Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1900 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Calyculin A a radiační biodosimetrie
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 15.06. 2021 - 17:03:43 (4050 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5391 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Calyculin A a radiační biodosimetrie

Jiří Patočka

     Calyculiny jsou přírodní látky izolované z mořské houby Discodermia calyx. Ukázalo se, že calyculiny jsou silnými inhibitory serin/threonin-protein-fosfatázy a proteinové fosfatázy 2 (Suganuma et al., 1990). Tyto vysoce cytotoxické polyketidy se staly zajímavým cílem buněčných biologů a syntetických organických chemiků. Serin/threonin-protein-fosfatázy hrají zásadní roli v buněčné signalizaci, metabolismu a kontrole buněčného cyklu. Calyculiny exprimují silnou inhibiční aktivitu na proteinovou fosfatázu 1 a 2A, a proto se staly cennými nástroji pro buněčné biology studující intracelulární procesy a jejich řízení pomocí reverzibilní fosforylace. Calyculiny izolované z tohoto přírodního zdroje (Matsunaga et al., 1991) by mohly také hrát důležitou roli v terapii řady nemocí, jako je rakovina, neurodegenerativní onemocnění nebo diabetes mellitus 2. typu (Fagerholm et al. 2010).

 

  Články vlastní: Cyparissiny A a B, cytotoxické diterpeny z Euphorbia cyparissias
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 14.06. 2021 - 14:49:44 (9745 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4329 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Cyparissiny A a B, cytotoxické diterpeny z Euphorbia cyparissias 

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je vytrvalá bylina s plazivými oddenky. Lodyha je přímá, vysoká 15–50 cm, hustě olistěná po celé délce, ale na spodu části lodyhy listy záhy opadávají. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, často podvinuté, lysé, zeleně nebo žlutozeleně zbarvené. Rostlina má žlutozelené květy a u nás kvete od dubna do června. Roste na mezích, křovinatých a kamenitých stráních, na úhorech čí podél cest. Velmi dobře snáší sucho.

Kvetoucí pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias). Foto: Radoslav Patočka. V květu jsou dobře vidět nektariové žlázky produkující sladký nektar, lákající hmyz. Nektariové žlázky jsou také významným určujícím znakem pryšcovitých rostlin.

     

 

  Články vlastní: Roscoea purpurea: bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 08.06. 2021 - 16:19:44 (33251 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3498 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Roscoea purpurea: bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Roscoea purpurea je vytrvalá bylina z čeledi Zingiberaceae rostoucí v Himalájích, zejména v Nepálu, kde je známá jako „kakoli“. Různé části rostliny jako listy, kořeny nebo květy, jsou využívány v lidovém léčitelství. Používají se k léčbě cukrovky, hypertenze, průjmů, horečky, zánětů atd. V Nepálu se hlízy využívají také v tradiční veterinární medicíně a jsou také součástí lidského jídelníčku jako potravinový doplněk (Misra et al., 2015). Někdy se R. purpurea pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách (Willford, 1999), ale v ČR je prakticky neznámá.

Roscoea purpurea. Převzato z práce Paudel et al. 2019.

    

 

  Články vlastní: Náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 05.06. 2021 - 09:19:46 (45792 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3563 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea)

Jiří Patočka

     Náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea (P. Kumm.) Pouzar, syn. Armillaria luteovirens f. alba A.H. Sm., Armillaria straminea f. alba (A.H. Sm.) Mitchel & A.H. Sm., Floccularia luteovirens f. alba (A.H. Sm.) Pilát) je stopkovýtrusá houba čeledi Agaricaceae  (pečárkovité) (Holec et al., 2012). Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie CR (kriticky ohrožený) (Holec a Beran, 2006).

 

  Články vlastní: Achillolidy: bioaktivní látky žebříčku Achilea fragrantisima
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 31.05. 2021 - 21:29:24 (61004 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6470 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Achillolidy: bioaktivní látky žebříčku Achilea fragrantisima

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Achillolid A a B jsou seskviterpenické laktony izolované z žebříčku Achillea fragrantissima (Forsk.) Sch. Bip, kvetoucí rostliny z čeledi Asteraceae (Segal et al., 1987). Rostlina je blízce příbuzná řebříčku obecnému (Achillea millefolium), rostlině, která roste i u nás (Danihelka a Rotreklová, 2001). A. fragrantissima roste v mírných oblastech Evropy a podle pověsti byl používán Achillovými vojáky k ošetření ran utržených v boji. Jméno Achilles (též Achilleus), hrdina Trojské války, bylo inspirací pro Linnaea, aby dal tomuto rodu název Achillea (Jalali et al., 2010).

                                                                achillolid A                                                       achillolid B

 

  Články vlastní: Granátové jablko: funkční potravina posilující imunitu a paměť
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 27.05. 2021 - 10:16:48 (80940 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 10303 bytů | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Granátové jablko: funkční potravina posilující imunitu a paměť

Jiří Patočka

     Granátovník obecný (Punica granatum), známý též jako marhaník granátový, je menší strom, původem z ostrova Sokotra, kde roste jako endemit. Odtud byl rozšířen do dalších oblastí, zejména do zemí kolem Sředozemního moře. Strom má výrazné červené květy a plodem marhaníku obecného je granátové jablko. Plody jsou velké 5 až 12 cm velké, mají zakulacený tvar s tvrdou slupkou, pod níž je žlutooranžová až tmavě červená dužnina.

