Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 354 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Sója−zdravá potravina?
Publikováno: Úterý, 23.05. 2017 - 11:11:26 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Sójazdravá potravina?

 

 Bc. Alena Sovová, Bc. Michaela Pospíšilová

Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

Úvod

S rostoucí popularitou zdravé výživy hledá stále více příznivců vyvážené stravy pravdivé informace o potravinách, které mohou zlepšit jejich zdravotní stav.  Díky tomu je za uplynulá léta sója předmětem intenzivního zkoumání, zdali má blahodárný vliv na zdraví nebo naopak, a to zejména kvůli jejímu vysokému obsahu izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které mohou mít hypoteticky protektivní vliv pro ženy, které může ohrozit karcinom prsu. Tyto fytoestrogeny však mohou mít i inhibiční účinek při podpůrné léčbě při karcinomu prsu pomocí tamoxifenu a další negativní vlivy na zdraví lidí. Což pochopitelně vede k otázce, zda lze řadit sóju mezi zdravou či nezdravou potravinu. V dřívějších dobách byla sója označována jako takzvaná superpotravina, dnes tomu však již není.

Ročně je vydáno nespočet článků a studií, které buď nabádají ke konzumaci sóji jako zdravé potraviny nebo naopak její konzumaci nedoporučují pro její neblahý vliv na zdraví. Poslední studie ukazují, že konzumace sóji je bezpečná, dokonce i dokáže zlepšit prognózu žen nemocných karcinomem prsu až o 21 %. 

Navíc v současné době je výhoda, či snad nevýhoda, získávání nových informací rychle a levně, promocí různých článků v časopisech, novinách, avšak zejména na běžně dostupném internetu. Často se tak stává, že internetové stránky, které jsou určeny většinou ženám, podávají nepodložené a zkreslené informace. Na takových stránkách se čtenář dozví v podstatě to, co „slyšet“ chce. Nespočet stránek podporuje sóju, píše o ní jako o zdravé potravině, jiné internetové stránky sóju haní a označují ji jako nezdravou, aniž by autoři měli přesně podloženo, jak k závěru došli. Tím se společnost rozděluje na dva tábory. Jedni sóju opěvují jako zdravou potravinu, dokonce ji používají jako plnohodnotnou náhradu živočišných bílkovin, jiní varují před jejím vlivem na hormonální soustavu člověka.

ZDROJ: Health News, 2017



1. Základní informace

Sója je řazena k rostlinné čeledi luštěnin a je známá zejména jako bohatý zdroj bílkovin, kterých je 40 až 50 %. Dále obsahuje 30 % sacharidů a 20 % tuků.  Z vitamínů obsahuje zejména vitamin E a B (B1 a niacin). Z minerálních látek pak hořčík, vápník a železo, kterého je až pětkrát více než v mase. 

Sójové boby jsou tradiční potravinou pro lidi, ale používá se i jako strava hospodářských zvířat. Spojené státy jsou největším producentem sójových bobů, které vyváží do celého světa. Většina, co v zemi zůstane, je použito jako krmivo pro dobytek, nebo jako surovina pro výrobu sójového oleje.

Sója je bohatě využívanou rostlinou ve východní Asii, v západním světě zejména u vegetariánů a veganů, kteří ji používají jako zdroj proteinů, které jsou srovnatelné s proteiny obsaženými v mase, vejcích a mléčných výrobcích. Z hlediska spornosti jsou nejvýznamnější součástí sóji již řečené fytoestrogeny. (Dolby, 2002)

2. Sójové produkty

 2.1. Sójový olej

Ten je často obsažen v balených potravinách a je hlavním zdrojem skrytých kalorií ve stravě průměrného obyvatele spojených států. Sójový olej však neobsahuje vysoké množství cholesterolu jako tuky živočišné ani nasycené tuky, tudíž je spíš doporučován jako zdravější zdroj tuků. Navíc má poměrně vysoký obsah omega-3 tukových kyselin, které jsou obsažené v rybím tuku a jsou prospěšné pro prevenci srdečních chorob. Nicméně by bylo vhodnější jíst sójové boby ve zdravějších formách. (Dolby, 2002)

2.2. Sójový lecitin

Sójový lecitin se používá v potravinářství jako emulgátor a jako doplněk stravy. Je považován za dobrý zdroj cholinu, který přispívá pro správné fungování paměti a svalové činnosti. Sójový lecitin má také vliv na zmenšení tukových částí v krevním oběhu.

