Křídlatka
japonská: levný zdroj surovin pro farmaceutický průmysl
Jiří
Patočka
Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) je na seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUC) mezi stovkou nejhorších invazivních druhů na světě, ale je také již po celá staletí nedílnou součástí tradiční čínské medicíny. Její fytochemický průzkum prokázal, že může být levným a zajímavým zdrojem mnoha bioaktivních chemikálií pro farmaceutický průmysl (Božín et al., 2017). Chemické substance izolované z různých částí rostliny představují širokou škálu látek různých struktur (polyfenoly, fenolické kyseliny, flavonoidy) a farmakologických účinků. Tato zjištění ukazují, že existuje možnost využití křídlatky pro izolaci biologicky aktivních sloučenin používaných ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu (Nawrot-Hadzik et al., 2018; Borovaya et al., 2019; Kim et al., 2019). Materiál zbylý po extrakci látek lze zpracovat na palety použitelné ke spalování (Jezerska et al., 2018). Křídlatka může být levným zdrojem řady zajímavých surovin (Patočka, 2005; 2016).
See: https://www.researchgate.net/publication/314658816_Biologically_Active_Compounds_of_Knotweed_Reynoutria_spp
Oddenek Reynoutria japonica je známá tradiční bylina (Hu Zhang), která se používá ve východní Asii v terapii různých zánětlivých onemocnění, infekcí, kožních chorob, či hyperlipidémie. Je také jedním z nejbohatších přírodních zdrojů resveratrolu. Ačkoli byl nedávno zařazen do Evropského lékopisu, v Evropě je stále nevyužitým zdrojem. Některé z terapeutických účinků jsou pravděpodobně ovlivněny jeho antioxidačními vlastnostmi, což je zase často spojeno s vysokým obsahem privátů stilbenu. K celkové antioxidační kapacitě však mohou přispět i jiné sloučeniny než stilbeny. Průzkum, provedený nedávno polskými autory (Nawrot-Hadzik et al., 2019) u tří druhů křídlatek (japonská, sachalinská a hybrid) odhalil přítomnost 171 sloučenin, mezi nimiž byly stilbeny, uhlohydráty, procyanidiny, flavan-3-oly, antrachinony, fenylpropanoidy, lignínové oligomery a naftaleny. Dále byly identifikovány dianthronové glykosidy a estery fenylpropanoidových disacharidů a četné deriváty kyseliny hydroxyskořicové.
Literatura
Borovaya S, Lukyanchuk L, Manyakhin A, Zorikova O. (2019). Effect of Reynoutria japonica extract upon germination and upon resistance of its seeds against phytopathogenic fungi Triticum aestivum L., Hordeum vulgare L., and Glycine max (L.) Merr. Organic Agriculture, 2019; 1-7.
Božin B, Gavriloviæ M, Kladar N, Rat M, Anačkov G, Gavariæ N. (2017). Highly invasive alien plant Reynoutria japonica Houtt. represents a novel source for pharmaceutical industry–evidence from phenolic profile and biological activity. J Serb Chem Soc, 2017; 82(7-8): 803-813.
Jezerska L, Zegzulka J, Palkovska B, Kučerová R, Zádrapa F. (2018). Pelletization of invasive Reynoutria Japonica with spruce sawdust for energy recovery. Wood Research 2018; 63(6): 1045-1058.
Kim BR, Ha J, Lee S, Park J, Cho S. Anti-cancer effects of ethanol extract of Reynoutria japonica Houtt. radix in human hepatocellular carcinoma cells via inhibition of MAPK and PI3K/Akt signaling pathways. J Erhnopharmacol. 2019; 112179.
Nawrot-Hadzik I, Granica S, Domaradzki K, Pecio L, Matkowski A. (2018). Isolation and determination of phenolic glycosides and anthraquinones from rhizomes of various Reynoutria species. Planta Medica, 2018; 84(15): 1118-1126.
Nawrot-Hadzik I, ¦lusarczyk S, Granica S, Hadzik J, Matkowski A. Phytochemical Diversity in Rhizomes of Three Reynoutria Species and their Antioxidant Activity Correlations Elucidated by LC-ESI-MS/MS Analysis. Molecules, 2019; 24(6), 1136.
Patočka J. Křídlatka: Obtížný plevel, nebo perspektivní surovina? Vesmír 2005; 84(8): 465.