      Ta je rozdělena na šest až dvanáct pouzder, v nichž se nachází rosolovité míšky se semeny. Celkový počet semen v jednom plodu přesahuje 600 kusů. Konzumuje se pouze dužina, která má sladkokyselou chuť a příjemnou vůni. Připravují se z ní četné nápoje, z nichž nejznámější je orientální nealkoholický nápoj šerbet a sirup zvaný grenadina (Kumari et al., 2012). 

 

  Články vlastní: Rodgersie: rostliny z Asie na naší zahradě a jejich bioaktivní látky
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 21.05. 2021 - 10:15:34 (115519 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7953 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Rodgersie: rostliny z Asie na naší zahradě a jejich bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Rodgersie jsou trvalky z čeledi lomikamenovité  (Saxifragaceae) pocházející z Asie, které ale možná máte na zahradě, aniž to tušíte. Jsou to sice majestátné rostliny, ale přesto nejsou příliš známé. Často vyplňují na zahradě nevzhledná místa, kam příliš často nechodíte. Občas také rostou v blízkosti zahradních jezírek. Ve své vlasti rostou na skalnatých svazích a stinných údolích listnatých lesů a na vlhkých místech. Rodgersie mají výrazné, tmavě zelené, lesklé listy s výraznou žilnatinou, rozdělené do 5 nebo výjimečně 3 laloků široce kopinatého tvaru.  Kvete v červnu a červenci buď bíle, béžově nebo světle až sytě růžově. Květy vykvétají v hustých soukvětích a pěkně voní. Celá rostlina dorůstá do výšky až 100 cm. Na podzim se listy zbarvují do bronzova.

 

  Články vlastní: Mycenarubiny: červené pyrrolochinolínové alkaloidy helmovky narůžovělé
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 14.05. 2021 - 14:49:59 (145971 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3797 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Mycenarubiny: červené pyrrolochinolínové alkaloidy helmovky narůžovělé

Jiří Patočka

     Helmovky jsou drobné lupenaté houby, rostoucí velmi hojně v našich lesích. Jsou saprofytické a často rostou v početných skupinách. Nejpočetnějším rodem helmovek je rod Mycena. K jejich charakteristickým znakům patří kuželovité  či zvoncovité klobouky, obvykle nepříliš husté a zoubkem připojené lupeny, válcovité  a hladké třeně a bílý výtrusný prach. Většina helmovek he nejedlá nebo jedovatá, jediný jedlý druh tohoto rodu představuje helmovka tuhonohá  (Mycena galericulata (Scop.) Gray 1821). 

 

  Články vlastní: Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk)
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 09.05. 2021 - 09:34:51 (165206 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3534 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk)

 Jiří Patočka

    Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk, dříve Lepiotella irrotata) je jedna z mála malých bedlí, která není jedovatá. Naopak prý je velmi chutná, jak udává většina mykologické literatury. Bedla orosená je velmi vzácná a v mnoha zemích dokonce chráněná. V ČR je vedena v Červeném seznamu jako ohrožený druh a podobně je tomu i na Slovensku nebo v Estonsku (Saar et al., 2019), takže potvrdit její kulinářské kvality není jednoduché. 

 

  Články vlastní: Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 06.05. 2021 - 17:56:35 (175304 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7647 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová, Uday Umar Killi

     Křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.), též trubač křivouš, je dřevnatá liána z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Je to čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře. Mají vstřícné složené listy a nápadné nálevkovité nebo zvonkovité květy, pro něž jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech, ale některé rostou i v mírném pásu. V Evropě čeleď trubačovité není zastoupena, ale některé druhy jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny. To je i případ křivouše kořenujícího, kterému je věnována tato informace.

Kvetoucí křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.) Foto: R. Patočka

 
880 článků (88 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3344

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pondělí, 03.05.
· Viry a netopýři
Středa, 28.04.
· Jak vnímáme vůně a čím voní vstavač trojzubý?
Pondělí, 26.04.
· Lektin talovínu zimního
Pátek, 23.04.
· Tomel japonský a kaki: zdravé ovoce a bohatý zdroj biologicky aktivních látek
Čtvrtek, 15.04.
· Kokusaginin
Sobota, 10.04.
· Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny
Úterý, 06.04.
· Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně
Sobota, 03.04.
· Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého
Úterý, 23.03.
· Nové mořské depsipeptidy z Pipestela candelabra
Sobota, 20.03.
· Kadmium a čokoláda
Středa, 17.03.
· Terčovník pohledný: kolik těch terčovníků vlastně je?
Středa, 10.03.
· Ještě jednou terčovník zední
Středa, 03.03.
· Myricitrin: Flavonoid voskovníku pravého (Myrica cerbera)
Pátek, 26.02.
· Spongouridin, přírodní látka mořského původu, která zahájila novou éru protinádo
Pondělí, 22.02.
· Violka rolní: zdroj bioaktivních cyklopeptidů
Čtvrtek, 18.02.
· Bisbenzylisochinolinové alkaloidy zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides)
Úterý, 16.02.
· Seskviterpenické laktony rostlin rodu Elephantopus
Pondělí, 08.02.
· Zachrání peptid brazilského pavouka australského tasmánského ďábla?
Středa, 03.02.
· Biologické účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Sobota, 19.12.
· Ascomylactam A
Úterý, 03.11.
· Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
Sobota, 10.10.
· Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
Čtvrtek, 17.09.
· Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Pondělí, 14.09.
· Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
Čtvrtek, 10.09.
· Tectorigenin
Středa, 02.09.
· Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
Čtvrtek, 13.08.
· Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
Pondělí, 10.08.
· Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Úterý, 14.07.
· Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
Čtvrtek, 02.07.
· Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace