přitahují značnou pozornost medicíny díky svým antifungálním a tuberkulostatickým účinkům. Prakticky jeho jediným dosud využívaným zdrojem jsou různé druhy česneků. Zejména Allium suworowii, A. stipitatum nebo A. altissimum. V některých bylo nalezeno až 3,0 % marasmicinu (Kusterer et a., 2011).
Kromě těchto dvou látek byly v česneku a cibuli objeveny delší sulfhydrylové sloučeniny, jako na příklad alliin, alicin, methiin, propiin, S-(2-pyrrolyl)-cysteinsulfoxid, S-(2-pyridyl)-cysteinsulfoxid a S-(2-pyridyl) -L-cystein-N-oxid. Všechny tyto látky jsou po stránce chemické velmi podobné a mají také velmi podobné farmakologické a kulinářské účinky (Kausgen, 2016). Všechny páchnou po česneku!
Literatura
Gmelin R, Luxa HH, Roth K, Hofle G. Dipeptide precursor of garlic odour in Marasmius species. Phytochemistry 1976; 15(11): 1717-1721.
Kausgen M. Investigations on Wild Allium Species.Part I: Cysteine Sulfoxides of Flowers. Part 2: Anticancer Activity of Bulb Extracts. Dissertation. Fachbereich Pharmazie der Philipps-Universität Marburg, 2018.
Kusterer J, Fritsch RM, Keusgen M. Allium species from Central and Southwest Asia are rich sources of marasmin. J Agric Food Chem. 2011 Aug 10;59(15):8289-97.
La Cleir JJ, Lansbury PT, Zhi BX, Hoogsteen K. The amino acid precursors and odor formation in society garlic (Tulbaghia violacea Harv.). Phytochemistry 2002; 60(1): 21-25.
Rapior S, Breheret S, Talou T, Bessiére JM. Volatile Flavor Constituents of Fresh Marasmius alliaceus (Garlic Marasmius). J Agric Food Chem 1997; 45(3): 820-825.
