Bioaktivní metabolity mořských hub: batzellasidy
Publikováno: Úterý, 22.01. 2019 - 19:59:19
Téma: prof Patočka


Bioaktivní metabolity mořských hub: batzellasidy

Jiří Patočka

     Mořské houby jsou významným zdrojem zajímavých biologicky aktivních molekul (Higa et al., 1994). Takovými houbami jsou i hlubokomořské houby rodu Batzella (Imhoff, 2016), zejména pyrrolových alkaloidů (Sakemi a Sun, 1989) jako jsou batzelliny (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=334) nebo secobatzelliny (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1084).

     



     Novou, zajímavou skupinou bioaktivních látek mořských hub rodu Batzella z oblasti západního pobřeží Madagaskaru, jsou látky nazvané batzellasidy (Segraves a Crews, 2005). Jsou to po chemické stránce polyhydroxylované deriváty piperidinu, na něž je možno pohlížet jako na iminocukry. Zatím byly izolovány a charakterizovány tři látky tohoto typu, batzellasidy A,B a C, které se liší pouze délkou alkylu v pozici 2. Batzellasidy mají baktericidní účinky a inhují růst bakterie Staphylococcus epidermidis s MIC < nebo = 6,3 pg/ml (Segraves a Crews, 2005). Iminocukry byly již dříve izolovány z jiných biologických zdrojů, ale v mořských houbách byly nalezeny poprvé. 
     Tato třída sloučenin přitahuje velký zájem lékařské komunity kvůli jejich slibnému farmaceutickému potenciálu.  Jsou mezi nimi antidiabetika (Somsák et al., 2003) nebo protinádorové (Nishimura , 2003) a protivirové (Greimel  et al., 2003) látky. Pro léčení diabetu II typu a Gaucherovy choroby jž byly schváleny dva preparáty z této skupiny látek - Glyset (Jacob , 1995) a Miglustat (McCormack a Goa , 2003). Pro další studium těchto látek, event. jejich klinické využití je důležité, že batzellasidy je možné připravovat synteticky (Wierzejska et al., 2012; Sengoku et al., 2013), aniž by bylo třeba je složitě izolovat z hlubokomořských organismů. Surovinami pro syntézu těchto látek může být levná a dostupná kyselina pyroglutamová nebo ještě levnější L-arabinóza. 
Literatura
Greimel P, Spreitz J, Stütz AE, Wrodnigg TM. Iminosugars and relatives as antiviral and potential anti-infective agents. Curr Top Med Chem. 2003; 3(5): 513-523.
Imhoff JF. Natural Products from Marine Fungi—Still an Underrepresented Resource. Mar. Drugs 2016; 14(1): 1-19.
Jacob GS. Glycosylation inhibitors in biology and medicine. Curr Opin Struct Biol. 1995; 5(5): 605-611.
Nishimura Y. gem-Diamine 1-N-iminosugars and related iminosugars, candidate of therapeutic agents for tumor metastasis. Curr Top Med Chem. 2003; 3(5): 575-591.
McCormack PL, Goa KL. Miglustat. Drugs. 2003; 63(22): 2427-2434.
Sakemi S, Sun HH. Batzellines A, B, and C: Novel pyrroloquinoline alkaloids from the sponge Batzella sp. Tetrahedron Lett 1989; 30: 2517-2520.
Segraves NL, Crews P. A Madagascar Sponge Batzella sp. as a source of alkylated iminosugars. J Nat Prod. 2005; 68(1): 118-121.
Sengoku T, Wierzejska J, Takahashi M, Yoda H. Evolution of the total syntheses of batzellasides, the first marine piperidine iminosugar. Nat Prod Commun. 2013; 8(7): 1011-1019.
Wierzejska J, Motogoe S, Makino Y, Sengoku T, Takahashi M, Yoda H. A new approach toward the total synthesis of (+)-batzellaside B. Beilstein J Org Chem. 2012; 8: 1831-1838.






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1087