Violka
rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Jiří
Patočka
Violka rolní neboli maceška rolní (Viola arvensis) je jednoletá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky asi 10-20 cm. Lodyhy jsou na jaře krátce chlupaté, později většinou olysávají, listy jsou řapíkaté. Čepele listů jsou okrouhle vejčité až kopinaté a na okraji vroubkovaně pilovité. Na bázi listů jsou palisty. Květy nevoní a jsou většinou světle až sytě žluté, někdy jsou na nich různé skvrny nejčastěji modré barvy. Kvete nejčastěji od dubna do září a plodem je tobolka.
Foto: Roman Szpuk
Violka rolní roste v celé Evropě, roste od nejjižnějších částí kontinentu až po Skandinávii. V ČR roste hojně po celém území, od nížin až do hor. Nejčastěji roste na antropogenních stanovištích, jako jsou pole, železniční náspy, okraje cest nebo rumiště (Damalas et al., 2014). Na přirozených stanovištích roste jen vzácně. Violka rolní je velmi variabilní druh, který vytváří řadu lokálních populací. Vypadá jako malá maceška, proto je také známa pod jménem maceška polní. Barva květů přechází od žluté přes bílou k modré až modrofialové a její barevnost je značně proměnlivá. Proto je často zaměňována za příbuznou violku trojbarevnou (Viola tricolor).
Violka má široké spektrum biologicky účinných látek (Schöpke et al., 1993; Göransson et al., 1999; Toiu et al., 2008) a je již dlouho využívána v lidové medicíně jako prostředek, který podporuje látkovou výměnu a zvyšuje vylučování moči. Zevně působí příznivě při špatně se hojících ekzémech a vyrážkách. Také usnadňuje vykašlávání a je proto součástí čajů používaných při chorobách dýchacích cest. Má i protirevmatický účinek a zvyšuje periferní prokrvení (Muhammad et al., 2012). Obsahuje také peptidy s antibakteriální a uterotonickou aktivitou, což vysvětluje, proč je violka v některých oblastech Afriky používána jako prostředek k usnadnění porodu (Gran et al., 2000).
Zajímavé jsou mkrocyklické peptidy violky rolní. Všechny se skládají z 29 nebo 30 aminokyselinových zbytků, kovalentně cyklizovaných přes amidovou skupinu a se třemi vnitřními disulfidovými můstky. Jejich aminokyselinové sekvence jsou následující:
varv peptid B, cyklo-(TCFGGTCNTPGCSCDPWPMCSRNGLPVCGE)
varv peptid C, cyklo-(TCVGGTCNTPGCSCSWPVCTRNGVPICGE)
varv peptid D, cyklo-(TCVGGSCNTPGCSCSWPVCTRNGLPICGE)
varv peptid E, cyklo-(TCVGGTCNTPGCSCSWPVCTRNGLPICGE)
varv peptid F, cyklo-(TCTLGTCYTAGCSCSWPVCTRNGVPICGE)
varv peptid G, cyklo-(TCFGGTCNTPGCSCDPWPVCSRNGVPVCGE)
varv peptid H, cyklo-(TCFGGTCNTPGCSCETWPVCSRNGLPVCGE).
Varv peptidy B-H vykazují vysoký stupeň homologie s dosud známými makrocyklickými peptidy varv peptid A, kalata Bl, violapeptid I, circuliny A a B a cyklopsychotrid A (Göransson et al., 1999).
Literatura
Damalas CA, Koutroubas SD, Fotiadis S. Occurrence of European field pansy (Viola arvensis) in Orestiada, Greece. Hellenic Plant Protect J. 2014; 7(1): 25-29.
Göransson U, Luijendijk T, Johansson S, Bohlin L, Claeson P. Seven novel macrocyclic polypeptides from Viola a rvensis. J Nat Prod. 1999; 62(2): 283-286.
Gran L, Sandberg F, Sletten K. Oldenlandia affinis (R&S) DC. A plantn containing uteroactive peptides used in African traditional medicine. J Ethnopharmacol. 2000; 70(3): 197-203.
Muhammad N, Saeed M, Aleem A, Khan H. Ethnomedicinal, phytochemical and pharmacological profile of genus Viola. Phytopharmacol,2012; 3(1): 214-226.
Schöpke TH, Hasan Agha MI, Kraft R, Otto A, Hiller K. Hämolytisch aktive komponenten aus Viola tricolor L. und Viola arvensis Murray. Sci Pharm. 1993; 61: 145-153.
Toiu A, Vlase L, Oniga I, Tamas M. HPLC analysis of salicylic acid derivatives from Viola species. Chem Nat Comp. 2008; 44(3): 357-358
