Trličník brvitý – vzácný zástupce
čeledi hořcovitých
Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), dříve známý také jako hořec brvitý či hořeček brvitý, je rostlina z čeledi hořcovitých a je jediným zástupcem rodu Gentianopsis, který roste na území České republiky. Jeho výskyt je vázán na výslunné travnaté svahy, meze, stráně a opuštěné lomy a v posledních letech silně ubývá. V Česku patří mezi silně ohrožené druhy a je řazen do kategorie C3 (Skalická et al., 2012). Trličník brvitý popsal již v roce 1753 Carl Linné a zařadil jej do rodu Gentiana (hořec). V roce 1951 jej japonský botanik Yu Chuan Ma oddělil od rodu Gentiana na základě určitých znaků a vytvořil pro něj samostatný rod Gentianopsis. Gentiana je velký rod tvořený heterogenním souborem morfologicky různorodých skupin rostlin (Iltis, 1965) a morfologický a chemotaxonomický průzkum prokázal oprávněnost samostatného rodu Gentianopsis (Massias et al., 1982; Jensen a Schripsema, 2002).
Foto: Hana Juříčková
Protože trličník brvitý upřednostňuje vápencový podklad (kalcifilní druh), bývá často nacházen na krajnicích, v příkopech a náspech lesních cest zpevněných vápencem. Naše fotografie byla pořízena v opuštěném vápencovém lomu v Lažánkách (okres Brno-venkov), laskavostí paní Hany Juřičkové. Autorka fotografie již několik let pozoruje, jak se počet jedinců na dané lokalitě každoročně mění. Letos byl výskyt trličníku na této lokalitě mimořádně velký. Podobné poznatky nám sdělil i doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. z Přírodovědecké fakulty MU Brno. Uvedl, že na jedné lokalitě, kde už možná více než 10 let nevykvetla ani jedna rostlina, letos jich našel 16. V botanických příručkách je trličník popisován či zobrazován jako rostlina s jedním květem, výjimečně několika. Podle doc. Grulicha byl letošní průběh počasí pro růst velmi příznivý, což se na některých lokalitách projevilo tak, že se objevily rostliny s mnoha květy.
Bellidifolin
Fytochemická analýza rostlinného materiálu prokázala, že hlavními sekundárními metabolity trličníku brvitého jsou xanthony, flavonové C-glukosidy a sekoiridoidy (Krstiæ-Miloševiæ et al., 2015). Jako příklad zajímavé bioaktivní látky uvádíme bellidifolin, xantin se silným antioxidačním, protizánětlivým, hepatoprotektivním a protinádorovým účinkem, který byl nalezen také jako anti-diabeticky účinná látka čínské léčivé rostliny Swertia punicea (Tian et al., 2010).
Literatura
Iltis HH. The genus Gentianopsis (Gentianaceae): Transfers and phytogeographic comments. SIDA, Contributions to Botany. 1965; 2(2): 129-153.
Jensen SR, Schripsema J. Chemotaxonomy and pharmacology of Gentianaceae. In: Struwe L, Albert V. (Eds.). Gentianaceae – Systematics and Natural History. Cambridege university Press. 2002.
Krstiæ-Miloševiæ D., Vinterhalter B., Jankoviæ T., Vinterhalter D. Biotechnology and Phytochemistry of Gentianella Species from the Central Regions of the Balkan Peninsula. In: Rybczyñski J., Davey M., Miku³a A. (eds) The Gentianaceae - Volume 2: Biotechnology and Applications. Springer, Berlin, Heidelberg 2015. https://doi.org/10.1007/978-3-642-54102-5_4
Massias M, Carbonnier J, Molho D. Chemotaxonomy of Gentianopsis: Xanthones, C-glycosylflavonoids and carbohydrates. Biochem System Ecol. 1982; 10(4): 319-327. https://doi.org/10.1016/0305-1978(82)90006-0.
Skalická A, Větvička V, Zelený V. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
Tian LY, Bai X. Chen XH, Fang JB, Liu SH, Che JC. Anti-diabetic effect of methylswertianin and bellidifolin from Swertia punicea Hemsl. and its potential mechanism. Phytomedicine 2010; 17(7): 533-539.
