Vraní
oko čtyřlisté (Paris quadrifolia L.):
jedovaté steroidní saponiny
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka
Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia L.) je vytrvalá lesní bylina s plazivým oddenkem, která se vyskytuje v boreálních a mírných oblastech Evropy, většinou ve starých lesích na humózních vápenatých půdách. Její výskyt je lesníky považován za indikátor příznivé formy rozkladu humusu, a podobně jako mařinka vonná a kopytník evropský (se kterými vraní oko často vyrůstá), je uváděno za spolehlivý ukazatel vhodných stanovišť pro pěstování buku. Paris quadrifolia je rhizomatózní geofyt. Rozmnožuje se jak vegetativně, tak semeny. Dorůstá výšky 10-40 cm, má široce eliptické či široce obvejčité listy ve čtyřčetném přeslenu. Vzácně je možné se setkat v přírodě i jedinci s 3-, 5-, 6-, i 8-mi četnými přesleny. Rostlina má jeden vrcholový květ a květy jsou opylovány větrem. Opylení hmyzem je velmi vzácné. Kvete v květnu až červnu. Plodem je kulovitá, černomodrá dužnatá bobule se čtyřmi dutinami vyplněnými semeny. Šíření semen je silně omezené a rychlost šíření se pohybuje mezi 0,21 a 0,33 m za rok (Jacquemyn a Brys, 2008).
Foto: Radoslav Patočka
S vraním okem se setkávají žáci v hodinách prvouky i přírodopisu a jsou varování před jedovatostí této byliny. Všichni tuto rostlinu znají, málokdo ji však viděl ve volné přírodě. V ČR není ohroženým druhem, roste roztroušeně po celém území, ale nikde hojně a stále ji ubývá. Pokles je vysvětlován ničením listnatých lesů a výsadbou jehličnanů.
Celá rostlina je prudce jedovatá, nejvíc oddenek a bobule. Požití částí rostlin se projevuje zvracením a průjmem. Nebezpečí spočívá především v plodech, které jsou zejména pro děti lákavé svým vzhledem připomínajícím velké borůvky. Hlavní jedovatou substancí jsou steroidní saponiny (Jenett-Siems et al., 2012). Jedná se o prudké jedy, které se v trávicím traktu špatně vstřebávají. I když bobule chutnají odporně a celá rostlina nepříjemně páchne, byly zaznamenány případy otrav dětí s fatálními následky. Lehčí otrava se projevuje zvracením, průjmem, bolestmi hlavy a zúžením zorniček. Prognóza je vcelku dobrá při lékařském zákroku, který spočívá ve výplachu žaludku a podání léků.
Vraní oko se využívalo i v lidovém léčitelství, především při poruchách zažívání a při poranění a vředech (listy). Oddenek se využíval jako prostředek proti vzteklině, i jako čarovná bylina, která měla pomoci od kouzel a čar poblázněným lidem. Současná medicína zkoumá steroidní saponiny vraního oka pro jejich cytotoxické účinky (Stefanowicz-Hajduk et al., 2015). Intenzivní výzkum neurotoxického účinku saponinů naznačuje, že mohou představovat novou skupinu látek vhodných k terapii rakoviny (Elekofehinti et al., 2021).
Literatura
Elekofehinti OO, Iwaloye O, Olawale F, Ariyo EO. Saponins in Cancer Treatment: Current Progress and Future Prospects. Pathophysiology 2021; 28(2): 250-272. doi.org/10.3390/pathophysiology28020017
Jacquemyn H, Brys R. Density‐dependent mating and reproductive assurance in the temperate forest herb Paris quadrifolia (Trilliaceae). Amer J Bot 2008; 95(3): 294-298.
Jenett-Siems K, Krause N, Siems K, Jakupovic S, Wallukat G, Melziga MF. Chemical Composition and Biological Activity of Paris quadrifolia L. Z Naturforsch 2012; 67c: 565-570.
Stefanowicz-Hajduk J, Bartoszewsk R Bartoszewska S, Kochan K, Adamska A, Kosiñski I, Ochocka JR. Pennogenyl Saponins from Paris quadrifolia L. Induce Extrinsic and Intrinsic Pathway of Apoptosis in Human Cervical Cancer HeLa Cells. PlosOne 2015; doi.org/10.1371/journal.pone.0135993
