Marasmin v jedlé houbě, špičce cibulové

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Špička cibulová (Marasmius alliaceus, též Agaricus alliaceus Jacq.) je jedlá saprotrofní houba z čeledi špičkovitých. Je sice jedlá, ale její chuť je nevalná. Díky výrazné česnekové vůni dužniny nejsou pokrmy z ní připravné příliš chutné, ale  je možno ji přidávat do jídel pro dodání česnekové chuti, což je vhodné pro osoby alergické na česnek. Sbírají se pouze kloboučky (Gmelin et al. 1976).

Hennoxazoly: mořské 1,3-oxazolové alkaloidy 

Jiří Patočka

     1,3-oxazol, pětičlenný monocyklický heteroaren obsahující atom dusíku a kyslíku, je častou součástí mnoha přírodních látek, které přitahují pozornost chemiků a farmakologů. Řada 1,3-oxazolových derivátů již našla uplatnění v medicíně (např. almoxaton, befloxaton, cabotegravir, delpazolid, fenpipalon, haloxazolam, inavolisib) a další čekají na svou příležitost. Důležitým zdrojem přírodních 1,3-oxazolů jsou mořské organismy. Až dosud bylo z nejrůznějších mořských organismů izolováno a identifikováno kolem 300 látek obsahujících ve své molekule 1,3-oxazol (Chen et al., 2021).

Gizzerosin: toxický derivát histaminu

 Jiří Patočka

     Histamin je derivátem esenciální aminokyseliny histidinu, z které vzniká dekarboxylací účinkem enzymu histidindekarboxylázy. Histamin je důležitým biogenním aminem a v organismu savců zastává několik důležitých funkcí. Hraje regulační rolí v neurotransmisi a působí jako přenašeč informací v mozku, spouští produkci žaludečních šťáv, reguluje růst a je uvolňován při poškození tkání nebo při alergické reakci jako součást přirozené imunitní odpovědi. Vysoká hladina histaminu v organismu vede u některých lidí k tzv. histaminové intoleranci (HIT). Tito lidé se nejsou schopni nadměrného množství histaminu, přijímaného potravou, zbavit (Maintz et al., 2007). Nejedná se o tedy přecitlivělost nebo alergii na histamin, ale projev toho, že histaminu je v těle příliš mnoho a to se s ním nedokáže vypořádat. Někdy je tento stav označován jako pseudoalergie (Zhao et al., 2022). 

Jihoamerická rosnička imbabura a její bioaktivní peptidy

Jiří Patočka

     Rosnička imbabura (Boana picturata) je druh žáby z čeledi Hylidae vyskytující se v tichomořských nížinách západní Kolumbie a severozápadního Ekvádoru. Přirozeným prostředím tohoto vzácného druhu žáby jsou vlhké tropické lesy. Žije na stromech v blízkosti potoků. Je to nápadně barevná žába s proměnlivým zbarvením a vzorováním. Hřbet je fialovo-hnědý s krémově zbarvenými skvrnami ohraničenými purpurově červenými okraji, ale kresba i barvy jsou velmi individuální. Má širokou hlavu s velkýma vyboulenýma a daleko od sebe posazenýma očima, mezi nimiž probíhá bílý příčný pás, uprostřed přerušený. Spodní část těla je bílá. Samci měří 46–53 mm a samice 62–69 mm (Boulenger 1899).

Špička kolovitá, biologický zdroj významného biokatalyzátoru

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Špička kolovitá (Marasmius rotula (Scop.) Fr.), je drobná houba z čeledi špičkovité (Marasmiaceae). Houba se vyskytuje v Evropě a Severní Americe a vyrůstá v červenci až říjnu v trsech i jednotlivě na zbytcích dřeva listnatých stromů v lesích, parcích a zahradách. Zvláště hojně se objevuje po dešti. Za sucha její plodnice zasychají, takže zdánlivě mizí, ale po dešti se opět objevují.

Foto: Ing. Milena Patočková

Modré houby v Česku

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     V nedávné době, 10. července 2022, jsme publikovali na TOXICOLOGY článek s titulkem Fialové houby zbarvením zaujmou (http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1293), který seznamuje čtenáře s několika druhy hub, které mají v české mykofloře poněkud neobvyklé zbarvení - fialové. Skutečně fialových hub není mnoho a hub zbarvených modře, o kterých chceme psát dnes, je u nás jako šafránu.

     Popisovat zbarvení jakékoliv přírodniny má určitá úskalí, spočívající v subjektivním hodnocení toho, kdo barvu popisuje. Když mykolog Albert Pilát popisuje bedličku Bucknallovu (Cystolepiota bucknallii), v přírodě vzácnou lupenatou houbu rostoucí téměř výhradně v olšinách, popisuje ji jako „drobný, nápadně modře zbarvený druh“ (Pilát, 1969). Když si tuto houbu najdete v nějakém lepším atlase hub, shledáte, že je slabě nafialovělá, Je to chyba špatného fotografického materiálu, nedokonalého tisku, nebo špatného vidění Dr. Piláta? Problém je také v tom, že odstínů modři je velké množství. Mnozí autoři popisů se proto modré zbarvení popisují jako indigově, inkoustově či šmolkově modré nebo třeba mluví o oblohově zbarvené houbě.

Oman vznešený a isoseskviterpenické laktony

Jiří Patočka, Josef Frynta, Radoslav Patočka

     Oman vznešený (Inula magnifica L.) je druh kvetoucí rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), původem z východního Kavkazu. Je to vysoká bylinná trvalka dorůstající až do výšky 1,8 m a šířky 1 m, s chlupatými větvenými stonky a střídavými listy. V pozdním létě kvete sytě žlutými, složenými květy o průměru větším než 10 cm. Květy mají tenké, paprskovité okvětní lístky kolem žlutého terče. Oman vyžaduje slunná místa v dobře propustných a vlhkých půdách. Je plně mrazuvzdorný a tvoří kolonie nebo porosty, které se uplatňují jako dominantní prvky na velkých zahradách.

Kvetoucí oman vznešený na zahradě v Jílovici u Dobrušky. Foto: Josef Frynta.

Outkovka rumělková: může pomoci při zpracování lignocelulózové biomasy na biopaliva?

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi chorošovité (Polyporaceae) a řádu chorošotvaré (Polyporales). Plodnice vyrůstají ve skupinách nad sebou v červnu až listopadu. Klobouk je polokruhovitý, rumělkově, oranžově nebo skořicově červeně zbarvený Zprvu je jemně plstnatý, později lysý, hrbolkatý a olysávající s ostrým okrajem. Výtrusný prach je bílý. Nejčastěji roste na bříze, buku, třešni nebo jeřábu. Je to především saprofytická houba a živé stromy napadá méně často.

Foto: Ing. Milena Patočková

Těkavé látky mořské hnědé řasy Dictyopteris prolifera

Jiří Patočka

     O mnoha mořských řasách je známo, že produkují širokou škálu chemických sloučenin (Cabrita et al., 2010, Menaa et al., 2021), z nichž mnohé se vyznačují charakteristickým zápachem a mají významné biologické a farmaceutické využití (Yamada et al., 1986, de Jesus Raposo et al., 2013, Cheng et al., 2022). Například dimethylsulfid, který vytváří typickou „vůni mořského pobřeží“ (Li et al., 2022), je produkován několika druhy jednobuněčných i vícebuněčných (Lee a De Mora, 1999) řas. Každá řasa vytváří množství těkavých látek, jejichž „společný“ zápach vytváří charakteristickou vůni jednotlivých pláží. Velmi často to jsou hnědé řasy velmi početného rodu Dictyopteris, z nichž některé se využívají také v potravinářství (D. plagiogramma,  D. australis) jako koření k syrovým rybám a dalším potravinám.

Helosis ruficeps

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Helosis ruficeps (Ridl.) Eberwein je vzácná parazitická rostlina z čeledi Balanophoraceae (Kuijt a Hansen, 2015), rostoucí jako endemit v severozápadní části Malajského poloostrova. Byla nalezena v roce 2007 skupinou pozorovatelů ptáků a jeden z nich, Kayev Choong, pořídil fotografii, určil GPS a místo nálezu označil na mapě. O měsíc později poslal fotografii svým přátelům s dotazem na název této rostliny. Ti však rostlinu neznali, a tak se obrátili na Dr. Chan Ah Laka z Taipingu, který byl ale stejně bezradný a fotografii poslal kolegům na Universitě Kebangsaan Malaysia. Díky zmatkům v e-mailových adresách se materiály dostaly do správných rukou až v dubnu 2008.

Foto: José Nutz