Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 10681 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 20.12. 2021 - 10:18:15 (145807 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6982 bytů | Hodnocení: 4.66)
prof Patočka

Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového

Jiří Patočka, Radoslav Patočka 

     Hnojník paprskový (Coprinellus radians (Desm.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson 2001, syn. Coprinus radians), je druh kloboukaté houby z čeledi Psathyrellaceae. Poprvé byl tento hnojník popsán mykologem Johnem Baptistem Henri Josephem Desmazièresem v roce 1828 pod jménem Agaricus radians, kde vydržel až do roku 2001, kdy byl převeden do rodu Coprinellus a získal své současně platné jméno Coprinellus radians (Redhead et al., 2001, https://atrium.lib.uoguelph.ca/xmlui/handle/10214/4460?show=full). 

 

  Články vlastní: Syntetické kannabinoidy na drogové scéně
Autor: Prof. Patocka - Středa, 15.12. 2021 - 10:14:42 (159125 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 26770 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Syntetické kannabinoidy na drogové scéně

Jiří Patočka, Bohumír Plucar

     Slovo „kannabinoid“ označuje každou chemickou látku, bez ohledu na strukturu nebo původ, která se v těle váže na kannabinoidní receptory a která má podobné účinky jako ty látky, které produkuje konopí. Podle zdroje produkce, kannabinoidy rozdělujeme na endokannabinoidy, fytokannabinoidy a syntetické kannabinoidy. Zatím co dříve byly jako droga zneužívány zejména fytokannabinoidy, dnes to jsou stále častěji kannabinoidy připravené nelegálně v laboratoři (Fattore et al., 2011). Protože jejich výroba je relativně snadná a počet účinných látek neskutečně velký, syntetické kannabinoidy zaplavují trh s drogami (Patočka a Kuča, 2011, 2012).

 

  Články vlastní: Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 13.12. 2021 - 17:23:59 (163542 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7317 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny 

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

          Tulipán pozdní (Tulipa urumiensis, syn. T. tarda) je tulipán pocházející z Íránu, Kazachstánu a Kirgizstánu. Má krátkou lodyhu (výška 5–13 cm), která nese 1–8 květů na krátkých stopkách, které vykvétají během dubna. Květ má tvar hvězdy, dříve se rozlišoval druh Tulipa urumiensis s květy čistě žlutými a druh Tulipa tarda s květy bíložlutými. V současné době se  oba tyto typy řadí k jednomu druhu. Plodem je trojpouzdrá tobolka. Cibule je středně velká, vejcovitá, s tenkou žlutou slupkou. Mezi zahrádkáři je tulipán pozdní velmi oblíbený. Je totiž velmi otužilý a lze jej pěstovat jako vytrvalou rostlinu bez nutnosti vyndávat cibulky na zimu z půdy a díky svému vzrůstu je obzvlášť vhodný na skalky

 

  Články vlastní: Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 12.12. 2021 - 10:17:34 (165856 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4330 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Annamária Halečková

     Kyselina cajaninstilbenová (CSA) je hlavní bioaktivní stilben izolovaný z listů kajanu indického (Cajanus cajan), známého též jako holubí hrách. Tato víceletá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae) má trojčetné listy a žluté květy uspořádané v hroznech, plodem je lusk obsahující 2–6 semen. Nezralá semena se pojídají jako zelenina, zralá slouží k přípravě pokrmů. Především v Indii je kajan důležitým zdrojem proteinů. Kromě toho obsahuje řadu bioaktivních látek, jako jsou stilbeny, flavonoidy, saponiny, taniny, terpenoidy, steroly a další (Valíček, 2002; Yang, 2020).

     CSA prokázala v nedávných experimentálních studiích významné neuroprotektivní účinky (Liu et al., 2015; Xu et al., 2020). Na myším modelu raného stadia Alzheimerovy nemoci (AD) indukované bilaterální injekcí oligomerů Aβ1–42 do hipokampálních oblastí CA1 (100 pmol/myš) bylo prokázáno, že p.o. podání CSA (7,5, 15 a 30 mg/kg) zlepšilo poruchy učení a paměti indukované oligomery Aβ1–42 a zabránilo mikrogliální aktivaci a reaktivitě astrocytů v hipokampu modelových myší. Snížila se také vysoká hladina glukosy a zvýšily se nízké hladiny GABA v mozku. Kromě toho CSA inhibovala nadměrnou expresi NMDAR obsahujících GluN2B a vedla downregulaci signální dráhu PKA/CREB/BDNF/TrkB. Tyto výsledky naznačují, že CSA by mohla být potenciální terapeutickou látkou v časném stadiu AD (Wang et al., 2019).