2.3. Sójové mouky

Sójové mouky obsahují až 50 % bílkovin. Používají se proto zejména pro obohacení potravin bílkovinami. např. v pečivu.

2.4. „Sójové maso“

Vyrábí se ze sójových mouk a krupic, sójových koncentrátů nebo izolátů. Jako maso nesmí být označováno, neboť ani složením, ani výživovou hodnotou se nepřibližuje masu ze zvířat. Česká legislativa umožňuje termín „sójový výrobek“.

2.5. Sójová omáčka

Přírodně fermentovaná

Ta se vyrábí přírodní fermentací sójových bobů, pražené pšenice a vody spolu s kvasícími kulturami, které štěpí makroživiny. Tímto způsobem je pak omáčka přirozeně bezlepková.

Průmyslově zpracovaná omáčka

Je nefermentovaná, a jsou do ní přidávány aditiva pro specifické aroma a chuť. 

2.6. Tofu

Tofu je měkký „sýr“, který absorbuje jakoukoli chuť a vůni z přidaných ingrediencí. Tuhé tofu se používá do polévek, smažení, do salátů, měkké pak do omáček a majonéz.

2.7. Sójové boby

Ty lze připravovat stejně jako ostatní luštěniny. Jsou bohatým zdrojem bílkovin a vlákniny.

2.8. Miso

Jedná se o hladkou pastu vyrobenou ze sójových bobů, obilovin a kultury, kdy výroba trvá 1 až 3 roky. Miso je také základ pro tradiční japonskou polévku. (O sóji, 2015)

2.9. Natto

Jsou to fermentované, uvařené sójové boby. Jsou lehčeji stravitelné a přidávají se do polévek či zeleninových pokrmů.

2.10. Sójové mléko

Vhodnou náhradou živočišného mléka je sójové mléko, které má vysoký obsah bílkovin a vitaminu B. Lze ho použít běžně jako mléko kravské, avšak je třeba pamatovat na to, že sójové mléko nemá takový obsah vápníku jako mléko kravské. (O sóji, 2015)

3. Fytoestrogeny

Fytoestrogen, z řeckého „fyto“, tedy rostlina a „estrogen“ tedy hormon odpovědný za plodnost savčích samic, je hormon rostlin, který zmírňuje škodlivé účinky xenoestrogenů   . Fytoestrogeny působí jak na estrogeny, tak i na xenoestrogeny. 

Fytoestrogeny lze přirovnat ke zlomenému zámku a klíči, tedy fytoestrogen zámek neotevře (nebo jej otevře částečně), ale znemožňuje ostatním estrogenním „klíčům“, aby se do zámku dostaly. Fytoestrogen u reprodukčních tkání, vč. prsů, receptory buď zablokuje, nebo jej aktivuje. V praxi to znamená, že nízkou hladinu estrogenů stimuluje ke zvýšení, stejně tak vyšší hladinu estrogenů dokáže snížit. (Dolby, 2002)

Nejen sója je zdrojem fytoestrogenů. Dalším jejich zdrojem je např. lněné semínko, oves, ječmen, luštěniny, jablka, mrkev, káva, chmel a další. Nejvýznamnějším fytoestrogenem je izovlavon.

Další zajímavou skupinou látek obsažených v sóje jsou fytoestroly, které jsou podobné cholesterolu. Ten se nachází v živočišné stravě. Fytoestroly mají schopnost absorbovat nezdravý živočišný cholesterol. (Dolby, 2002)

4. Geneticky modifikovaná sója

Existuje řada druhů sóji, která se importuje ve velkém množství i do České Republiky. V dobách, kdy nebyla ještě geneticky modifikovaná, byla neškodná. Od 90. let 20. století se však geneticky upravuje a lze přepokládat negativní účinky takto modifikované sóji. Geneticky modifikovaná sója se zejména používá jako krmivo pro hospodářská zvířata, jejichž maso samozřejmě lidé pak konzumují. I na běžném trhu se však geneticky modifikovaná sója vyskytuje. (Medlicker, 2016) 

V Japonsku, země, která má jednu z nejzdravějších populací, je konzumace sóji jedna z nejvyšších. Většina pozitivních studií ohledně sóji a fytoestrogenů jako takových, byla prováděna právě v Japonsku, kde se však konzumuje nemodifikovaná sója, stejně tak studie prováděná v roce 1999 ve Spojených státech, která potvrdila pozitivní vliv konzumace sóji pro ženy jako prevenci onemocnění karcinomu prsu. V té době bylo zhruba jen 8 % geneticky modifikované sóji. Pro rok 2003 bylo ve Spojených státech už okolo 93 % geneticky modifikované sóji. (DrAxe, 2016)

5. Pozitivní stránka sóji, potažmo fytoestrogenů

5.1. Karcinom prsu

Nová studie publikovaná v březnu 2017 v časopise Cancer od  Dr. Feng Feng Zheng z americké Tufts University in Boston se zabývá dlouho debatovanou otázkou prospěšnosti příjmu sójových výrobků jako je sójové mléko a tofu při onemocnění prsu. V minulých letech byly prováděny studie vliv fytoegstrogenu na lék tamoxifen, který se při léčbě prsu používá. V nové 9 let trvající studii se účastnilo více než 6000 žen v USA a Kanadě, kterým byla diagnostikován nádor prsu. U nich nebylo potvrzeno, že by konzumace sójového mléka nebo konzumace sójových výrobků, snižovala účinnost léčby. Studie tedy potvrzuje, že konzumace sójových výrobků nemá škodlivý efekt na léčbu. Navíc studie prováděné v 90. letech u asijských žen ukázaly, že sója může dokonce ochránit před vznikem karcinomu prsu, díky čemuž Zheng nebyla překvapena z výsledků její nové studie. Studie také ukázala nižší mortalitu o 21% u žen, které přijímaly více sójových výrobků, než u žen, které sójové výrobky nekonzumovaly.

Protiargumentem z Cancer Research Center v Seattle bylo, že redukce byla pouze u žen, které měly hormonálně nezávislé nádory (ty jsou více agresivní a nelze u nich použít hormonální léčbu tamoxifenem) a u ostatních, které hormonálně závislé byly, neukázal příjem sóji žádný rozdíl. 

Studie navíc byla limitována příjmem méně než 2 miligramy za den, na rozdíl od asijské populace, kde se průměrný příjem pohybuje okolo 40 až 50 miligtramů za den. (NPR, 2017)

5.2. Kardiovaskulární systém

Již bylo dokázáno, že sója posiluje srdeční sval, zejména u žen po menopauze. Sója může podpořit prevenci vzniku ateriosklerozy, redukuje hormony a protein obsažený v sóji snižuje cholesterol. To ukázal výsledek studie uveřejněné v New England Journal of Medicine. Dieta, která obsahovala sójový protein, snížila riziko onemocnění srdeční chorobou o 20−30 % (DrAxe,2016, Dolby,2002)

5.3. Menopauza

Osteoporóza je onemocnění, kterému lze pravděpodobně předejít za pomoci dostatečného příjmu vápníku. Po menopauze je suplementace vápníku nezbytná k prevenci rychlého ubývání kostní hmoty kvůli pokročilým stadiím osteoporózy. Sójové potraviny jsou zdrojem vápníku. Navíc výzkumy ukazují, že ipriflavon (fytohormon) zvyšuje koncentraci minerálů v kostech a tím brání vzniku osteoporózy. Maďarská studie ukázala, že nejlepších výsledků bylo dosaženo přerušovaným užíváním ipriflavonu. Nejlepší byla pak kombinace fytohormonu 600 mg  vápníku.  (Dolby, 2002)

6. Negativní stránky sóji, potažmo fytoestrogenů

6.1. Poruchy plodnosti

Studie ukázaly, že určité množství fytoestrogenů může způsobit nižší možnost otěhotnění jak u žen, tak u křepelek, laní a myší. Fytoestrogeny mají vliv na hormonální systém, tudíž je možné, že u studovaného vzorku negativně ovlivnily samotný estrogen, zejména pak, když byly fytoestrogeny konzumovány již od útlého dětství. Stejně tak u mužů byly zjištěny problémy s počtem spermií, nebylo však prokázáno, jaký mechanismus za tím stojí. (NCBI,2015)

6.2. Hormonální poruchy

Z dlouhodobého hlediska nebyly provedeny přesné studie, které by dokazovaly, že fytoestrogeny mají jednoznačně negativní vliv na lidské hormony, potažmo zdraví. Přesto některé studie dokázaly, že fytoestrogeny mohou mít spojitost s vadami močové trubice u mladších chlapců, kteří byli přikrmováni sójovým mlékem, dále poruchy menstruace u dívek a výskyt alergií. (DrAxe, 2016)

6.3. Vyvolání karcinomu prsu

Studie ukázaly, že fytoestrogeny mohou potlačit nádorové bujení karcinomu prsu a jiných nádorů. Avšak zajímavým výsledkem rozsáhlé kanadské studie bylo, že mohou v menších koncentracích podpořit množení buněk nádorů prsu stejně tak, jako potlačit léčebný efekt tamoxifenu, který se používá u hormonálně závislých nádorů prsu. Ve vyšších dávkách byl efekt opačný. Jiná studie z roku 2014 neprokázala, že by měly fytoestrogeny prokazatelný dopad na karcinogenezi, nicméně nebylo však jednoznačně řečeno, že by fytoestrogeny způsobovaly karcinom prsu. (Academic, 2014) 

6.4. Kognitivní funkce

S vysokou konzumací fytoestrogenů bývá spojována i porucha kognitivních funkcí, zejména demence. Opět zde není jednoznačný závěr, přesto studie prokázaly jistou spojitost. Vše ale závisí na přijaté dávce, věku, typ sójového produktu, frekvenci příjmu. (DrAxe,2016)

Závěrem nelze zatím jednoznačně říci, zda je sója zdravá nebo není. Zda ji označit jako zdravou nebo nezdravou, ale minimálně lze doporučit zařazení sójových výrobků v rámci vyvážené stravy, která jde ruku v ruce s pravidelným cvičením, omezení příjmu alkoholu, vyhýbání se kouření a zvládnutí stresu. Je třeba brát ohled na věk člověka, který sójový výrobky konzumuje, obzvláště ženy, které jsou v menopauze, pro které je její konzumace pozitivní, nebo naopak muže, u kterých je spíše negativní ve smyslu plodnosti.

Problém v současnosti je, že v západním světě je běžná konzumace geneticky modifikované sóji, tudíž můžeme říci, že je pro nás její konzumace škodlivá. Pokud se bavíme ve smyslu udělat něco pro své zdraví, nebude na škodu sóju v rozumném množství zařadit do svého jídelníčku, zejména fermentovanou. 

Vzhledem ke spornosti otázky sója jakožto zdravá potravina, lze než doporučit sahat po zdravějších potravinách, která jsou bohaté na fytoestrogeny nebo volit geneticky nemodifikované sójové výrobky. 

Osobní názor zastáváme takový, že bychom se obecně měli stravovat přirozeně, vyváženě, s dostatečným příjmem kvalitních potravin, minima náhražek a minima přidaných látek a cukrů. Vyvážený a pestrý jídelníček je klíčem pro relativně zdravý život. Pokud se budeme zaměřovat na konzumaci sóji jako takové, zařadili bychom sóju do jídelníčku střídmě. 

Prameny použité literatury

The Effects of Soy Supplementation on Gene Expression in Breast Cancer: A Randomized Placebo-Controlled Study. Academic [online]. Oxford: Oxford University Press, 2014 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: https://academic.oup.com/jnci/article/106/9/dju189/907784/The-Effects-of-Soy-Supplementation-on-Gene

Are Phytoestrogens Good or Bad for You? Separating Fact from Fiction. Draxe [online]. Nashville, 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: https://draxe.com/phytoestrogens/

DOLBY TOEWS, Victoria. O sójových izoflavonech a ženském zdraví: [prevence všech ženských zdravotních problémů, ať už jde o rakovinu prsu, příznaky menopauzy nebo ochromující účinky osteoporózy]. Hodkovičky: Pragma, 2002. Pragma o zdraví. ISBN 80-72059181.

New Study Reveals Benefits Of Soy For Breast Cancer Survivors [online]. USA: NPR, 2017 [cit. 2017-03-29].

Pravda o fytoestrogenech? Jsou zdraví prospěšné nebo škodlivé? Medlicker [online]. London: Medlicker.com, 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: https://cs.medlicker.com/1044-fytoestrogeny

Ncbi [online]. Nextville: American Society for Nutrition, 2015 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26423741

O sóji. Soja [online]. Kuřim: Ekoprodukt, spol. s r.o., 2015 [cit. 2017-04-03]. Dostupné z: http://www.soja.cz/o-soji.html

 

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace