Calyculin A a radiační biodosimetrie

Jiří Patočka

     Calyculiny jsou přírodní látky izolované z mořské houby Discodermia calyx. Ukázalo se, že calyculiny jsou silnými inhibitory serin/threonin-protein-fosfatázy a proteinové fosfatázy 2 (Suganuma et al., 1990). Tyto vysoce cytotoxické polyketidy se staly zajímavým cílem buněčných biologů a syntetických organických chemiků. Serin/threonin-protein-fosfatázy hrají zásadní roli v buněčné signalizaci, metabolismu a kontrole buněčného cyklu. Calyculiny exprimují silnou inhibiční aktivitu na proteinovou fosfatázu 1 a 2A, a proto se staly cennými nástroji pro buněčné biology studující intracelulární procesy a jejich řízení pomocí reverzibilní fosforylace. Calyculiny izolované z tohoto přírodního zdroje (Matsunaga et al., 1991) by mohly také hrát důležitou roli v terapii řady nemocí, jako je rakovina, neurodegenerativní onemocnění nebo diabetes mellitus 2. typu (Fagerholm et al. 2010).

Cyparissiny A a B, cytotoxické diterpeny z Euphorbia cyparissias 

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je vytrvalá bylina s plazivými oddenky. Lodyha je přímá, vysoká 15–50 cm, hustě olistěná po celé délce, ale na spodu části lodyhy listy záhy opadávají. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, často podvinuté, lysé, zeleně nebo žlutozeleně zbarvené. Rostlina má žlutozelené květy a u nás kvete od dubna do června. Roste na mezích, křovinatých a kamenitých stráních, na úhorech čí podél cest. Velmi dobře snáší sucho.

Kvetoucí pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias). Foto: Radoslav Patočka. V květu jsou dobře vidět nektariové žlázky produkující sladký nektar, lákající hmyz. Nektariové žlázky jsou také významným určujícím znakem pryšcovitých rostlin.

Roscoea purpurea: bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Roscoea purpurea je vytrvalá bylina z čeledi Zingiberaceae rostoucí v Himalájích, zejména v Nepálu, kde je známá jako „kakoli“. Různé části rostliny jako listy, kořeny nebo květy, jsou využívány v lidovém léčitelství. Používají se k léčbě cukrovky, hypertenze, průjmů, horečky, zánětů atd. V Nepálu se hlízy využívají také v tradiční veterinární medicíně a jsou také součástí lidského jídelníčku jako potravinový doplněk (Misra et al., 2015). Někdy se R. purpurea pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách (Willford, 1999), ale v ČR je prakticky neznámá.

Roscoea purpurea. Převzato z práce Paudel et al. 2019.

Náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea)

Jiří Patočka

     Náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea (P. Kumm.) Pouzar, syn. Armillaria luteovirens f. alba A.H. Sm., Armillaria straminea f. alba (A.H. Sm.) Mitchel & A.H. Sm., Floccularia luteovirens f. alba (A.H. Sm.) Pilát) je stopkovýtrusá houba čeledi Agaricaceae  (pečárkovité) (Holec et al., 2012). Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie CR (kriticky ohrožený) (Holec a Beran, 2006).

Achillolidy: bioaktivní látky žebříčku Achilea fragrantisima

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Achillolid A a B jsou seskviterpenické laktony izolované z žebříčku Achillea fragrantissima (Forsk.) Sch. Bip, kvetoucí rostliny z čeledi Asteraceae (Segal et al., 1987). Rostlina je blízce příbuzná řebříčku obecnému (Achillea millefolium), rostlině, která roste i u nás (Danihelka a Rotreklová, 2001). A. fragrantissima roste v mírných oblastech Evropy a podle pověsti byl používán Achillovými vojáky k ošetření ran utržených v boji. Jméno Achilles (též Achilleus), hrdina Trojské války, bylo inspirací pro Linnaea, aby dal tomuto rodu název Achillea (Jalali et al., 2010).

                                                                achillolid A                                                       achillolid B

Granátové jablko: funkční potravina posilující imunitu a paměť

Jiří Patočka

     Granátovník obecný (Punica granatum), známý též jako marhaník granátový, je menší strom, původem z ostrova Sokotra, kde roste jako endemit. Odtud byl rozšířen do dalších oblastí, zejména do zemí kolem Sředozemního moře. Strom má výrazné červené květy a plodem marhaníku obecného je granátové jablko. Plody jsou velké 5 až 12 cm velké, mají zakulacený tvar s tvrdou slupkou, pod níž je žlutooranžová až tmavě červená dužnina.

      Ta je rozdělena na šest až dvanáct pouzder, v nichž se nachází rosolovité míšky se semeny. Celkový počet semen v jednom plodu přesahuje 600 kusů. Konzumuje se pouze dužina, která má sladkokyselou chuť a příjemnou vůni. Připravují se z ní četné nápoje, z nichž nejznámější je orientální nealkoholický nápoj šerbet a sirup zvaný grenadina (Kumari et al., 2012). 

Rodgersie: rostliny z Asie na naší zahradě a jejich bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Rodgersie jsou trvalky z čeledi lomikamenovité  (Saxifragaceae) pocházející z Asie, které ale možná máte na zahradě, aniž to tušíte. Jsou to sice majestátné rostliny, ale přesto nejsou příliš známé. Často vyplňují na zahradě nevzhledná místa, kam příliš často nechodíte. Občas také rostou v blízkosti zahradních jezírek. Ve své vlasti rostou na skalnatých svazích a stinných údolích listnatých lesů a na vlhkých místech. Rodgersie mají výrazné, tmavě zelené, lesklé listy s výraznou žilnatinou, rozdělené do 5 nebo výjimečně 3 laloků široce kopinatého tvaru.  Kvete v červnu a červenci buď bíle, béžově nebo světle až sytě růžově. Květy vykvétají v hustých soukvětích a pěkně voní. Celá rostlina dorůstá do výšky až 100 cm. Na podzim se listy zbarvují do bronzova.

Mycenarubiny: červené pyrrolochinolínové alkaloidy helmovky narůžovělé

Jiří Patočka

     Helmovky jsou drobné lupenaté houby, rostoucí velmi hojně v našich lesích. Jsou saprofytické a často rostou v početných skupinách. Nejpočetnějším rodem helmovek je rod Mycena. K jejich charakteristickým znakům patří kuželovité  či zvoncovité klobouky, obvykle nepříliš husté a zoubkem připojené lupeny, válcovité  a hladké třeně a bílý výtrusný prach. Většina helmovek he nejedlá nebo jedovatá, jediný jedlý druh tohoto rodu představuje helmovka tuhonohá  (Mycena galericulata (Scop.) Gray 1821). 

Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk)

 Jiří Patočka

    Bedla orosená (Chamaemyces fracidus (Fr.) Donk, dříve Lepiotella irrotata) je jedna z mála malých bedlí, která není jedovatá. Naopak prý je velmi chutná, jak udává většina mykologické literatury. Bedla orosená je velmi vzácná a v mnoha zemích dokonce chráněná. V ČR je vedena v Červeném seznamu jako ohrožený druh a podobně je tomu i na Slovensku nebo v Estonsku (Saar et al., 2019), takže potvrdit její kulinářské kvality není jednoduché. 

Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová, Uday Umar Killi

     Křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.), též trubač křivouš, je dřevnatá liána z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Je to čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře. Mají vstřícné složené listy a nápadné nálevkovité nebo zvonkovité květy, pro něž jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech, ale některé rostou i v mírném pásu. V Evropě čeleď trubačovité není zastoupena, ale některé druhy jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny. To je i případ křivouše kořenujícího, kterému je věnována tato informace.

Kvetoucí křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.) Foto: R. Patočka