Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů

Jiří Patočka

     Len žlutý (Linum flavum) je vytrvalá, 20 – 50 cm vysoká lysá bylina s přímou lodyhou. Má střídavé listy, dolní úzce obvejčité, horní kopinaté, všechny na okraji s úzkým bílým lemem. Květy (25 – 40) vyrůstají v nepravidelném vidlanu. Zelené kališní lístky jsou úzce vejčité, korunní klínovitě obvejčité, sytě žluté a s tmavšími žilkami. Kvete v červnu a červenci. Plodem jsou kulovité tobolky. Len žlutý roste na suchých, kamenitých stráních a v lesních lemech. Vyhovují mu suchá stanoviště s vápnitým podkladem. Je to teplomilný a světlomilný druh. Je příbuzným druhem modře kvetoucího lnu setého (Linum usitatissimum).

Victoriny: Toxické peptidy plísně ovesné (Cochliobolus victoriae)

Jiří Patočka

     Cochliobolus victoriae je houbový rostlinný patogen, který způsobuje plíseň ovesnou (Ghabrial et al., 2013). Oves napadený touto plísní, známou též jako plíseň Victoria, má oslabené stonky, poškozené listy a chřadne v důsledku nekrózy (Wolpert a Lorang, 2016). Plíseň Victoria byla poprvé zaznamenána v Americe v roce 1946 a způsobila obrovské ztráty na výnosech ovsa. V následujících letech dosáhlo rozšíření plísně ovesné epidemických rozměrů a přinutilo pěstitele ovsa začít pěstovat nové odrůdy ovsa, které byly vůči této plísni odolnější.

Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), dříve známý také jako hořec brvitý či hořeček brvitý, je rostlina z čeledi hořcovitých a je jediným zástupcem rodu Gentianopsis, který roste na území České republiky. Jeho výskyt je vázán na výslunné travnaté svahy, meze, stráně a opuštěné lomy a v posledních letech silně ubývá. V Česku patří mezi silně ohrožené druhy a je řazen do kategorie C3 (Skalická et al., 2012). Trličník brvitý popsal již v roce 1753 Carl Linné a zařadil jej do rodu Gentiana (hořec). V roce 1951 jej japonský botanik Yu Chuan Ma oddělil od rodu Gentiana na základě určitých znaků a vytvořil pro něj samostatný rod Gentianopsis. Gentiana je velký rod tvořený heterogenním souborem morfologicky různorodých skupin rostlin (Iltis, 1965) a morfologický a chemotaxonomický průzkum prokázal oprávněnost samostatného rodu Gentianopsis (Massias et al., 1982; Jensen a Schripsema, 2002). 

Foto: Hana Juříčková

Apicidiny – jedovaté peptidy Fusarií  a potenciální léky na rakovinu

Jiří Patočka

     Apicidiny jsou cyklické tetrapeptidy, produkované houbami rodu Fusarium spp. (Suciati, 2014). Fusaria tvoří velký kosmopolitní rod nedokonalých hub, významný především proto, že četné jeho druhy jsou důležitými rostlinnými patogeny (Nelson et al., 1992) a také způsobují oportunní mykózy u lidí (Holzegel K, Kempf, 1964; Austwick 1982). Fusaria se vyskytují na celém světě, v různých podnebních pásmech, a jsou považována za patogen jak pro lidi, tak pro zvířata, hmyz a rostliny a kontaminují širokou škálu zemědělských komodit (Rampersad, 2020). Jejich toxické sekundární metabolity jsou téměř všudypřítomné a mezi ty toxikologicky významné patří také apicidiny (Han et al., 2000).

     V současné době je známo několik congenerů apicidinu, které byly charakterizovány ve Fusariích po jejich extrakci methylethylketonem a po vyčištění na sloupci silikagelu (Singh et al., 2002).

Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

    Strmělka kyjonohá  (Ampulloclitocybe clavipes (Pers.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys 2002), dříve známá jako Clitocybe clavipes (Pers.) P. Kumm, je lupenatá houba z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae) (Lodge e tak., 2013). Má polokulovitý, později sklenutý a uprostřed prohloubený klobouk široký 20–100 mm, často s nízkým středovým hrbolkem. Je jemně plstnatý a má šedou nebo šedohnědou barvu. Lupeny jsou nejprve bělavé a později krémové nebo nažloutlé a dlouze sbíhají na třeň. Třeň je v horní části válcovitý a na bázi hlízovitě rozšířený, což je nápadné zejména u mladších plodnic. Dužnina je bílá, je sladce aromatická a má mírnou chuť. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou eliptické, 6–9 x 4–5 µm. 

Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?

Jiří Patočka

     Mollugogenol A (3β, 6α, 16β, 22-tetrahydroxyisohopan) je triterpenoidní saponin nalezený v tropické rostlině Mollugo pentaphylla Linn. rostouci na Malajském poloostrově, Fidži, Cejlonu, Číně, Japonsku, Indii a Pákistánu. Rostlina je využívána v tradiční lidové medicíně pro své protizánětlivé a antipyretické účinky při léčení arthritidy (Valarmathi  et al., 2010, Sahu et al., 2011, Lee et al., 2019) a také pro své antifungální účinky (Hamburger et al., 1989). Její využití je opravdu velmi rozmanité. Na Tchajwanu se používá jako diuretikum a lék proti rakovině. V Malajsii se používají listy při bolácích na nohou, na Jávě se používá odvar k dezinfekci úst a v Indii se celá rostlina používá jako mírné projímadlo a antiseptikum. V Číně se z rostliny dělá polévka na podporu chuti k jídlu a odvar z kořenů se používá k léčbě očních chorob. V Thajsku se celá rostlina používá jako antipyretikum a na Šalamounových ostrovech se rostlina pálí, aby se vytvořil kouř odpuzující komáry. 

Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného

Jiří Patočka

     O fytochemických, farmakologických nebo toxikologických vlastnostech kosatce různobarevného (Iris variegata L.) se toho ví jen velice málo, ale je známo, že příbuzné druhy jsou jedovaté. Z těchto důvodů se používání kosatce různobarevného k medicinálním účelům nedoporučuje (Kostić et al., 2019). Tento druh kosatce roste na paloucích a okrajích světlých lesů a v nízkých teplomilných trávnicích na mělkých a vysychavých půdách. Hlavním místem výskytu tohoto kosatce je panonská oblast Střední Evropy, odkud severním okrajem zasahuje na jižní Moravu a Slovensko. V ČR byl mimo svůj přirozený výskyt na Moravě uměle vysazen do volné přírody v Českém krasu a Českém středohoří. Častěji než ve volné přírodě se setkáváme s kosatcem různobarevným na zahradách jako s oblíbenou mrazuvzdornou trvalkou.

Elesclomol a Menkesova choroba

 Jiří Patočka

      Elesclomol (bis[2-methyl-2-(phenylthioxomethyl)hydrazide)je syntetická látka poprvé připravená v Shinogi BioResearch v Lexingtonu (USA). Elesclomol indukuje oxidační stres tím, že vyvolává hromadění reaktivních forem kyslíku v rakovinných buňkách (Kirshner et al., 2008). Ke svému fungování vyžaduje aktivní kovový iont. Nejúčinnější je jeho komplex s Cu⁺⁺ (Yadav et al., 2013). Elesclomol indukuje reakci rakovinotvorných buněk na oxidační stres indukcí proteinu 70 tepelného šoku (Hsp70), čímž indukuje apoptózu a zvyšuje aktivitu určitých protirakovinných činidel, jako je paclitaxel (O'Day et al., 2013)

Butein: přírodní látka s antiadipogenním účinkem

Jiří Patočka

    Butein (2',3,4,4'-tetrahydroxychalkon, CAS 487-52-5), je přírodní látka typu chalkonu, která se vyskytuje v mnoha nesouvisejících rodech rostlin. Butein vykazuje širokou škálu farmakologických účinků (Padmavathi et al., 2016, Song et al., 2016), jako je antioxidační a protizánětlivý účinek (Seo et al., 2015, Liu et al., 2020) a působí jako silný inhibitor proteinové tyrosinkinázy (Yang et al., 1998, 2001; Wright et al., 2006) a jako cytotoxická látka (Yang et al., 2015).