Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk)

 Jiří Patočka

    Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk, dříve Lepiotella irrotata) je jedna z mála malých bedlí, která není jedovatá. Naopak prý je velmi chutná, jak udává většina mykologické literatury. Bedla orosená je velmi vzácná a v mnoha zemích dokonce chráněná. V ČR je vedena v Červeném seznamu jako ohrožený druh a podobně je tomu i na Slovensku nebo v Estonsku (Saar et al., 2019), takže potvrdit její kulinářské kvality není jednoduché. 

Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová, Uday Umar Killi

     Křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.), též trubač křivouš, je dřevnatá liána z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Je to čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře. Mají vstřícné složené listy a nápadné nálevkovité nebo zvonkovité květy, pro něž jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech, ale některé rostou i v mírném pásu. V Evropě čeleď trubačovité není zastoupena, ale některé druhy jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny. To je i případ křivouše kořenujícího, kterému je věnována tato informace.

Kvetoucí křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.) Foto: R. Patočka

Viry a netopýři

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Netopýři, létající savci řádu Chiroptera mají extrémně vysokou druhovou bohatost. Až dosud bylo popsáno více než 1300 druhů a další druhy jsou stále objevovány. Díky svému životnímu stylu mají netopýři několik podivuhodných vlastností (Wimsatt, 2012). Všechny však v poslední době zastiňuje ten, který je v poslední době často zdůrazňován: jejich potenciální souvislost s lidskými chorobami. Zejména s těmi, které jsou způsobeny zoonotickými viry. Netopýři fungují jako rezervoáry pro více než 200 virů, z nichž mnohé způsobují závažné, často život ohrožující nemoci u lidí, hospodářských zvířat i divoké zvěře(Han et al., 2015). Tyto viry patří do 27 různých rodin virů, což naznačuje jejich úžasnou rozmanitost (Irving et al., 2021). Schopnost netopýrů působit jako zásobníky tolika různých druhů virů je fascinující.

Jak vnímáme vůně a čím voní vstavač trojzubý?

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Vůně neboli pach je čichový vjem, který získáváme pomocí čichových receptorů na povrchu olfaktorických neuronů v čichovém epitelu.  Čichový epitel je specializovaná tkáň a oblast sliznice na stropu nosní dutiny, která je součástí čichového systému a je přímo odpovědná za detekci pachů. Čichové receptory fungují tak, že se na ně váží plynné nebo těkavé látky či aerosol, čímž dochází k jejich aktivaci a následnému sledu složitých biochemických reakcí, na jejichž konci je uvolňován neurotransmiter glutamát. Glutamát vytváří pomocí otevírání iontových kanálů v neuronech akční potenciál, jehož signál je přes axon přenesen do čichového centra mozku (bulbus olfactorius), kde je rozpoznán a informace o něm je uložena do paměti (Patel a Pinto, 2020). Lidský mozek si vůně velmi dobře pamatuje. 

Lektin talovínu zimního

Jiří Patočka 

     Lektiny tvoří velkou skupinu většinou rostlinných proteinů, které jsou schopny s vysokou mírou specificity rozpoznávat a vázat cukry, ať už volné nebo vázané v glykoproteinech nebo v glykolipidech. Lektiny poprvé popsal mikrobiolog Hermann Stillmark (1860–1923), který je objevil v semenech luštěnin. V roce 1888 obhájil disertační práci o ricinu a jeho toxicitě, čímž položil základy nové vědní disciplíny zvané lektinologie. Lektiny se účastní mnoha dějů, ve kterých je nutné specifické rozpoznávání (imunologické reakce, kontakt buněk ve tkáních, interakce patogenů s hostitelem atd.). První objevené lektiny byly pro jejich schopnost aglutinovat (shlukovat, srážet) červené krvinky pojmenovány aglutininy (WGA – wheat germ agglutinin, RCA – Ricinus communis agglutinin).

Tomel japonský a kaki: zdravé ovoce a bohatý zdroj biologicky aktivních látek

Jiří Patočka

     Tomel japonský (Diospyros kaki Thunb.) je subtropický strom pěstovaný pro chutné ovoce, pro které se v České republice používá obchodní jméno kaki. Nejčastěji to jsou dvoudomé rostliny, které pro vytvoření plodů potřebují k opylení samičí i samčí jedince. Diospyros kaki je ekonomicky významný druh ovocných stromů v Číně (Xie et al., 2015), jehož ovoce se objevuje i v naších obchodech před Vánocemi. Lesklý oranžový plod připomínající rajče má jemnou sladkou chuť, která připomíná kombinaci broskve a meruňky. Stejně jako rajče obsahuje velké množství antioxidačně účinného lykopenu (Bordiga et al., 2018). Velkou skupinou bioaktivních sloučenin obsažených v plodech kaki jsou také fenolické látky, proanthocyanidiny a katechiny (Katsumi et al., 2021).

Kokusaginin

Jiří Patočka

     Kokusaginin je jeden z mnoha furochinolinových alkaloidů izolovaných z rostlin rodu Esenbeckia, strukturně blízký skimmianinu. Jsou to stálezelené kvetoucí rostliny z čeledi routovitých (Rutaceae). K nejznámějším druhům patří Esenbeckia alata rostoucí v Kolumbii a známá zde jako Winged Esebeckia, Cuala-cuala nebo Coya.

Rostliny rodu Buddleja a bicyklické terpeny buddlediny

Jiří Patočka

     Buddleja je rod dvouděložných rostlin řazený v současné taxonomii do čeledi krtičníkovité. V češtině jsou tyto rostliny známy pod názvem komule. Komule jsou zpravidla keře se vstřícnými listy a čtyřčetnými květy v bohatých květenstvích různých barev – od bílé až po fialovou. V České republice je jako okrasný keř pěstována v četných kultivarech zejména komule Davidova. Je bohatým zdrojem nektaru vyhledávaného především motýly, proto je mezi zahrádkáři známá jako motýlí keř (Koblížek, 2006).

Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Bombax ceiba L. je asijský tropický opadavý strom s rovným kmenem, který dorůstá do výšky 20 metrů, ale ve vlhkých tropických oblastech jsou stromy vysoké až 60 metrů. Má červené květy s pěti okvětními lístky, které se objevují na jaře, ještě dříve než vyraší nové listy. Ty jsou střídavé, 5–7četné, s až 29 cm dlouhými řapíky. Plodem je tobolka, která po vyzrání obsahuje bílá vlákna podobná bavlně (Brown, 2018). Strom se v angličtině nazývá red silk-cotton tree nebo jen red cotton tree a to zcela opodstatněně – koncem léta a na podzim zem pod stromem zavalí chuchvalce připomínající bavlnu. Strom má i české jméno, cejba čihovitá, které mu dal v roce 1846 jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století, Jan Svatopluk Presl (https://acer1.webnode.cz/products/cejba-cihovita-bombax-ceiba-l-/).

      Cejba čihovitá pochází z jihovýchodní Asie a její přirozený areál se táhne od Pákistánu přes Indický poloostrov a Srí Lanku, zahrnuje Bangladéš, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu a Vietnam a zasahuje až na jih Číny a na Tchaj-wan. Volně roste také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách až do nadmořské výšky 1400 m. Je to důležitý druh, který má ekonomický a ekologický význam. V mnoha dalších zemích se pěstuje, tak např. ve Střední Americe, na Antilách či v Brazílii.  Roste na územích se subtropickým nebo tropickým klimatem, především na výslunných skalnatých svazích, v říčních údolích a ve stromové savaně. Dává přednost vápnitým půdám.  Stromy jsou často vysazovány v parcích a ulicích, které zdobí v březnu a dubnu krásnými červenými květy. Květy produkují velké množství pylu a nektaru a přitahují mnoho hmyzu, včetně včely medonosné.

Spiniferin: antimikrobiálně účinný peptid veleštíra trnitého

Jiří Patočka

     Jedním z nejnaléhavějších požadavků moderní medicíny se stává potřeba nových antimikrobiálních látek. Důležitým zdrojem potenciálních antimikrobiálně účinných látek se stávají peptidy různého původu. Peptidy díky své silné antimikrobiální aktivitě a nízké míře nežádoucích účinků, jsou proto v poslední době předmětem velké pozornosti mnoha výzkumů.