Nebezpečné chemické látky v čisticích prostředcích

Bc. Radka Novotná

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

     Každý den se setkáváme s velkým množstvím chemických látek při běžných domácích činnostech, jakými jsou například mytí nádobí, praní či úklid. Snažíme se mít domácnost čistou a „voňavou“, ale zároveň si neuvědomujeme, kolika chemických látek vystavujeme nejenom sebe, ale i celou naší rodinu. Také marketingová propagace nás nabádá ke koupi „zázračných“ čisticích prostředků, abychom se zbavili všemožných virů a bakterií. 

Nebezpečné chemické látky v kosmetických přípravcích

Bc. Martina Mašková

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Kosmetický přípravek je definován jako „jakákoli látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy“ (3).  

Pesticidy

Bc. Barbora Houžvičková

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Jedy mikromycet v potravinách a potravinářských surovinách

 Bc. Veronika Hudečková

Ústav laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví,  ZSF JU České Budějovice

     S mikroskopickými houbami se můžeme setkat po celém světě. Stáří těchto hub je odhadován na 300 milionů let. Tak dlouho již osídlují Zemi. Mikroskopické houby kolonizují řadu rozlišných biotopů, díky jejich schopnosti aklimatizovat se rozmanitým ekologickým podmínkám a značné morfologické různorodosti. Vláknité mikroskopické houby (mikromycety, plísně) jsou vícebuněčné mikroorganismy, řazeny do říše hub. Mikromycety jsou eukaryotní, heterotrofní, saprofytické nebo parazitické mikroorganismy. Zpravidla žijí v suchozemském prostředí, vázající se na specifické místo. Vyskytují se v půdě, vodě, ovzduší, na povrchu živých nebo odumřelých organismů, ale jsou přítomny i v krmivech a v potravinách. Výskyt mikroskopických vláknitých hub může podmínit i nové technologie jako např.  kovotěs a zatěsnění oken ve spojení s nedostatečným větráním a nekvalitním zateplením. Vliv na výskyt hub má i chování člověka, a to nepravidelné větrání, zaplísnění potravin, nepravidelný úklid, odmrazování, mytí, či dezinfekce chladniček. [6, 7] 

Antinutrienty a environmentální zdraví

 Bc. Lucie Ošmerová

Ústav laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví,  ZSF JU České Budějovice

Antrinutrienty neboli antinutriční látky jsou přirozené složky potravin rostlinného původu. Mohou mít negativní vliv na výživu organismu tím, že zhoršují využitelnost živin, vitamínů, rozkládají je nebo je jinak mění. V potravinách se vyskytují přirozeně (běžná složka), jsou do nich přidávány záměrně nebo se do nich dostávají nechtěně (výroba, skladování) (Cukrová, 2010).

Kde se berou toxické látky v potravinách?

Bc. Irena Pichlová

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Na lidský organismus působí během života řada různých faktorů. Mohou to být například vzduch, světlo, voda či půda. Avšak potraviny patří mezi nejvýznamnější faktory působící na lidské zdraví. V potravinách se kromě zdraví prospěšných látek objevují i látky toxické. Tyto látky rozdělujeme na přirozeně toxické, antinutriční a cizorodé. Cizorodé látky se do potravy dostávají buď úmyslně (aditiva), nebo neúmyslně z životního prostředí (kontaminanty) (19). Zdrojem kontaminantů, které se dostaly do potravy neúmyslně je nejčastěji spad ze znečištěného ovzduší, půda, kontaminovaná voda, dále výroba, balení a transport potravin, ale i havárie. Do nezávadné potravy mohou být také cizorodé látky přimíchány úmyslně, za účelem zvýšení její kvality. Tyto látky se nazývají přídatné neboli aditiva (10).

Význam antioxidantů ve výživě

Bc. Lucie Sedláčková

Co jsou antioxidanty a volné radikály?

     Nejdříve bychom měli vysvětlit pojem volných radikálů, a jak v organismu působí. Antioxidanty, jako ochrana před jejich účinky, je jev až sekundární. Volným radikálem je jakákoliv molekula s nepárovým elektronem ve valenční sféře, která je schopna samostatné existence alespoň po krátký časový úsek. Rizikem pro živé organismy je jejich reaktivita. Pro lidský organismus je nejčastějším radikálem kyslíkový radikál, radikál prvku, bez kterého paradoxně nemůžeme být. Proto se v literatuře také setkáváme s pojmem „oxidativní stres“,[1] který bych ráda vysvětlila později. Celý tento proces způsobuje stárnutí organismu. Volné kyslíkové radikály jsou v organismu generovány biochemickými pochody. Jsou to meziprodukty redukce mezi kyslíkem a vodou. Zajímavostí je, že lidské tělo tyto reaktivní formy kyslíku využívá ke své antimikrobiální ochraně. Dnešním problémem ale je, že vlivem stravy a prostředí (ovzduší, záření, kouření, chemické látky) tělo produkuje nadbytek těchto radikálů. Oxidační stres = nadprodukce kyslíkových radikálů.  Podíl na poškození bílkovin, lipidů, nukleových kyselin. 

     Onemocnění spojovaná s vlivem oxidačního stresu: Ateroskleróza, Diabetes mellitus, vysoký TK, chronické střevní potíže, ICHS, poškození mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, některá nádorová onemocnění, fyziologické stárnutí. 

Zelený čaj je bohatým zdrojem přírodních antioxidantů.  Foto: Čajová plantáž, Darjeeling, Indie. © Petr Sedláček.

Alergie a intolerance na potraviny

Bc. Veronika Marková 

     Potravinová alergie je stav, při kterém požití určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci imunitního systému. Jsou to imunologicky obranné reakce organismu na určité alergeny v potravinách, které jsou vnímány jako cizorodé látky. Alergizující látky nemusí být vždy toxické. Alergická reakce je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy jsou způsobeny produkcí histaminu a dalších chemických látek. První kontakt s alergenem probíhá bez příznaků, ale indukuje tvorbu specifických bílkovinných protilátek, které se váží na receptory buněk. Při opětovném kontaktu s alergenem váží tyto buňky alergen a dochází k vyplavování mediatorů (histaminů, serotoninu, leukotrieny). Druh, množství a cílový orgán těchto mediátorů určuje symptomy alergických reakcí (Stránský, 2010).

Bhópál  PREZENTACE

Bc. Lucie Tyemnyáková

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Otrava oxidem uhelnatým

Bc. Jakub Staněk

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

     Otravy oxidem uhelnatým patří mezi ty nejčastější a mnoho z nich bývá smrtelných. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování uhlíkatých paliv a protože je to bezbarvý plyn bez zápachu, zabíjí bez varování. Ne nadarmo je nazýván tichý zabiják.

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek