 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 11486 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
 |
Články vlastní: Ascomylactam A
|
 |
 |
Ascomylactam
A
Jiří
Patočka Ascomylactam A (AsA) je 13-členný makrocyklický alkaloid, izolovaný v roce 2019 jako sekundární metabolit endofytické houby Didymella sp. CYSK-4, rostoucí na mangrovech v Jihočínkém moři. Sekundární metabolity z mangrovových endofytických hub se ukázaly jako zajímavý a významný zdroj pro objevování nových léčiv, které mají vždy strukturální novost a významnou biologickou aktivitu (Zhang et al., 2006). Takovou látkou je i AsA. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Crinipelliny, zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet ro
|
 |
 |
Crinipelliny,
zajímavá skupina biologicky aktivních diterpenoidů z makromycet rodu Crinipellis (špička)
Jiří
Patočka Crinipellis (špička) je rod makromycet z čeledi Marasmiaceae. Rod je široce rozšířen po celém světě, zahrnuje asi 65 druhů a do mykologické literatury jej uvedl v roce 1889 francouzský mykolog Narcisse Théophile Patouillard. Crinipelliny, o nichž tento článek pojednává, byly nalezeny zejména v druhu špička drsná, Crinipellis scabella (Alb. & Schwein.) Murrill 1915, což je drobná nejedlá houba, rostoucí i v ČR. 
Špička drsná má klobouk široký 3–18 mm, který je v raném mládí téměř kulovitý, později polokulovitý nebo vyklenutý, v dospělosti plochý nebo mírně prohloubený, obvykle s drobným středovým hrbolkem. Zprvu je rezavě hnědý nebo okrový, pokrytý žlutohnědými nebo červenohnědými paprsčitě uspořádanými chloupky sdruženými do šupin, které na povrchu klobouku vytváří kruhový vzor. V dospělosti chloupky řídnou a klobouk od okraje bledne, jen střed zůstává tmavší. Starší plodnice mohou mít povrch klobouku radiálně zvlněný. Lupeny jsou řídké, bílé, v dospělosti krémové, ke třeni úzce připojené až volné, prostřídané kratšími lupeny. Třeň je 10–40 mm dlouhý, válcovitý, o průměru kolem 1 mm, okrový, pokrytý rezavě hnědými chloupky. Ve spodní části je někdy téměř černý. Dužnina je tenká, bez výrazné vůně a chuti. Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou široce eliptické nebo kapkovité, 6,5–9 x 4,5–6 µm, neamyloidní (Holec et al., 2012).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Microginin - toxin nebo nová antihypertenzivní droga?
|
 |
 |
Microginin - toxin nebo nová
antihypertenzivní droga?
Jiří Patočka Sinice produkují obrovské množství jedinečných lineárních a cyklických peptidů (cyanopeptidy), z nichž mnohé vykazují vysokou toxicitu pro savce. Dobře známé jsou na příklad hepatotoxické microcystiny. Samostatnou skupinu lineámích cyanopeptidů tvoří microgniny. V současné době jich je známo více než 50 (Zervou et al., 2020). Microgininy mají délku od čtyř do šesti aminokyselin s molekulovou hmotností v rozmezí od 574 do 930 Da a charakteristická je pro ně přítomnost atypické aminokyseliny: 3-amino-2-hydroxydekanové (Ahda). Na C-konci peptidového řetězce mikrocystinů bývají dva tyrosinové zbytky, ostatní aminokyseliny jsou dosti variabilní. Prvý microginin byl izolován ze sinice Microcystis aeruginosa, ale tyto peptidy jsou produkovány i jinými rody sinic, jako jsou Planktothrix, Oscillatoria a Nostoc. Microgininy jsou silnými inhibitory řady enzymů, z niž nejvýznamnější jsou proteázy s aktivitou proti angiotenzin-konvertujícímu enzymu (ACE), leucinaminopeptidáza, aminopeptidáza M, hovězí aminopeptidáza N a trypsin. Pro inhibici ACE jsou důležité oba tyrosiny a Ahda. Inhibitory ACE jsou jednou z nejúčinnějších chemoterapií proti hypertenzi a městnavému srdečnímu selhání, díky nimž je microginin potenciálním kandidátem na vývoj nových antihypertenziv. 
Struktura microgininů MG756 (R = H) a MG770 (R = CH3). Převzato z práce Carneiro et al. 2012. 1 - kyselina 3-amino-2-hydroxydekanová, 2 – valin, 3 – leucin, 4 – homotyrosin, 5 - tyrosin.
