Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Publikováno: Neděle, 31.10. 2021 - 14:38:48
Téma: prof Patočka


Vrcholák arjuna a ethnomedicína

Jiří Patočka, Mohd Khasiv

     Vrcholáky (Terminalia spp.), čeleď Combretaceae, jsou léčivé rostliny se širokým spektrem léčivých vlastností. Jsou využívány jako tradiční léčiva v Asii, zejména v Indii. Obsahují různé sekundární metabolity s řadou farmakologických účinků (Navrátilová a Patočka, 2020) a zajímá se o ně i současná západní medicína (Nigam et al., 2020).

     Vrcholák arjuna (Terminalia arjuna), známý jako arjuna tree nebo jen arjuna, je listnatý strom rostoucí v Asii, který může dosahovat až 25 metrů výšky. Kmen stromu je velice bytelný a strom vytváří mohutnou klenbu větví. Listy jsou zelené na líci a hnědé na rubu, kuželovité, podlouhlé, kůra stromu je hladká a šedá. Květy jsou světle žluté a objevují se v březnu až červnu. Plodem je lysé, vláknité, zdřevnatělé ovoce, které může mít až 5 cm v průměru a je rozdělené do 5 separátních oddělení. Arjuna plodí ovoce v září až říjnu (Thakur et al., 2021).



     Původní domovinou arjuny je jižní a centrální Indie. Dodnes se běžně vyskytuje blízko říčních břehů, nedaleko řek anebo ve vyschlých korytech řek v západním Bengálsku. Roste i na dalších místech Asie, ale nikde není příliš hojný. Z dostupných pramenů vyplývá, že arjuna byla poprvé léčebně využita v Ayurvédě v sedmém století před Kristem k léčbě srdečních nemocí (Zhang et al., 2019). Dodnes je v Indii k léčbě kardiovaskulárních chorob používána (Rastogi et al., 2016) a je jednou z mála rostlin, kterou uznává i západní medicína (Maulik et al., 2010). Dodnes se sice nezná přesný mechanismus účinku, nicméně v Indii byla tato kůra používána jako lék první volby již od nepaměti a používá se dodnes (Wallace, 2020). Indická medicína používala a stále používá oblíbený mléčný výluh z této rostliny (Dube et al., 2016). Z dalších využití arjuny je zmiňováno její využití u silného vnitřního krvácení, srdečního selhání a vředů a lokálně v podobě zásypu k léčení poranění (Dwivedi  et al., 2005; Jayashankar et al., 2011). V minulosti byla arjuna využívána k harmonizování tří přírodních prvků: kapha, vata a pitta. Při jejich dysbalancí dochází podle indické medicíny k projevům astmatu a potížím se žlučníkem. 

     Jednou z bioaktivních látek izolovaných z arjuny je bicyklický triterpen nazvaný gamma-polypodatetraen (Füll, 2001), který byl připraven také synteticky (Kinoshita et al., 2002; Sato et al., 2002).

Gamma-polopodatetraen

Literatura

Dube N, Nimgulkar C, Bharatraj DK. Validation of therapeutic anti-inflammatory potential of Arjuna Ksheera Paka - A traditional Ayurvedic formulation of Terminalia arjuna. J Tradit Complement Med. 2016; 7(4): 414-420. doi: 10.1016/j.jtcme.2016.11.006. PMID: 29034188.

Dwivedi S, Aggarwal A, Agarwal MP, Rajpal S. Role of Terminalia arjuna in ischaemic mitral regurgitation. Int J Cardiol. 2005; 100(3): 507-508. doi: 10.1016/j.ijcard.2004.10.045.

Füll C. Bicyclic triterpenes as new main products of squalene-hopene cyclase by mutation at conserved tyrosine residues. FEBS Lett. 2001; 509(3): 361-364. doi: 10.1016/s0014-5793(01)03153-2. 

Jayashankar S, Panagoda GJ, Amaratunga EA, Perera K, Rajapakse PS. A randomised double-blind placebo-controlled study on the effects of a herbal toothpaste on gingival bleeding, oral hygiene and microbial variables. Ceylon Med J. 2011; 56(1): 5-9. doi: 10.4038/cmj.v56i1.2887.

Kinoshita M, Ohtsuka M, Nakamura D, Akita H. First synthesis of (+)-alpha- and (+)-gamma-polypodatetraenes. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2002; 50(7): 930-934. doi: 10.1248/cpb.50.930.

Maulik SK, Katiyar CK. Terminalia arjuna in cardiovascular diseases: making the transition from traditional to modern medicine in India. Curr Pharm Biotechnol. 2010; 11(8): 855-860. doi: 10.2174/138920110793262051.

Navrátilová Z, Patočka J. Obsahové látky dřevin rodu Terminalia L. a jejich účinky na nervový systém. Psychiatrie 2020; 24(4): 174-177.

Nigam M, Mishra AP, Adhikari-Devkota A, Dirar AI, Hassan MM, Adhikari A, Belwal T, Devkota HP. Fruits of Terminalia chebula Retz.: A review on traditional uses, bioactive chemical constituents and pharmacological activities. Phytother Res. 2020; 34(10): 2518-2533. doi: 10.1002/ptr.6702.

Rastogi S, Pandey MM, Rawat AK. Traditional herbs: a remedy for cardiovascular disorders. Phytomedicine. 2016; 23(11):1082-1089. doi: 10.1016/j.phymed.2015.10.012.

Sato T, Sasahara S, Yamakami T, Hoshino T. Functional analyses of Tyr420 and Leu607 of Alicyclobacillus acidocaldarius squalene-hopene cyclase. Neoachillapentaene, a novel triterpene with the 1,5,6-trimethylcyclohexene moiety produced through folding of the constrained boat structure. Biosci Biotechnol Biochem. 2002; 66(8): 1660-1670. doi: 10.1271/bbb.66.1660.

Thakur S, Kaurav H, Chaudhary G. Terminalia arjuna: A Potential Ayurvedic Cardio Tonic. Int J Res Appl Sci Biotechnol. 2021; 8(2), 227-236. doi.org/10.31033/ijrasb.8.2.30

Wallace RK. Ayurgenomics and Modern Medicine. Medicina (Kaunas). 2020; 56(12): 661. doi: 10.3390/medicina56120661.

Zhang XR, Kaunda JS, Zhu HT, Wang D, Yang CR, Zhang YJ. The Genus Terminalia (Combretaceae): An Ethnopharmacological, Phytochemical and Pharmacological Review. Nat Prod Bioprospect. 2019; 9(6): 357-392. doi: 10.1007/s13659-019-00222-3.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1198