Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4740 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Helmovka louhová a její chemická obranná strategie
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 10.07. 2018 - 13:52:57 (36416 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2773 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Helmovka louhová a její chemická obranná strategie

Jiří Patočka

     Houby vyvinuly řadu obranných strategií, kterými se brání před predátory. Na rozdíl od rostlin je však málo známo o chemické ekologii vyšších hub, zejména o obranných mechanismech, které jsou indukovány poraněním plodnic. Takové poranění, např. ohryz slimákem nebo zvěří, je doprovázeno řadou fyziologických a chemických reakcí houby, které mají za úkol znechutit pojídání plodnice nebo mu zcela zabránit (Spiteller, 2008).

     Při studiu obranných mechanismů helmovky louhové (Mycena alcalina) bylo zjištěno, že jako chemický prostředek na obranu před predátory používá směs chlorovaných fenolů, jejichž struktury byly stanoveny hmotnostní spektrometrií a 1D a 2D NMR experimenty. Látky byly izolovány nikoliv z plodnic, ale z myceliárních kultur houby M. alcalina. Není bez zajímavosti, že prosté přidání bromidu do média vedlo k produkci odpovídajících bromovaných fenolů. Místo alcaliphenolu A (3-methoxy-4-chlor-5-methyl-katechol) tak bylo možné izolovta alcalinaphenol D (3-methoxy-4-brom-5-methyl-katechol) (Peters a Spiteller, 2006).

See also: http://burle.blog.cz/1807/jak-se-brani-helmovky-pred-nepritelem

 

  Články vlastní: Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivýc
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 24.06. 2018 - 07:44:24 (90184 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3468 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivých cytokinů

Jiří Patočka

     Dunaimyciny tvoří skupinu sloučenin, které byly objeveny ve fermentačních kapalinách bakterií Streptomyces diastatochromogenes AB1691Q-321 a AB1711J-452. Tyto sloučeniny byly objeveny při screeningu přírodních látek s fungicidní aktivitou. Bylo zjištěno, že dunaimyciny jsou 24-členné makrolidy (Burres et al., 1991; Hochlowski et al., 1991) a jejich další testování ukázalo, že mají významné imunosupresivní účinky (Burres et al., 1991; Karwowski et al., 1991). 

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky lilie bělostné (Lilium candidum)
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 18.06. 2018 - 06:43:51 (132418 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4415 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky lilie bělostné (Lilium candidum)

Jiří Patočka

     Lilie bělostná (Lilium candidum) je vytrvalá rostlina z čeledi liliovitých (Liliaceae), jejíž bílé květy se staly symbolem čistoty a nevinnosti. Tento druh lilie roste volně v Malé Asii a ve Středomoří, ale téměř ve všech zemích světa se pěstuje uměle pro svou nenáročnost a krásný květ.  Patří mezi cibuloviny. Kopinaté listy vyrůstají z přízemní růžice. Lodyha má přímou, hustě zarostlou listy a dorůstá výšky 70-150 cm.. Květy jsou až 10 centimetrů velké, jasně bílé a výrazně voní. Na jednom stonku vyrůstá až 15 květů uspořádaných do hroznu. Kvete v období června a července. Plodem jsou tobolky. 

 

  Články vlastní: Stigmurin: jedovatý peptid štíra Tityus stigmurus
Autor: Prof. Patocka - Středa, 13.06. 2018 - 07:15:17 (154468 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5395 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stigmurin: jedovatý peptid štíra Tityus stigmurus

Jiří Patočka

     Tityus stigmurus (štír jedovatý) je jedním z nejjedovatějších štírů početného rodu Tityus. Tito štíři mají úzká klepeta, velice křehké tělo a velmi účinný jed. jejich bodnutí proto bývá často smrtelné. T. stigmurus dorůstá do velikosti 4 až 6 cm, má nažloutlou barvu a přes přední část zadečku se táhne tmavý pruh. Vyskytuje se na velké části Brazílie a bodnutí jsou častá (Lourenço, 2002). Bodnutí je velmi bolestivé a je doprovázeno bolestmi hlavy, dávením a zvracením. Při aplikaci antiséra je však jen malý počet bodnutí smrtelných (Lira-da-Silva et al., 2000). V ohrožení života jsou zejména děti (Albuquerque et al., 2013). Jed štíra T. stigmurus má významnou toxicitu, LD50 pro myš je 0,773 mg/kg (Wagber et al., 2003).

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky mořských hub: stevensin
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 07.06. 2018 - 17:43:16 (173825 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2987 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky mořských hub: stevensin

 Jiří Patočka

     Mořské houby jsou nevyčerpatelným zdrojem zajímavých  biologicky aktivních molekul (Higa et al., 1994). Takovou látkou je také brompyrrolový alkaloid stevensin (Albizati a Faulkner, 1985), který spolu s hymeninem a hymenialdisinem je řazen do skupiny přírodních látek, které obsahují kondenzovaný pyrrolo [2,3-c] azepin-8-onový kruhový systém buď s napojením na 2-aminoimidazol  nebo glykokyamidin (Xu et al., 1997). Stevensin je produkován houbami Axinella corrugata (Duckworth et al., 2003), Stylissa caribica (Mohammed et al., 2006) nebo Teichaxinella morchella (Andrade et al., 1999), spolu s mnoha dalšími bioaktivními metabolity.

 

  Články vlastní: JAK SE SBALUJÍ PROTEINY
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 04.06. 2018 - 08:40:53 (199352 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 547 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

JAK SE SBALUJÍ PROTEINY  PREZENTACE

Jiří Patočka

Prezentováno na konferenci PRŮMYSLOVÁ TOXIKOLOGIE A EKOTOXIKOLOGIE 2018,

Kouty nad Desnou 29.-31. května 2018

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

 

  Články vlastní: Mimosifoliol a mimosifolenon, bioaktivní látky akácie bělavé (Acacia dealbata)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 02.06. 2018 - 10:07:36 (204575 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4084 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Mimosifoliol a mimosifolenon, bioaktivní látky akácie bělavé (Acacia dealbata)

Jiří Patočka

     Akácie (Acacia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře, stromy nebo i dřevité liány. Akácie jsou rozšířeny v tropech a subtropech po celém světě v počtu více než 1200 druhů, zejména však na jižní polokouli. Centrum druhové diverzity je v australské oblasti, kde roste celkem asi 900 druhů akácií. Akácie je v tomto regionu druhově nejbohatší rod cévnatých rostlin. Největší druhová pestrost je v semiaridních oblastech jihozápadní Austrálie a ve východní Austrálii. Z Ameriky je uváděno asi 270 druhů akácií, z Afriky asi 130, z Madagaskaru asi 100 a z Asie asi 55 druhů. Některé druhy jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny a lze se s nimi setkat i ve Středomoří. Akácie mají využití v medicíně, některé druhy poskytují trvanlivé dřevo, nebo jsou zdrojem klovatiny (arabské gumy), tříslovin nebo silice.

 

  Články vlastní: Diazachinomyciny: pomohou v boji s rezistentními kmeny Mycobacterium tuberculosi
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 24.05. 2018 - 08:59:32 (233447 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4147 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Diazachinomyciny: pomohou v boji s rezistentními kmeny Mycobacterium tuberculosis?

Jiří Patočka

       Diazachinomyciny jsou chinoidní diaza-anthracenová antibiotika z  půdních kmenů bakterie Streptococcus  sp. objevená japonskými autory při screeningu přírodních látek s antifolátovým účinkem (Omura et al., 1982, 1983). Tato antibiotika jsou účinná proti gram-pozitivním bakteriím. Diazachinomycin A inhibuje růst gram-pozitivních bakterií  (MIC: 3.13–50 µg/ml) a výjimkou bakterií rodu Bacillus. Je cytotoxický, IC50 = 0.86 µg/ml (Vero cells) a 0.23 µg/ml (Raji cells), jeho akutní toxicita pro myš (i.p.) má velikost LD50 = 100 mg/kg. 

Diazachinomycin D

 

  Články vlastní: Diosponginy: bioaktivní látky čínského smldince Dioscorea spongiosa
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 21.05. 2018 - 09:30:17 (243408 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8647 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Diosponginy: bioaktivní látky čínského smldince Dioscorea spongiosa

Jiří Patočka

     Diosponginy A a B jsou zástupci nové třídy cyklických přírodních látek se strukturou 1,7-diarylheptanoidu. V roce 2004 byly tyto deriváty pyranonu izolovány S. Kadotou a spolupracovníky z hlíz čínského smldince (jamu) Dioscorea spongiosa (Yin et al., 2004) a od té doby je jim věnována značná pozornost.

     Smldincovité (Dioscoreaceae R. Br.) neboli jamovité je čeleď jednoděložných rostlin z řádu smldincotvaré (Dioscoreales). Jsou to vytrvalé byliny až keře, velmi často také liány, s oddenky nebo hlízami (Caddick et al., 2002). Listy jsou jednoduché, někdy dlanité. Mají celokrajné čepele, často srdčitého až střelovitého tvaru. Jsou to převážně dvoudomé rostliny, někdy i s oboupohlavnými květy (rod Stenomeris). Květy jsou uspořádané v květenstvích, v hroznech, latách nebo klasech. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, které jsou na bázi srostlé v okvětní trubku. Tyčinek je 6, vzácněji 3, jsou nitkami srostlé s okvětní trubkou a někdy i mezi sebou. Plodem je nejčastěji tobolka a někdy také bobule (Burkill, 1948).

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky mořských bakterií: korormicin
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 11.05. 2018 - 14:57:22 (285040 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4649 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky mořských bakterií: korormicin

Jiří Patočka

     Antibiotikum korormicin bylo izolováno z mořské bakterie Pseudoalteromonas sp. F-420 v roce 1996  japonskými autory (Yoshikawa et al., 1997). Ti prokázali, že korormicin  silně inhibuje transdukující NADH-chinon reduktázu (NQR) spojenou s dýchacím řetězcem (Yoshikawa et al., 1999; Nakayama et al., 1999). Studium mechanismu účinku korormicinu na gramnegativní bakterie ukázalo jak funguje bakteriální systém NQR a jak se podílí na patogenicitě bakterií (Hayashi et al., 2001, 2002;  Häse et al., 2001).  Korormicin má planární strukturu (Yoshikawa et al., 2003) se čtyřmi možnými diastereoisomery (Uehara et al., 1999; Kobayashi et al., 2000).

 
794 článků (80 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3267

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 08.05.
· Pitipeptolidy: cyklodepsipeptidy mořské cyanobakterie Lybgbya majuscula
Pondělí, 30.04.
· Retipolidy: sekundární metabolity hub rodu Retiboletus
Neděle, 22.04.
· Bioaktivní látky mayské medicinální rostliny Aeschynomene fascicularis
Pondělí, 16.04.
· Taspin: alkaloid dračí krve
Středa, 11.04.
· Psammaplyseny: Neuroprotektivní metabolity mořské houby
Pátek, 06.04.
· Kyselina ustalová: toxin čirůvky osmahlé.
Středa, 04.04.
· Biologicky aktivní sekundární metabolity mořských hub: Naamidin A
Neděle, 01.04.
· Bioaktivní látky houby Galiella rufa: Galiellalacton
Pátek, 30.03.
· Planktocyclin: cyanotoxin sladkovodní sinice Planktothrix rubescens
Neděle, 25.03.
· Ritteraziny: cytotoxické bis-steroidní pyraziny
Pátek, 23.03.
· Bioaktivní látky mořských hub: Renieramyciny
Pondělí, 19.03.
· Bioaktivní látky bedly vysoké (Macrolepiota procera): Macrocypiny
Sobota, 17.03.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Lipoxazolidinony
Neděle, 11.03.
· Lomaiviticiny: cytotoxiny s nezvyklým mechanismem účinku
Pondělí, 05.03.
· Bioaktivní látky vyšších hub: Helmovka pařezová
Sobota, 03.03.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Ayamycin
Úterý, 27.02.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Zafrin
Sobota, 24.02.
· Palmový olej a chlorpropanoly
Úterý, 20.02.
· Theonegramid, bicyklický peptid mořské houby Theonella swinhoei
Úterý, 13.02.
· Bioaktivní látky mořských hub: Barettin a 8,9-dihydrobarettin
Sobota, 10.02.
· Hřib kříšť (Caloboletus calopus) a jeho bioaktivní látky
Úterý, 06.02.
· Biologicky aktivní látky klihatky černé (Bulgaria inquinans)
Sobota, 03.02.
· Silenka nadmutá a její bioaktivní látky
Středa, 31.01.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Lynamiciny
Sobota, 27.01.
· Bioaktivní látky mořských bakterií: Tauramamid
Středa, 24.01.
· Hirsutellid A: depsipeptid entomopatogenní houby Hirsutella kobayasii
Neděle, 21.01.
· Elmenoly: bioaktivní látky aktinomycet.
Čtvrtek, 18.01.
· Bioaktivní látky bakterií: Staurosporin
Sobota, 13.01.
· Bioaktivní látky šupinovky kostrbaté: deriváty kyseliny tetramové
Neděle, 07.01.
· Bioaktivní metabolity koprofilních hub: seskviterpenoidy z Hypocopra rostrata

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace