Biologicky aktivní látky rostliny Aeschynomene fascicularis
Jiří Patočka
Aeschynomene fascicularis Cham. a Schltdl. (Fabaceae) je keř značně rozšířený na americkém kontinentu, od Mexika až po Kolumbii (Hegnauer a Hegnauer, 2001). Tato rostlina, obecně známá mezi původními obyvateli poloostrova Yucatan jako "kabal pich", byla používána v mayské tradiční medicíně k léčbě některých nádorů (Osadao, 1834). Již dříve bylo provedeno několik chemických studií rodu Aeschynomene s cílem nalézt bioaktivní látky této rostliny, ale nebyly mezi nimi nalezeny látky s cytotoxickým účinkem (Fullas et al., 1996; Caamal-Fuentes et al., 2013).
Teprve nedávno se podařilo skupině mexických výzkumníků zjistit, že výraznou cytotoxickou aktivitu vykazuje kůra Aeschynomene fascicularis. Pomocí řízené frakcionace methanolového extraktu kořenové kůry byly izolovány a identifikovány čtyři látky s cytotoxickou a antiproliferativní aktivitou: spinochalkon C, spinochalkon A, isocordoin a secundiflorol G. Jejich struktury byly identifikovány na základě spektroskopických dat a chemických vlastností. Všechny sloučeniny byly podrobeny testům na cytotoxicitu a antiproliferativním testům na panelu se sedmi buněčnými liniemi, včetně jedné buněčné linie normálního typu. Spinochalkon A vykazoval cytotoxickou aktivitu proti buněčné linii DU-145 a antiproliferační aktivitu proti buněčné linii KB. Secundiflorol G vykazoval silnou cytotoxickou aktivitu vůči buněčným liniím KB a Hep-2. Navíc isocordoin vykazoval mírnou aktivitu na buněčných liniích KB, Hep-2 a DU-145 (Caamal-Fuentes et al., 2015).
Látky již byly připraveny i synteticky (Vitali et al., 2001; Lee et al., 2006) a průběžně jsou studovány jejich biologické vlastnosti (Li et al., 2007; Borges-Argáez et al., 2009; Escalante-Erosa et al., 2012).
Luštěniny, rostliny rodiny bobovitých (Fabaceae), jsou již od nepaměti součástí lidské stravy. Rostliny této čeledi jsou bohaté na látky, které jsou účinnými terapeutickými prostředky pro různé nemoci. Synergické účinky různých fytolátek jsou mnohem účinnější než účinek jednotlivých sloučenin. Studie ukázaly, že ty části světa, které konzumují luštěniny jako základní potravu, mají méně úmrtnosti na rakovinu ve srovnání s ostatními částmi světa. Bylo také prokázáno, že fytochemické složky rostlin této čeledi inhibují karcinogenezu v různých fázích. Použití fytolátek produkovaných těmito rostlinami spolu s tradiční chemoterapií může mít synergické účinky, které pomáhají v boji proti rakovině. Æetné studie ukázaly, že ty části světa, které konzumují luštěniny jako základní potravu, mají méně úmrtnosti způsobené rakovině ve srovnání s ostatními částmi světa. Také bylo prokázáno, že fytochemické složky luštěnin inhibují karcinogenezi v různých fázích jejího vývoje. Použití fytoconstituentů odvozených z těchto rostlin spolu s tradiční chemoterapie může mít synergické účinky, které pomáhají v boji proti rakovině (Sharma et al., 2017)
Literatura
Borges-Argáez R, Vela-Catzín T, Yam-Puc A, Chan-Bacab MJ, Moo-Puc RE, Cáceres-Farfán M. Antiprotozoal and cytotoxic studies on some isocordoin
derivatives. Planta Med. 2009 Oct;75(12):1336-8.
Caamal-Fuentes E, Peraza-Sánchez SR, Torres-Tapia LW, Moo-Puc RE. Isolation and identification of cytotoxic compounds from Aeschynomene fascicularis, a Mayan medicinal plant. Molecules 2015; 20(8): 13563-13574.
Caamal-Fuentes, E.; Moo-Puc, R.; Torres-Tapia, L.W.; Peraza-Sanchez, S.R. Pterocarpans from the root bark of Aeschynomene fascicularis. Nat. Prod. Commun. 2013, 8, 1421–1422.
Escalante-Erosa F, González-Morales B, Quijano-Quiñiones RF, Miron-López G, Peña-Rodríguez LM. Dihydrospinochalcone-a and epi-flemistrictin-B, natural
isocordoin derivatives from the root extract of Lonchocarpus xuul. Nat Prod Commun. 2012 Dec;7(12):1589-90.
Fullas, F.; Kornberg, L.J.; Wani, M.C.; Wall, M.E.; Farnsworth, N.R.; Chagwedera, T.E.; Kinghorn, A.D. Two new aromatic constituents from the rootwood of Aeschynomene mimosifolia. J. Nat. Prod. 1996, 59, 190–192.
Hegnauer, R., & Hegnauer, M. (2001). Aeschynomeneae (Abb. 95). In Chemotaxonomie der Pflanzen (pp. 501-523). Birkhäuser Basel. Lee, Y. R., Wang, X., & Kim, B. S. (2006). Synthesis of spinochalcone B and analogues. Synthetic communications, 36(14), 2017-2025.
Li, Y., Fang, H., & Xu, W. (2007). Recent advance in the research of flavonoids as anticancer agents. Mini reviews in medicinal chemistry, 7(7), 663-678.
Osadao, R. El Libro del Judío o Medicina Doméstica, Descripción de las Virtudes de las Yerbas Medicinales de Yucatán, 2nd ed.; Dra. Dorothy Andrew de Zapata: Mérida, Mexico, 1834; Volume 1, pp. 20–255.
Sharma, A., Kaur, R., Katnoria, J. K., Kaur, R., & Nagpal, A. K. (2017). Family Fabaceae: A Boon for Cancer Therapy. In Biotechnology and Production of Anti-Cancer Compounds (pp. 157-175). Springer International Publishing.
Vitali A, Ferrari F, Monache GD, Bombardelli E, Botta B. Synthesis and biosynthesis of isocordoin. Planta Med. 2001; 67(5): 475-477.
