Aflatoxiny

Miroslav Pohanka

Centrum pokročilých studií, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové

Úvod

Termínem mykotoxin široce označujeme skupinu sekundárních metabolitů produkovaných houbami (název mykotoxin: z řeckého mykés – houby). Zhoubné působení těchto toxinů na organismus pak označujeme mykotoxikóza. Zatímco toxiny makroskopických hub (Macromycetes) prakticky ovlivňují zdraví člověka pouze při záměně v rámci jejich sběru, toxiny mikroskopických hub (Micromycetes) jsou důležitým kontaminantem potravin, nápojů a krmiv, zvláště pak:

• Aflatoxiny produkované rodem Aspergillus.
• Ochratoxiny produkované rody Aspergillus a Penicillium.
• Trichotheceny produkované rodem Fusarium.

Tento přehledový článek se věnuje komerčně a zdravotně nejvýznamnější skupině mykotoxinů: aflatoxinům.

Léky proti rakovině na bázi inhibitorů Met receptoru

Petr Hanák

Podstatou rakoviny je nádorové bujení. Buňka se začne nekontrolovaně dělit a celý proces vede exponenciální řadou ke vzniku nádoru. Na úrovni molekul padá zodpovědnost za vznik rakoviny obvykle na nějakou chybu – změnu některého proteinu, který je zapojen do signalizačních kaskád regulujících buněčné dělení. Často se jedná o receptory pro určitý růstový faktor, takže původně jde o molekuly, které plní v buňce užitečné funkce související například s diferenciací tkání během embryonálního vývoje organismu, hojením ran nebo s krvetvorbou.

Perloočka – nový modelový organismus v experimentální toxikologii

Mgr. RNDr. Šárka Veselá, PhD

Perloočky (dafnie) jsou malí vodní živočichové, které můžeme najít prakticky v každé vodní nádrži. Jejich význam je pro vodní biocenózy nezastupitelný. Slouží jako potrava pro velké množství predátorů a zároveň samy požírají planktonní řasy a tím zabraňují jejich přílišnému rozvoji v nádržích (Veselá, 2004). Perloočky jsou důležité nejenom pro správné fungování vodních ekosystémů, ale jejich význam tuto oblast překračuje. Díky možnosti jednoduchého chovu ve velkých množstvích jsou využívány například jako krmivo v živočišné výrobě a akvaristice. Experimenty s perloočkami jsou jedním ze základních nástrojů používaných v limnologii, což je vědní obor zabývající se poznáním zákonitostí fungování sladkovodních ekosystémů. Testy s perloočkami jsou hojně využívány i v ekotoxikologii, kde jsou prováděny především s cílem charakterizovat vliv toxických látek na vodní ekosystémy. O perloočkách, jejich evoluci, genetice, morfologii, populační ekologii a chování, citlivosti vůči různým toxikantům, bylo nasbíráno a publikováno velké množství poznatků. Je proto jen otázkou času, kdy se tito živočichové začnou více používat i v jiných vědních oborech, například experimentální toxikologii.

Jedovaté světlušky

Mgr. Petr Hanák, PhD

Přítomnost jedovaté látky v tělech rostlin nebo živočichů,  zvláště pak členovců, není něčím výjimečným. S tím spojená nepoživatelnost  je pro jejího nositele dobrou ochranou před predátory. 

EVROPU STRAŠÍ PTAČÍ CHŘIPKA 

Jan SMETANA, Roman CHLÍBEK, Roman ŠINDELÁŘ

Článek publikován v časopise 112, č. 4, s. 18-20, 2006: klikni na http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/duben/chripka.html

nebo http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/duben/chripka.pdf