Jak vnímáme vůně a čím voní vstavač trojzubý?
Jiří
Patočka, Jan Kadlec
Vůně neboli pach je čichový vjem, který získáváme pomocí čichových receptorů na povrchu olfaktorických neuronů v čichovém epitelu. Čichový epitel je specializovaná tkáň a oblast sliznice na stropu nosní dutiny, která je součástí čichového systému a je přímo odpovědná za detekci pachů. Čichové receptory fungují tak, že se na ně váží plynné nebo těkavé látky či aerosol, čímž dochází k jejich aktivaci a následnému sledu složitých biochemických reakcí, na jejichž konci je uvolňován neurotransmiter glutamát. Glutamát vytváří pomocí otevírání iontových kanálů v neuronech akční potenciál, jehož signál je přes axon přenesen do čichového centra mozku (bulbus olfactorius), kde je rozpoznán a informace o něm je uložena do paměti (Patel a Pinto, 2020). Lidský mozek si vůně velmi dobře pamatuje.
Lidé rozlišují příjemné a nepříjemné pachy. Pro pachy příjemné se v češtině používá označení vůně, pro ty nepříjemné se používají výrazy zápach, puch nebo smrad. V brněnském hantecu rychna. Není nutné zdůrazňovat, že to, co někomu voní, jinému může páchnout. Vůně mají výrazný vliv na lidskou psychiku i výběr partnera a vzájemnou lidskou interakci (Sandri et al., 2021). Vůně jsou často využívány k navození určité atmosféry (kostely bývají vykuřovány kadidlem, na Vánoce se pálí františek nebo purpura, k provonění místností se užívají svíčky nebo vonné tyčinky) (Soudry et al., 2011). Léčebné metody, které využívají působení vůní, se obecně označují jako aromaterapie (Farrar a Farrar, 2020). Nedávno byly některé éterické oleje navrženy jako symptomatická léčba COVID-19 (Valussi et al., 2021).
Nejčastějším zdrojem příjemných pachů jsou květiny. Jejich vůně, spolu s barvami, má za úkol přilákat k rostlině opylovače, ale svou vůní a krásou lákají i člověka. Rostliny jsou také nejčastější surovinou pro výrobu parfémů. Rostliny mají své specifické vůně, na nichž se podílí řada esenciálních olejů a aromatických látek (Cimino et al., 2021). Některé vůně jsou natolik typické, že okamžitě identifikujeme jejich zdroj – růže, fialky, mátu peprnou a podobně. Chemické substance, které jsou za vůně odpovědné, tvoří pestrou směs organických sloučenin. Nacházíme mezi nimi acyklické i cyklické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony, ethery a estery, terpeny a mnoho dalších substancí. Je to zajímavá skupina bioaktivních látek. Pojďme si přestavit vstavač trojzubý jako zajímavou orchidej a pojďme se podívat, jaké látky se podílejí na její specifické vůni.
Vstavač trojzubý (
Neotinea tridentata, syn.
Orchis tridentata) je vytrvalá bylina řazená původně do rozsáhlého rodu vstavač (Orchis), ale na základě výsledků fylogenetických studií byla přeřazena z rodu Orchis do rodu Neotinea. Vstavač trojzubý roste v jižní, jihovýchodní a střední Evropě, u nás roste pouze na Moravě (
http://www.sagittaria.cz/upload/tridentata.pdf) a patří k ohroženým druhům. Rostlina je vysoká kolem 25 cm, květy jsou světle zbarvené v odstínech růžové a nafialovělé a obsahují uvnitř rozeklaných květů nachové tečky. Vstavač trojzubý vyhledává světlé biotopy jako louky, okraje lesů nebo křovinaté stráně a kvete v květnu a červnu.
Vůně, kterou vstavač trojzubý vydává, je výsledkem kombinace řady těkavých substancí, mezi nimiž převažují nasycené i nenasycené alifatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy a ketony, karboxylové kyseliny, alkylestery alifatických karboxylových kyselin, fenoly, deriváty furanu a velké množství terpenoidních sloučenin (Manzo et al., 2014). Nejedná se ale o látky specifické pouze pro tuto orchidej. Naprostá většina obsahových látek vstavače trojzubého byla nalezena i v jiných přírodních zdrojích.
Literatura
Cimino C, Maurel OM, Musumeci T, Bonaccorso A, Drago F, Souto EMB, Pignatello R, Carbone C. Essential Oils: Pharmaceutical Applications and Encapsulation Strategies into Lipid-Based Delivery Systems. Pharmaceutics. 2021;13(3):327. doi: 10.3390/pharmaceutics13030327.
D'auria M, Lorenz R, Mecca M, Racioppi R, Romano VA, Viggiani L. The scent of Neotinea orchids from Basilicata (Southern Italy). Nat Prod Res. 2021:1-3. doi: 10.1080/14786419.2020.1871343. Epub ahead of print. PMID: 33461336.
Farrar AJ, Farrar FC. Clinical Aromatherapy. Nurs Clin North Am. 2020;55(4):489-504. doi: 10.1016/j.cnur.2020.06.015.
Manzo A, Panseri S, Vagge I, Giorgi A. Volatile Fingerprint of Italian Populations of Orchids Using Solid Phase Microextraction and Gas Chromatography Coupled with Mass Spectrometry. Molecules 2014;19:7913-7936. doi:10.3390/molecules19067913
Patel RM, Pinto JM. Olfaction: anatomy, physiology, and disease. Clin Anat. 2014;27(1):54-60. doi: 10.1002/ca.22338.
Sandri A, Cecchini MP, Riello M, Zanini A, Nocini R, Fiorio M, Tinazzi M. Pain, Smell, and Taste in Adults: A Narrative Review of Multisensory Perception and Interaction. Pain Ther. 2021. doi: 10.1007/s40122-021-00247-y.
Soudry Y, Lemogne C, Malinvaud D, Consoli SM, Bonfils P. Olfactory system and emotion: common substrates. Eur Ann Otorhinolaryngol Head Neck Dis. 2011;128(1):18-23. doi: 10.1016/j.anorl.2010.09.007.
Valussi M, Antonelli M, Donelli D, Firenzuoli F. Appropriate use of essential oils and their components in the management of upper respiratory tract symptoms in patients with COVID-19. J Herbal Med 2021;28:100451. DOI: 10.1016 / j.hermed.2021.100451