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Šťovík kadeřavý a jeho bioaktivní látky
|
 |
 |
Šťovík
kadeřavý a jeho bioaktivní látky
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) je mohutná, až 100 cm vysoká rostlina, považovaná za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě. V České republice roste od nížin až do podhůří, na vlhkých loukách, pastvinách i na polích, na rumištích a úhorech. Vyhledává půdy bohaté na živiny. Kvete od června do srpna. Je považován za obtížný plevel, především ve víceletých pícninách, kde snižuje hodnotu píce. Ve světě je znám jako léčivka s širokým použitím. Dříve byl používán v lidové medicíně také v Evropě, dnes je spíše součástí homeopatických léků (Pareek a Kumar, 2014). V tradiční medicíně východních zemí má však stále své místo (Dehdari et al., 2016; Prakash Mishra et al., 2018; Eom et al., 2020). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Marasmová kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrus
|
 |
 |
Marasmová
kyselina a merulidial: toxické seskviterpenoidy penízečky drobnovýtrusé
Jiří
Patočka Penízečka drobnovýtrusá (Marasmius conigenus sensu Rea 1922), syn. penízečka šišková (Baeospora myosura Fr. Singer 1938) je drobná houbička rostoucí na podzim na popadaných šiškách jehličnanů (Hagara et al., 2011). Z této houby byly již dříve izolovány dva mutagenní seskviterpenoidy: kyselina marasmová a merulidial (Kavanagh et al. 1949). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Tectorigenin
|
 |
 |
Tectorigenin
Jiří
Patočka Tectorigenin, O-methylovaný isoflavon (5,7-dihydroxy-3-(4-hydroxyfenyl)-6-methoxychromen-4-on), který byl izolován z anginovníku čínského (Iris domestica , syn. Belamcanda chinensis),
(Ito et al., 2001), je jednou z nevýznamnějších bioaktivních látek této
rostliny. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Diterpenoidní sekundární metabolity číšenek
|
 |
 |
Diterpenoidní
sekundární metabolity číšenek
Jiří
Patočka Číšenky jsou drobné stopkovýtrusé houby, jejichž v mládí blankou uzavřené vejčité až kulovité plodnice se ve stáří otevírají do nálevkovitého tvaru. Venkovní strana je lysá nebo chlupatá, uvnitř s drobnými pecičkami, nazývanými peridioly, které připomínají drobná vajíčka. Peridioly jsou ke dnu nálevek připevněny složitě utvářeným přívěskem a jsou naplněná drobnými výtrusy. Peridioly se rozpadají při dešti a kapky vody z nich uvolňují výtrusy. Číšenky nejsou jedlé houby. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Cyklické dipeptidy hnojníku řasnatého
|
 |
 |
Cyklické
dipeptidy hnojníku řasnatého
Jiří
Patočka Hojník řasnatý (Coprinus plicatilis, syn. Parasola plicatilis) je malá saprotrofní houba s křehkým koboučkem o průměru do 35 mm. Jedná se o široce rozšířený druh v Evropě a Severní Americe. Tento druh hnojníku roste hojně v travnatých oblastech, samostatně, rozptýlených nebo v malých skupinách. Plodnice vyrostou v noci po dešti a jakmile rozptýlí své spory po okolí, samy rozloží. Je to jedlý druh. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Stále se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
|
 |
 |
Stále
se objevují nové syntetické kannabinoidy: kdy to skončí?
Jiří
Patočka Slovo „kannabinoid“ označuje každou chemickou látku, bez ohledu na strukturu nebo původ, která se v těle váže na kannabinoidní receptory a která má podobné účinky jako ty látky, které produkuje konopí. Podle zdroje produkce, kannabinoidy rozdělujeme na endokannabinoidy, fytokannabinoidy a syntetické kannabinoidy. Zatím co dříve byly jako droga zneužívány zejména fytokannabinoidy, dnes to jsou stále častěji kannabinoidy připravené nelegálně v laboratoři (Fattore et al., 2011). Protože jejich výroba je relativně snadná a levná a počet účinných látek neskutečně velký, syntetické kannabinoidy zaplavují trh s drogami (Patočka a Kuča, 2011, 2012). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Parietin: žlutý pigment terčovníku zedního
|
 |
 |
Parietin:
žlutý pigment terčovníku zedního
Jiří
Patočka Terčovník zední (Xanthoria parietina) je hojný, krásně žlutý nitrofilní lišejník. Má celosvětové rozšíření, setkat se s ním můžeme na zahradě v ČR, stejně jako v celé Evropě, ale i Austrálii, Africe, Asii, nebo Severní Americe. Roste opravdu všude. Na skalách, na zdech, střechách, kůře stromů a keřů a na široké škále antropogenních substrátů. Častý je na stromech a keřích s plody, kterými se živí ptáci. Ti svým trusem obohacují substrát o dusík a vytváří tak optimální podmínky pro jeho růst. (http://burle.blog.cz/2002/tercovnik-zedni-lisejnik-ktery-miluje-dusik). Terčovník zední je častou součástí mnoha bylinných medicinálních prostředků v mnoha zemích světa (Felczykowska et al., 2017). Žluté zbarvení lišejníku Xanthoria parietina je způsobeno jeho hlavním sekundárním metabolitem, parietinem (2-methoxy-4,5,7-trihydroxyanthrachinon), antrachinonovou sloučeninou s oranžovo-nažloutlou barvou (Solhaug a Gauslaa, 1996). Parietin je syntetizován mycobiontem a chrání lišejník před poškozením nadměrným slunečním zářením (Vannini et al., 2018). Parietin je jednou z látek, která se vyskytuje nejen v lišejnících, ale také v mikromycetách, jako je Aspergillus nebo Penicillium, jakož i v některých rodech cévnatých rostlin Rheum, Rumex a Ventilago (Engstrom et al., 1980). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
851 článků (86 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
Čtvrtek, 02.07. | · | Vernonia amygdalina: bioaktivní látky a uplatnění v současné medicíně |
Čtvrtek, 04.06. | · | Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka |
Neděle, 29.03. | · | Chrpy a jejich bioaktivní látky |
Neděle, 22.03. | · | Oliginol: polyfenol z liči |
Čtvrtek, 13.02. | · | Pámelník bílý: bioaktivní látky |
Úterý, 04.02. | · | Blennion: zelený pigment ryzce zeleného |
Sobota, 01.02. | · | Skimmianin - furochinolinový alkaloid |
Čtvrtek, 23.01. | · | Bohyška jitrocelová: bioaktivní látky |
Čtvrtek, 16.01. | · | Gomesin: antimikrobiálně účinný peptid |
Sobota, 28.12. | · | Pomiferin – isoflavon z plodů Maclura pomifera |
Neděle, 01.12. | · | Oleandrin: jedovatý srdeční glykosid |
Středa, 13.11. | · | Ophiobolin A: plísňový toxin |
Neděle, 03.11. | · | Garcinia indica a kyselina hydroxycitronová |
Pondělí, 14.10. | · | Menisdaurin – jedovatý princip cesmíny |
Středa, 02.10. | · | Antimikrobiálně účinné sekundární metabolity čechratky černohuňaté |
Sobota, 14.09. | · | Křídlatka japonská: levný zdroj surovin pro farmaceutický průmysl |
Pondělí, 09.09. | · | Hydnelliny: pigmenty lošákovce libovonného |
Pondělí, 26.08. | · | Bioaktivní látky sasanky hupejské |
Pondělí, 22.07. | · | Echimidin – jedovatý princip hadince jitrocelového |
Úterý, 18.06. | · | Deriváty juglonu v kořenech křídlatky japonské |
Úterý, 11.06. | · | Síťkovec dubový: bioaktivní látky |
Pátek, 24.05. | · | Kyselina chlorogenová v přípravcích na hubnutí |
Středa, 17.04. | · | Mycenaflaviny: barevné alkaloidy helmovky krvonohé |
Středa, 10.04. | · | Očkování a potravinové aditivum terc-butylhydrochinon |
Středa, 27.03. | · | Rufuslakton, seskviterpen z plodnic ryzce ryšavého |
Sobota, 09.03. | · | Taraxeron - jeden z mnoha bioaktivních sekundárních metabolitů rozchodníku šlaho |
Pátek, 01.03. | · | Roselliny: červené alkaloidy helmovky růžové |
· | Roselliny: červené alkaloidy helmovky růžové |
Středa, 20.02. | · | Antrokamphiny, bioaktivní látky vzácné taiwanské houby z kafrového lesa |
Středa, 13.02. | · | Agelamadiny, brompyrrolové alkaloidy mořských hub rodu Agelas |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|