Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů

Jiří Patočka

     Len žlutý (Linum flavum) je vytrvalá, 20 – 50 cm vysoká lysá bylina s přímou lodyhou. Má střídavé listy, dolní úzce obvejčité, horní kopinaté, všechny na okraji s úzkým bílým lemem. Květy (25 – 40) vyrůstají v nepravidelném vidlanu. Zelené kališní lístky jsou úzce vejčité, korunní klínovitě obvejčité, sytě žluté a s tmavšími žilkami. Kvete v červnu a červenci. Plodem jsou kulovité tobolky. Len žlutý roste na suchých, kamenitých stráních a v lesních lemech. Vyhovují mu suchá stanoviště s vápnitým podkladem. Je to teplomilný a světlomilný druh. Je příbuzným druhem modře kvetoucího lnu setého (Linum usitatissimum).

     Len žlutý patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2). Hlavním důvodem jeho ohrožení je sukcese – zarůstání lokalit dřevinami nebo agresivnějšími bylinami. Potenciální ohrožení mu hrozí i ze strany neukázněných návštěvníku přírody. 

     Len žlutý je zdrojem mnoha biologicky aktivních látek ze skupiny lignanů. Jsou přítomny hlavně v kořenech a ve velkém je možné je získat z kořenových kultur (Van Uden et al., 1992). Takovým způsobem byl také získán ethylether β-peltatinu-A (Berlin et al., 1985). Dalšími typy lignanů jsou zejména aryl-naftalenové a aryl-tetralinové typy (Jullian-Pawlicki et al., 2015) a lignany ze skupiny podophyllotoxinu (Lin et al., 2003; Kartal et al., 2004). Podophylotoxinové lignany lnu žlutého mají cytostatický a protinádorový účinek (Renouard et al., 2018).

Literatura

Berlin J, Wray V, Mollenschott C, Sasse F. Formation of beta-peltatin-A methyl ether and coniferin by root cultures of Linum flavum. J Nat Prod. 1986; 49(3): 435-439. doi: 10.1021/np50045a008. PMID: 3760883.

Jullian-Pawlicki N, Lequart-Pillon M, Huynh-Cong L, Lesur D, Cailleu D, Mesnard F, Laberche JC, Gontier E, Boitel-Conti M. Arylnaphthalene and aryltetralin-type lignans in hairy root cultures of Linum perenne, and the stereochemistry of 6-methoxypodophyllotoxin and one diastereoisomer by HPLC-MS and NMR spectroscopy. Phytochem Anal. 2015; 26(5): 310-319. doi: 10.1002/pca.2565. Epub 2015 May 15. PMID: 25982186.

Kartal M, Konuklugil B, Indrayanto G, Alfermann AW. Comparison of different extraction methods for the determination of podophyllotoxin and 6-methoxypodophyllotoxin in Linum species. J Pharm Biomed Anal. 2004; 35(3): 441-447. doi: 10.1016/j.jpba.2004.01.016. PMID: 15137970.

Lin HW, Kwok KH, Doran PM. Production of podophyllotoxin using cross-species coculture of Linum flavum hairy roots and Podophyllum hexandrum cell suspensions. Biotechnol Prog. 2003; 19(5): 1417-1426. doi: 10.1021/bp034036h. PMID: 14524701.

Renouard S, Corbin C, Drouet S, Medvedec B, Doussot J, Colas C, Maunit B, Bhambra AS, Gontier E, Jullian N, Mesnard F, Boitel M, Abbasi BH, Arroo RRJ, Lainé E, Hano C. Investigation of Linum flavum (L.) Hairy Root Cultures for the Production of Anticancer Aryltetralin Lignans. Int J Mol Sci. 2018; 19(4): 990. doi: 10.3390/ijms19040990. PMID: 29587452; PMCID: PMC5979590.

Van Uden W, Homan B, Woerdenbag HJ, Pras N, Malingré TM, Wichers HJ, Harkes M. Isolation, purification, and cytotoxicity of 5-methoxypodophyllotoxin, a lignan from a root culture of Linum flavum. J Nat Prod. 1992; 55(1): 102-110. doi: 10.1021/np50079a015. PMID: 1602298.