Bisbenzylisochinolinové
alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum
thalictroides)
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka
Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae), je jarní květina, která roste v listnatých humózních lesích, na úpatích lesních svahů, v křovinách, uzavřených údolích a roklinách, všude tam, kde je vlhká půda a stín. Je to 15–25 cm vysoká trvalka s přízemními listy s dlouhým řapíkem a 2x trojčetnou čepelí. Kvete v březnu až dubnu jednoduchými bílými, výjimečně slabě nafialovělými pěti až šestičetnými květy, které vyrůstají jednotlivě na koncích květních stopek. Plodem jsou eliptické, silně zploštělé měchýřky.
Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Foto: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.
Zapalice žluťuchovitá není příliš známá. Je ale fytogeograficky nesmírně zajímavým druhem. Je docela nenápadná a roste jen v některých částech České republiky. Hojnější je pouze na východní Moravě a ve východních Čechách. Ale i tam ji postupně ubývá. Hlavní příčinou jejího ohrožení je lesnické hospodaření preferující jehličnaté dřeviny.V současné době je řazena mezi vzácnější taxony (kategorie C4a), ale botanici se snaží o její zařazení mezi ohrožené druhy. Celá rostlina je jedovatá pro vysoký obsah alkaloidů.
Alkaloidy zapalice žluťuchovité jsou bisbenzylisochinolinového typu a jsou obsaženy převážně v kořeni, ale v menším množství také v nadzemních částech rostliny (Francel, 1966). Jejich nejznámějším reprezentantem je fangchinolin, který je typický pro rostliny čeledi Ranunculaceae (Hao et al., 2015). V roce 1999 bylo známo celkem 11 bisbenzylisochinolinových alkaloidů izolováných jen ze samotné zápalice žluťuchovité (Ivanovska et al., 1999), např. isopyruthalin, izotaliktrin, pendulin, tetrandrin, ale později byly izolovány další (Istatkova a Philipov, 2000). Tato skupina alkaloidů je velice početná, dnea je jich známo již více než 500 (Weber a Opatz, 2018).
Bisbenzylisochinolinové alkaloidy vykazují řadu biologických účinků, z nichž nejvýznamnější je jejich antimikrobiální a imunologická aktivita (Ivanovska et al., 1996), resp. antimalarická (Valentin et al., 1997).
Literatura
Frencel IM. Alkaloide von Isopyrum thalictroides. I. Isolierung und Identifizierung von Magnoflorin aus Wurzeln und Rhizomen [Alkaloids from Isopyrum thalictroides. I. Isolation and identification of magnoflorin from roots and rhizomas]. Planta Med. 1966; 14(2): 204-208.
Hao DC, Xiao PG, Ma HY, Peng Y, He CN. Mining chemodiversity from biodiversity: pharmacophylogeny of medicinal plants of Ranunculaceae. Chinese J Nat Med. 2015; 13(7): 507-520.
Istatkova RS, Philipov SA. Alkaloids from Isopyrum thalictroides L. Phytochemistry. 2000; 54(8): 959-964.
Ivanovska N, Nikolova P, Hristova M, Philipov S, Istatkova R. Complement modulatory activity of bisbenzylisoquinoline alkaloids isolated from Isopyrum thalictroides--I. Influence on classical pathway in human serum. Int J Immunopharmacol. 1999; 21(5): 325-336.
Ivanovska N, Philipov S, Istatkova R. Georgieva P. Antimicrobial and immunological activity of ethanol extracts and fractions from Isopyrum thalictroides. J Ethnopharmacol. 1995; 54(2-3): 143-151.
Valentin A, Benoit-Vical F, Moulis C, Stanislas E, Mallié M, Fouraste I, Bastide JM. In vitro antimalarial activity of penduline, a bisbenzylisoquinoline from Isopyrum thalictroides. Antimicrob Agents Chemother. 1997; 41(10): 2305-2307.
Weber C, Opatz T. Bisbenzylisoquinoline alkaloids. The Alkaloids: Chemistry and Biology. 2019; 81: 1-114.