 

  Články vlastní: Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 07.12. 2021 - 10:06:34 (182695 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6298 bytů | Hodnocení: 4.8)
prof Patočka

Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas.

Jiří Patočka

     Pseudomonas je rod gramnegativních proteobakterií, které byly izolovány z půdy, ze sladkých vod i z moře. Tento rod se skládá z mnoha druhů, které jsou geneticky velice různorodé (Kersters et al., 1996). Na základě analýzy a podobnosti rRNA jsou konány pokusy o jejich roztřídění (Moore et al., 1996; Anzai, 2000), ale jich systematika je stále nedokončená, vykazuje obrovskou dynamiku a pravděpodobně dozná v budoucnosti mnohé zněny (Marín et al., 2021).

 

  Články vlastní: Jilmy a ethnomedicína
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 04.12. 2021 - 11:08:05 (193531 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5256 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jilmy a ethnomedicína

Jiří Patočka

    Jilm (Ulmus), starší název břest, je rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromů nebo keřů z čeledi jilmovité (Ulmaceae). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu Evropy, Asie a Ameriky.

     Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský zvaný též drsný (Ulmus glabra). Jilmy v minulosti tvořily významnou surovinu pro řadu přípravků lidového léčitelstí všude tam, kde tyto stromy rostly (Lans, 2019). V evropském prostředí již Theofrastos dosvědčuje, že kolem roku 111 před naším letopočtem se jilm využíval jako prostředek k hojení a mírnění bolestí při otevřených ranách a při kožních nemocech. Dioskorides doporučoval používání jilmu na léčbu kožních nemocí a Galenos si cenil adstrigentního účinku jilmových listů. Jilm byl také považován za užitečný při léčbě bahenní zimnice, revmatických bolestí, léčbě zánětů lymfatických uzlin, rakoviny a některých nervových onemocnění. Odvar z kůry kořene byl doporučován k léčení nervových záchvatů.

     Jilm horský je opadavý, až 40 m vysoký strom s šedohnědou borkou. Ta je v mládí hladká, ve stáří rozpraskaná.  Jilmové dřevo je pevné a trvanlivé, užívá se ve stavebnictví a k výrobě nábytku. Jilm horský má střídavé, krátce řapíkaté, drsně chlupaté a na okraji zubaté listy. Květy vyrůstají v květenstvích po 15 až 30, jsou krátce stopkaté, 4 až 5četné, okvětní lístky na okraji jsou rezavě brvité. Tyčinky výrazně vyčnívají z květu. Plodem je křídlatá nažka se semenem umístěným přibližně ve středu. Kvete ještě před rašením listů v březnu až květnu. Jilm horský roste na vlhkých, humózních a výživných půdách. Vyhovují mu spíše stinná stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí (Bussmann, 2020). Jilm horský se dožívá věku 400 až 500 let.

Jilm horský z Jeseníků (údolí potoka Malá Morava). Foto: Jiří Patočka

 

  Články vlastní: Hlíva ústřičná
Autor: Prof. Patocka - Středa, 01.12. 2021 - 14:20:04 (206704 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7991 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Hlíva ústřičná

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Hana Juříčková

     Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která svým tvarem připomíná ústřici a odtud pochází i její druhové jméno. V mládí má sklenuté klobouky s podvinutým okrajem, které jsou později široce vějířovité, hladké a pružné, s ostrými okraji. Klobouky rostou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Klobouky spodních plodnic jsou obvykle poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Zbarvení plodnic je velice proměnlivé: od bělavé barvy, k šedomodré až k šedohnědé nebo hnědé. Toto zbarvení je závislé na mnoha faktorech, z nichž rozhodující je místo a podmínky růstu a vzdušná vlhkost.

Plodnice hlívy ústřičné rostoucí na dubu v katastru obce Braníškov, v blízkosti přírodní rezervace bukojedlového pralesa „Slunná“. Foto: Hana Juříčková.

 

  Články vlastní: Filippinský mech Calyptothecium ramosii a jeho bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 29.11. 2021 - 09:42:53 (210347 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2898 bytů | Hodnocení: 5)

Filippinský mech Calyptothecium ramosii a jeho bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Calyptothecium ramosii je druh mechu z čeledi Pterobryaceae, popsaný v roce 1913. Druh pochází z Filippin (Tan a Iwatsuki, 1991), ale byl také nalezen na jihu Číny (Linis, 2006). Mechy nepatří mezi organismy, které by byly příliš často podrobovány fytochemickému a farmakologickému průzkumu (Goffinet a Buck, 2004) a nejinak je tomu také u mechu Calyptothecium ramosii  (Dey a Mukherjee, 2015).

     Prvé analýzy mechu C. ramosii prokázaly přítomnost nasycených mastných kyselin (nejvíce kyseliny n-hexadekanové), alkoholů a esterů, fytolu a fytolacetátu, oxacykloheptadec-8-en-2-onu, 7,9-di-tert-butyl-1-oxaspiro(4,5)deca-6,9-diene-2,8-dionu a 4,8,12,16-tetramethylheptadekan-4-olid (Carranza et al., 2019).

   

 

  Články vlastní: Kačenka česká a profesor Krombholz
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 25.11. 2021 - 15:41:21 (221698 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9452 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kačenka česká a profesor Krombholz

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Patrik Olekšák

          Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn. Ptychoverpa bohemica, Morchella bohemica nebo Mitrophora bohemica) je vřeckovýtrusá houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), která je považována za jednu z nejchutnějších hub. Její kuchyňské využití je velmi všestranné. Je vhodná pro kulinářské účely, protože svou příjemnou chutí a vůní připomíná lanýže. Podobá se smržům, od nichž se liší volným kloboučkem nasazeným na třeň. U nás patří mezi nejoblíbenější jarní houby. Roste místy dosti hojně v březnu až květnu v listnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji pod osikami, ale také pod střemchami, třešněmi, jeřáby apod. Má ráda teplejší oblasti a zásadité půdy.

Kačenka česká (Verpa bohemica). Foto: houbař Véna

 

  Články vlastní: Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 20.11. 2021 - 11:09:20 (237563 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7478 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Sluncovka kalifornská, známá ve světě jako kalifornský nebo také zlatý mák (Eschscholzia californica), je jednoletá až vytrvalá bylina teplých a suchých pacifických oblastí Spojených států a Mexika Rodové jméno dostala na počest německého botanika prvé poloviny 19. století Johanna Friedricha Gustava von Eschscholtze a druhové podle místa původu, Kalifornie. Dne 6. dubna 1903 prosadila americká botanička Sarah Plummer Lemmonová přijetí zlatého máku jako státní květiny státu Kalifornie a od té doby se každoročně 7. dubna slaví oficiální státní svátek -  kalifornský den máku "California Poppy Day“ (Nord, 2014). Tak obrovské makové louky jako v Kalifornii v ČR nenajdeme, ale rozsáhlou sbírku mákovitých (Papaveraceae), která je svou velikostí unikátní i v celosvětovém měřítku, najdeme v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno na Kraví hoře.

Sluncovka kalifornská v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno na Kraví hoře. Foto: Radoslav Patočka

 
940 článků (94 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3365

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 20.12.
· Radianspeny: diterpenoidy hnojníku paprskového Jiří Patočka, Radoslav Patočka
Středa, 15.12.
· Syntetické kannabinoidy na drogové scéně
Pondělí, 13.12.
· Tulipán pozdní: tuliposidy a tulipaliny
Neděle, 12.12.
· Neuroprotektivní účinky kyseliny cajaninstilbenové
Úterý, 07.12.
· Zafrin: bioaktivní látka produkovaná mořskými bakteriemi Pseudomonas
Sobota, 04.12.
· Jilmy a ethnomedicína
Středa, 01.12.
· Hlíva ústřičná
Pondělí, 29.11.
· Filippinský mech Calyptothecium ramosii a jeho bioaktivní látky
Čtvrtek, 25.11.
· Kačenka česká a profesor Krombholz
Sobota, 20.11.
· Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy
Pátek, 19.11.
· Šafrán: v kuchyni a lékárně
Sobota, 06.11.
· Strmělka nálevkovitá: regulace krevní srážlivosti
Čtvrtek, 04.11.
· 70 let antibiotika vankomycinu
Pondělí, 01.11.
· Aloisie trojlistá v gastronomii
Neděle, 31.10.
· Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Úterý, 26.10.
· Cryptocandin a cryptocin: antimykotika endofytické houby Cryptosporiopsis cf. qu
Sobota, 23.10.
· Fytochemie a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)
Neděle, 17.10.
· Kruhatka Matthioliho
Pátek, 15.10.
· Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů
Sobota, 09.10.
· Victoriny: Toxické peptidy plísně ovesné (Cochliobolus victoriae)
Středa, 06.10.
· Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) a azosloučeniny
Pátek, 01.10.
· Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých
Středa, 29.09.
· Apicidiny – jedovaté peptidy Fusarií a potenciální léky na rakovinu
Neděle, 26.09.
· Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky
Úterý, 21.09.
· Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?
Čtvrtek, 16.09.
· Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného
Neděle, 12.09.
· Elesclomol a Menkesova choroba
Středa, 08.09.
· Butein: přírodní látka s antiadipogenním účinkem
Neděle, 05.09.
· Helmovka rýhonohá: bioaktivní látky
Sobota, 04.09.
· Terpeny akácie nilské (Acacia nilotica L.)

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace