Chrpy a jejich bioaktivní látky
Publikováno: Pondělí, 16.08. 2021 - 10:06:05
Téma: prof Patočka


Chrpy a jejich bioaktivní látky

Jiří Patočka, Milena Patočková

    Chrpa (Centaurea) je rod kvetoucích rostlin čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).  Jsou to robustní plevelné rostliny, jejichž listy jsou u některých druhů ostnaté a obvykle hluboce rozdělené do protáhlých lalůčků. Květenství jsou různorodé barvy, od intenzivní modré, červené a žluté, až po jakoukoli směs těchto barev, až po bílou. Chrpy se vyskytují pouze na sever od rovníku, většinou ve východní polokouli. Druhově bohaté jsou zejména na Blízkém východě a okolních regionech (Fond et al., 2009).

Chrpa modrá (Centaurea cyanus L). Foto: Ing. M. Patočková



    Na našem území roste roztroušeně chrpa modrá neboli polní (C. cyanus L.), která bývala obtížným plevelem v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala relativně vzácným druhem, který přežíval pouze na synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována. Proto se objevuje na zanedbaných pozemcích - rumištích, skládkách, náspech nebo při okrajích silnic a cest. Kvete od června do srpna, ale najít kvetoucí chrpu je stále obtížnější a již dnes jsou oblasti, kde prakticky vůbec neroste (Jursík a Holec, 2009). Tato chrpa pochází z jihovýchodní Evropy, odkud byla zavlečena již ve starověku do celé Evropy a později i do celé Severní a Jižní Ameriky nebo do Austrálie. V horských oblastech roste v ČR chrpa horská (C. montana L.), která je původní pouze v podhůří Šumavy a Novohradských hor. Zplanělou ji lze najít na starých zahradách nebo na hřbitovech. Chrpa horská patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r).

     Chrpa modrá měla a někde ještě má své místo mezi léčivkami, používanými v lidovém léčitelství (Garbacki et al., 1999). Jako bylinná droga se z rostliny používá květ (flos cyani) buď samostatně či s kalichem (flos cyani cum calyce). Obsahuje celou řadu složek, hlavně flavonoidy (apigenin, cyanin) a indolové alkaloidy (Chiru, 2009). Chrpa modrá dále obsahuje hořčiny, saponiny, sliz a minerální látky, z nich bývá uváděn zejména mangan. Pro obsah hořčin je někdy tato droga součástí přípravků proti nechutenství. Jako léčivá rostlina se chrpa používala v lidovém léčitelství ke zmenšování otoků, pro močopudné a žlučopudné účinky a k čištění krve. V současnosti se používá jako součást očních kapek při zánětlivých a hnisavých očních nemocech. Často se využívá jako součást čajových směs při různých potížích s trávením nebo při poruchách močových cest.

     Výrazně modrého barviva květů chrpy se používá k barvení některých druhů léků a také čajových směsí. Využívá se také v kosmetice do některých přípravků (například do vlasových tonik). Modrá barva květů chrpy je způsobena přítomností několika modrých pigmentů (Tamura et al., 1983; Kondo ert al., 1994), zejména však protocyaninu (Takeda et al., 2005). Dalšími bioaktivními látkami jsou např. protizánětlivé polysacharidy (Garbacki et al., 1999) či indolové alkaloidy (Sarker et al., 2001). Rovněž zajímavou látkou je seskviterpenický lakton zvaný salograviolid A, u kterého byla prokázána významná protinádorová aktivita (Fakhoury a Gali-Muhtasib, 2011). O látce se uvažovalo jako o možném léku rakoviny tlustého střeva (El-Najjar et al., 2008; Ghantous  et al., 2008; Al-Saghir  et al., 2009; Salla et al., 2013).

Literatura

Al-Saghir J, Al-Ashi R, Salloum R, Saliba NA, Talhouk RS, Homaidan FR. Anti-inflammatory properties of Salograviolide A purified from Lebanese plant Centaurea ainetensis. BMC Complement Altern Med. 2009; 9: 36.

El-Najjar N, Dakdouki S, Darwiche N, El-Sabban M, Saliba NA, Gali-Muhtasib H. Anti-colon cancer effects of Salograviolide A isolated from Centaurea ainetensis. Oncol Reports, 2008; 19(4): 897-904.

Fakhoury I, Gali-Muhtasib H. Salograviolide A: a plantderived sesquiterpene lactone with promising anti-inflammatory and anticancer effects. Advances  Cancer Ther. InTech Publishing Group, Croatia, 2011; 369-388.

Font M, Garcia-Jacas N, Vilatersana R, Roquet C, Susanna A. Evolution and biogeography of Centaurea section Acrocentron inferred from nuclear and plastid DNA sequence analyses. Ann Bot. 2009; 103(6): 985-997.

Garbacki N, Gloaguen V, Damas J, Boda P, Tits M, Angenot L. Anti-inflammatory and immunological effects of Centaurea cyanus flower-heads. J Ethnopharmacol. 1999; 68(1-3): 235-241.Ghantous A, Tayyoun AA, Lteif GA, Saliba NA, Gali-Muhtasib H, El-Sabban M, Darwiche N. Purified salograviolide A isolated from centaurea ainetensis causes growth inhibition and apoptosis in neoplastic epidermal cells. Int J Oncol. 2008; 32(4): 841-849. 

Chiru T. Phytochemical study of Centaurea cyanus L. Scientific Papers, USAMV Bucharest. Series A, 2009; 293-297.

Jursík M, Holec J. Biology and control of another important weeds of the Czech Republic: Cornflower (Centaurea cyanus L.). Listy Cukrovarnické a Řepařské, 2009;125(3): 90.

Kondo T, Ueda M, Tamura H, Yoshida K, Isobe M, Goto T. Composition of protocyanin, a self‐assembled supramolecular pigment from the blue cornflower, Centaurea cyanus. Angewandte Chemie International Edition in English,1994;  33(9): 978-979.

Salla M, Fakhoury I, Saliba N, Darwiche N, Gali-Muhtasib H. Synergistic anticancer activities of the plant-derived sesquiterpene lactones salograviolide A and iso-seco-tanapartholide. J Natur Med. 2013; 67(3): 468-479.

Sarker SD, Laird A, Nahar L, Kumarasamy Y, Jaspars M. Indole alkaloids from the seeds of Centaurea cyanus (Asteraceae). Phytochemistry, 2001;. 57(8): 1273-1276.

Takeda K, Osakabe A, Saito S. et al. Components of protocyanin, a blue pigment from the blue flowers of Centaurea cyanus. Phytochemistry, 2005; 66(13): 1607-1613.

Tamura H, Kondo T, Kato Y, Goto T. Structures of a succinyl anthocyanin and a malonyl flavone, two constituents of the complex blue pigment of cornflower Centaurea cyanus. Tetrahedron Letters, 1983; 24(51): 5749-5752.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1176