Kaemferol triglykosid: bioaktivní metabolit hvozdíku zahradního (karafiátu)

Jiří Patočka

     Hvozdík zahradní neboli karafiát (Dianthus caryophyllus L.) je okrasná rostlina  z čeledi hvozdníkovitých  (Caryophyllaceae), který zahrnuje více než 300 druhů letniček a stálezelených trvalek. Pochází z oblasti okolo Středozemního moře,  kde roste planě. Ve střední Evropě se pěstuje ve sklenících nebo na záhonech jako dvouletka.  Kvete od května do září a jeho květy jsou již od starověku ceněna jako krásná květina, ale jsou také inspirací pro četná umělecká a literární díla. Při mnoha příležitostech bývají karafiáty nošeny jako ozdoba v knoflíkové dírce. 

Triterpenoidy z mořské houby Callyspongia siphonella

Jiří Patočka

     Callyspongia siphonella (Lévi, 1965) je druh mořské houby endemický v Rudém moři. Je tvořena shluky trubicovitých útvarů levandulové barvy, dosahujících délky až 60 cm. Mořské houby jsou přeborníky na syntézu unikátních bioaktivních látek a nejinak je tomu i u Callyspongia siphonella (Ibrahim et al., 2017). 

Tabernaemontana divaricata v prevenci a léčbě Alzhemerovy nemoci?

Jiří Patočka

     Tabernaemontana divaricata (L.) R. Br. ExRoem. & Schultis je zahradní rostlina z čeledi Apocynaceae, rostoucí v jihovýchodní Asii a dalších tropických zemích, kde je pěstovaná pro své atraktivní květy a listy. Květy jsou bílé, voňavé, o průměru 1,5 cm. Tento stálezelený keř nebo malý stromek je však využíván také v tradiční lidové medicíně mnoha zemí. Thajská medicína jej využívá v několika omlazovacích prostředcích a pro zlepšení paměti. V Africe a kontinentální Asii se používá jako stimulant centrálního nervového systému (Chattipakorn et al., 2007). 

Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí

Jiří Patočka, Hana Jeřábková 

     Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je opadavý strom pocházející z Číny, kde je považován za strom štěstí. Jedná se o velice atraktivní dřevinu s bujným růstem, velkými listy a nádhernými zvonkovitými květy, které krásně voní (Rao, 1986). V minulosti byla paulovnie hojně vysazovaná na čínském císařském dvoře, kam měla svou krásou přivábit bájného ptáka Fénixe, aby se v ní uhnízdil a přinesl císařské rodině štěstí a bohatství (McCraw, 1988). Díky tomu získala paulovnie označení císařský strom štěstí. Strom byl také vysazován při narození holčičky jako symbol ženství a když dívka vyrostla a měla se vdávat, její rodiče z dřeva stromu vyrobili svatební výbavu (El-Show a El-Showk, 2003). Dřevo paulovnie je velice lehké, nesesychá, je odolné vůči červotoči a má výborné rezonanční vlastnosti. Často se proto používá k výrobě hudebních nástrojů (Akyildiz a Kol Sahin, 2010).

Foto: Hana Jeřábková

Australská klíšťová paralýza

Jiří Patočka

     Australská klíšťová paralýza je nemoc způsobená kousnutím klíštěte Ixodes holocyclus. Klíště napadá širokou škálu hostitelů, od domácích a hospodářských zvířat až po člověka a vyvolává vážnou toxikózu (Hall‐Mendelin et al., 2011). Klíšťová paralýza u zvířat je obvykle smrtelná a také u člověka může vést k život ohrožující anafylaxi, pokud není rychle zahájena léčba specifickým antisérem. Australská klíšťová paralýza se vyskytuje podél celého východního pobřeží Austrálie, v pásmu širokém 20 kilometrů, kde toto klíště žije (Jackson et al., 2007). Klíště I. holocyclus se často vyskytuju u lidí a jejich domácích mazlíčků a protože tato oblast patří mezi nejhustěji osídlené oblasti Austrálie, kousnutí lidí, domácích a hospodářských zvířat je poměrně časté (Raghavan et al., 2021).

Platykodon velkokvětý: fytochemie

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová

Platykodon velkokvětý (Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.) je trvalka z čeledi zvonkovité (Campanulaceae) s velkými, výraznými květy. A v češtině též zvonkovec, boubelík velkokvětý nebo boubelka velkokvětá. Rostlina pochází z východní Asie a je jediným druhem rodu Platycodon (Brandenburg et al., 1987).

     Rostlina má jasně modré květy tvaru velkého, otevřeného zvonku a velká poupata, která vypadají jako miniaturní balóny – odtud ta boubelka. Existuje ovšem celá řada zahradních kultivarů s odlišnou barvou květů. Květy jsou pěticípé a objevují se na stoncích od konce června až do konce léta. Plodem je hranatá tobolka. Celá rostlina je 30–40 cm vysoká, může však dosáhnout výšky až 60 cm. Rostlina vyrůstá z členitého, bílého, řepovitého kořene, který slouží jako zásobní orgán. Kořen při poranění roní mléčně zbarvenou šťávu, která obsahuje inulin. Listy jsou zelené až modrozelené, při okrajích zoubkaté, a raší velmi pozdě. Vysazuje se do skalek nebo na kraje záhonů. Miluje slunce a propustnou, výživnou zem, která by neměla extrémně vyschnout. Je vysoce mrazuvzdorná (Grey-Wilson, 1989).

Furanokumariny morače (pakmínu) většího

Jiří Patočka

     Morač větší (Ammi majus L.), také známý jako pakmín větší, je jednoletá rostlina čeledi miříkovitých (Apiaceae) (Duke, 1988 ). Vyskytuje se hlavně v západní, jižní a východní Evropě, v oblasti Kavkazu, v Malé a Jihozápadní Asii, na Arabském poloostrově a v Pákistánu (Aziz-UL-Ikram et al., 2015). Morač větší už byl ale zavlečen také do Střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i do Afriky. Občas se objeví i v české přírodě. Objevuje se také v okolí Prahy. Prvně byl na území dnešní ČR pozorován roku 1898 (Slavík, 1997). Je součástí ruderální a plevelové vegetace, často roste v okolí lidských sídel, v polních kulturách i na okrajích komunikací. 

Mísenka oranžová: oranžový pigment aleuriaxantin

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Mísenka oranžová popsaná a pojmenovaná německým mykologem K.W.G.L. Fuckelem  jako Aleuria aureantia (Fr.) Fuckel,  je zajímavá i z hlediska etymologického: rodové jméno je odvozeno od tvaru plodnic a druhové podle zbarvení. V českém názvosloví se tímto způsobem pojmenované houby objevují zcela výjimečně  (např. mistička oranžová, ouško hnědé).

Mlok skvrnitý a jeho toxiny

Jiří Patočka,  Radoslav Patočka,  Iveta Fréharová

     Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Má robustní tělo protáhlého tvaru s krátkými končetinami, dlouhým a silným ocasem a velkou hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Dospělý jedinec je dlouhý 18–28 cm (Alarcón Ríos, 2019). Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem a žlutými skvrnami, ale velikost i zabarvení se u několika poddruhů liší. V některých lokalitách se objevují i poddruhy se skvrnami pomerančově oranžovými až červenými. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší (Brejcha et al., 2021).

Zlatobýl obecný: bioaktivní látky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) s přímou lodyhou rostoucí až do výšky 1 m. Lodyžní zubaté listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a po obou stranách listů bývají krátké chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka s chmýrem (Slavík, 2004; Sakaguchi et al., 2018).