V tuto chvíli je 4004 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Články mých kolegů: Zvonek vousatý: sekundární metabolity
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 09.08. 2022 - 14:31:58 (2795016 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 3446 bytů | Hodnocení: 1.19)
Zvonek vousatý: sekundární metabolity
Zdeňka Navrátilová,
Romana Jelínková, Jiří Patočka
Zvonek vousatý (Campanula barbata L.) je dvouletá bylina z čeledi zvonkovitých (Campanulaceae). Rostliny jsou pokryté dlouhými chlupy, dorůstají výšky 10–40 cm. Mají přímé nebo krátce vystoupavé lodyhy, kopinaté listy a stopkaté květy jednotlivé nebo v jednostranném hroznu, které kvetou od července do srpna. Koruna je trubkovitě zvonkovitá, má bledě modrou barvu a vně i uvnitř je dlouze chlupatá. Vzácně se tento druh vyskytuje v bíle kvetoucí formě. Plodem je rezavě hnědá tobolka. Zvonek vousatý roste na podhorských a horských loukách v Alpách, Karpatech a v Norsku, v ČR pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Dostal se tak do znaku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zvonek vousatý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (Kovanda, 2000; Finkenzeller, 2007). Z výsledku mapování z roku 2014 je patrné, že oproti předchozím létům se počty jedinců na lokalitách snížily (Šilllerová. 2014).
Kvetoucí zvonek vousatý, rostoucí na stráni pod Kralickým sněžníkem. CHKO Jeseníky. Foto: Ing. Romana Jelínková, Ph.D.
Články mých kolegů: Sukulenty v Brně
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 01.08. 2022 - 09:02:53 (2875139 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 856 bytů | Hodnocení: 4.33)
Sukulenty v Brně
Radoslav Patočka
Sukulenty
najdeme v suchých tropických a subtropických oblastech jako jsou stepi,
polopouště a pouště. Najdeme je ale také v Brně ve sklenících Botanické
zahrady PřF MU od 9. do 16. září 2022 na výstavě sukulentů a jiných exotických
rostlin. Přijďte se podívat, denně od 9:00 do 17:30.
Články mých kolegů: Fotograf a milovník přírody Josef Frynta
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 19.07. 2022 - 15:03:56 (2980576 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 1408 bytů | Hodnocení: 5)
Fotograf
a milovník přírody Josef Frynta
Radoslav
Patočka
S fotografiemi Josefa Frynty se na serveru TOXICOLOGY čtenáři setkávají poměrně často. Většinou se jedná o Fotografie dne nebo o snímky v odborných článcích, a to nejen na TOXICOLOGY nebo na webu iFAUNA, ale i v časopisech jako je Vesmír, Sféra nebo Botanika. Jeho záběry rostlin a živočichů vynikají nejen technickou kvalitou, ale i nápaditostí a celkovou kompozicí. Prozrazují citlivý vztah k přírodě a hluboce vyvinuté estetické cítění fotografa, který se svému koníčku věnuje již od útlého mládí. Nejsou to však jen snímky rostlin a přírody, kterým se Josef Frynta věnuje. Jsou to také kulturní památky, o čemž svědčí i právě probíhající výstava jeho fotografií na zámku Rokytnice v Orlických horách.
Články mých kolegů: Vstavač kukačka: rostlina roku 2021
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 21.05. 2022 - 09:32:20 (3200174 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 4505 bytů | Hodnocení: 5)
Vstavač
kukačka: rostlina roku 2021
Barbora
Plašilová, Radoslav Patočka
Vstavač kukačka (Orchis morio) je drobnější, ale velice krásná orchidej z čeledi vstavačovitých. V minulosti byl vstavač kukačka jedním z nejhojnějších druhů vstavačů v Čechách a na Moravě, ale ani on se nevyhnul negativním zásahům člověka do krajiny. Úbytek začal být pozorován již v druhé polovině 20. století a k roku 1980 byl v Čechách i na Moravě zaznamenán 60% úbytek historických lokalit. Úbytek však stále pokračuje a z některých oblastí již tato orchidej zcela vymizela. Vstavač kukačka (O. morio) je podle prováděcí vyhlášky MŽP ČR 395/92 Sb. i podle Červeného seznamu IUCN označován jako silně ohrožený druh (Štípková a Kindlmann, 2021).
Kvetoucí vstavač kukačka (Orchis morio) v CHKO Slavkovský les. Foto: Ing. Barbora Plašilová
Články mých kolegů: Terčovník(y) ještě jednou
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 11.03. 2021 - 14:51:31 (4792762 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 2951 bytů | Hodnocení: 5)
Terčovník(y)
ještě jednou
RP
Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …
Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.
Články mých kolegů: Antidepresivně účinné látky šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 19.11. 2016 - 12:25:50 (9483497 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 13849 bytů | Hodnocení: 5)
Antidepresivně
účinné látky šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)
Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka
Deprese je závažná a dlouhotrvající porucha psychiky, která se u člověka projevuje snížením až vymizením schopnosti prožívat radost a potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem. Depresivní člověk trpní neschopností cítit potěšení (ahedonie), ve všem vidí zmar, beznaděj a bezvýchodnost, má nedostatek motivace, trpí pocity bezcennosti a viny za vlastní neschopnost a k tomu se váže úzkost a osamocenost, malá sebedůvěra, zvýšená únava, zhoršená pozornost a neschopnost soustředění. Jedná se o velmi závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav. Reakce člověka postiženého depresí může mít u různých lidí různý průběh. Člověk může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, jindy zase utlumený, unavený, tichý a klidný, často nemá sílu udělat ani tu nejméně náročnou činnost. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a lidé s depresí se mohou svému okolí jevit jako cyničtí jedinci. Deprese se také může projevovat poruchami paměti (Martell et al, 2001).
Články mých kolegů: Vlčí mák: Bylina spánku a symbol nového života a válečných veteránů
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 11.11. 2014 - 08:57:16 (9472295 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 5206 bytů | Hodnocení: 4.90)
Vlčí mák: Bylina spánku a symbol nového
života a válečných veteránů
MUDr. Bohumír Plucar
Mák vlčí - Papaver rhoeas - je jednoletá, hustě štětinatá, 20 – 90 cm vysoká bylina. Spodní listy má řapíkaté, horní téměř přisedlé, podlouhlé. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách, korunní lístky jsou červené, na bázi často s tmavofialovou až černou skvrnou. Plodem je 1 – 2cm dlouhá vejcovitá tobolka. Je to docela častý plevel v obilných polích, dále roste na okrajích cest, rumištích, úhorech a dalších podobných, lidmi ovlivněných stanovištích. Roste převážně v nižších polohách na slunných místech. Vlčí mák je všeobecně známá květina, která má mnoho krásných lidových názvů, jako ohníček, červánčí, Maková panenka, panenka, pleskánek a další. Ovšem mák, který známe třeba z makových buchet, není vyroben ze semen tohoto druhu, nýbrž jeho příbuzného máku setého, ze kterého se vyrábí také opium. Sušené korunní lístky vlčího máku se využívají v lidovém léčitelství i v lékařství.
Články mých kolegů: Proč mají (některé) kočky rády šantu?
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 21.08. 2011 - 09:55:01 (9428344 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 8768 bytů | Hodnocení: 5)
Proč mají (některé) kočky rády
šantu?
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Popis rostliny Šanta kočičí (Nepeta cataria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Stejně jako další druhy této čeledi obsahuje i šanta velké množství aromatických látek. Rostliny jsou 30-70 cm vysoké, mají čtyřhranné pýřité lodyhy. Listy jsou vstřícné, s trojúhelníkovou čepelí, na okraji nepravidelně pilovité, pýřité. Květy jsou v koncových lichoklasech, nažloutle bílé nebo namodralé či nafialovělé. Šanta pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie a je tedy v ČR nepůvodní, ale následkem dřívějšího hojného pěstování se vyskytuje roztroušeně po celém území. Roste v obcích, na rumištích a na okrajích polních cest. Šanta se vyskytuje v řadě kultivarů liších se barvou květů i vůní. Na zahrádkách se pěstují dalších druhy: Nepeta grandiflora a N. racemosa a hybridní taxon Nepeta x faasenii, vzniklý pravděpodobně zkřížením N. racemosa a N. nepetella. Rostliny se pěstují jako nenáročné trvalky a skalničky a místy mohou zplaňovat (Štěpánek, 2000).
Foto M. Ducháček
Články mých kolegů: Vitamín D v centru pozornosti
Autor: prof. Patocka - Neděle, 28.12. 2008 - 17:07:10 (9552827 čtenářů)
(Zobrazit celý článek | 15879 bytů | Hodnocení: 4.54)