Blennion:
zelený pigment ryzce zeleného
Jiří
Patočka
Ryzec zelený (Lactarius blennius) je středně velká houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae), která roste v bučinách celé Evropy. Většina mykologů se domnívá, že houba je jedlá, i když nevalné chuti, někteří ji ale považují za jedovatou. Otravy ale nejsou známy. Houba neláká ke sběru ani k jídlu. Je slizká a produkuje velké množství bílého mléka, které na vzduchu šedne. Mléko i dužnina jsou nejprve mírně, ale po chvíli silně palčivé.
Ryzec zelený poprvé popsal švédský mykolog Elias Magnus Fries v roce 1815. Latinské adjektivum "blennius" znamená "slizký" a kdo jej někdy našel a vzal do ruky, potvrdí, že tato vlastnost charakterizuje tohoto ryzce úplně nejlépe. Jeho slizkost vynikne zejména po dešti a mechanickém poškození, kdy vylučuje velké množství lepkavého mléka. Houba roste po celé Evropě dosti hojně v mykorhize s bukem. Diskuse o jeho poživatelnosti jsou podle mne bezpředmětné. Ať už je jedlý, nejedlý, či dokonce jedovatý, svým vzhledem nikoho k jídlu nepovzbuzuje. Na vině je určitě také jeho podivně zelená barva, která je způsobena přítomností aminobenzochinonového pigmentu, který byl nazván blennion (Spiteller a Steglich, 2002).
Chemicky je blennion blízce příbuzný lilacinonu, červenému pigmentu ryzce lilákového (Lactarius lilacinus) (Spittler et al., 2003) (http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1074). Mimo Blennionu byly v ryzci zeleném objeveny i další seskviterpenické látky, jako např. blenniny A, B a C, furanol a furandiol, nebo alctarorufin A (Vidari et al., 1976 ).
Literatura
Spiteller P, Arnold N, Spiteller M, Steglich W. Lilacinone, a Red Aminobenzoquinone Pigment from Lactarius lilacinus. J Nat Prod. 2003; 66(10): 1402-1403.
Spiteller P, Steglich W. Blennione, a Green Aminobenzoquinone Derivative from Lactarius b lennius. J Nat Prod. 2002; 65(5): 725-727.
Vidari G, De Bernardi M, Vita-Finzi P, Fronza G. (1976). Sesquiterpenes from Lactarius blennius. Phytochemistry, 1976; 15(12), 1953-1955.
