Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1585 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Residua v pitné vodě
Publikováno: Úterý, 09.05. 2017 - 10:03:04 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Residua v pitné vodě

Bc. Petra Jiráňová, Bc. Ladislav Dvořák

Obsah

1 Psychoaktivní látky 3

1.1 „zfetované“ ryby více žerou 3

1.2 Zatím zabíjíme jenom ryby 4

2 Výskyt a zdravotní rizika zbytků humánních léčiv v pitných vodách 5

2.1 Zdroje léčiv v pitné vodě 5

2.2 Léky zaplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat 6

3 Použitá literatura 10



1 Psychoaktivní látky 
Konzumace psychoaktivních látek podle odborníků jednoznačně vede k přítomnosti těchto sloučenin ve vodě. Současné koncentrace nejsou prý pro člověka nebezpečné. Zatím jimi zabíjíme jenom ryby.
Odpadní vody v naší zemi jsou stále více kontaminované pozůstatky psychoaktivních látek- tedy drog. Vyplývá to z řešení Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Závěry studie byly převzaty do Evropské zprávy o drogách.
Vědci přitom zkoumali pozůstatky amfetaminu, pervitinu, konopí, kokainu či extáze, které se do vody dostaly z moči uživatelů. A v zatím tříletém zkušebním období zjistili, že koncentrace pozůstatků těchto látek ve vodách stoupí, byť zatím pozvolna. Nejvyšší koncentrace jsou zejména (logicky) ve vodách pod velkými městy (velká města nicméně používají jako zdroje pitné vody zdroje „ nad sebou“, tedy z oblastí proti proudu velkých řek, pakliže jde o povrchové zdroje), což je obecně dobrá zpráva. Především proto, že stávající technologie používané v čistírnách odpadních vod nejsou schopné celou řadu reziduí (pozůstatků) drog, obdobně jako farmaceutických přípravků, z vody odstranit. Vůbec největší koncentrace drog ve vodách jsou pak tam, kde odpadní vody z větších měst neodvádí (neředí) velký vodní tok.
Podle Romana Grabice, který má ve FROV na starosti za ČR celoevropský projekt monitoringu drog ve vodách v zemích EU, nejsou v současné době koncentrace psychoaktivních látek v našich vodách pro člověka nebezpečné. To však neplatí pro vodní organismy a speciálně pro ryby.
1.1 „zfetované“ ryby více žerou
Vědci již prokázali účinky těchto látek v mozku ryb, přičemž výsledek potvrdil v zásadě stejné změny chování, jako je tomu u lidí pod vlivem drog: Ryby ztrácí plachost a stávají se tak snadnější kořistí nejen pro rybáře, ale i pro rybožravé predátory, jako jsou kormoráni nebo vydry. Dalším poznatkem je, že „zfetované“ ryby více žerou, což je opět na první pohled dobrá zpráva- pro rybáře. Problém ale je, že kombinací všech uvedených změn chování spolu s dalšími účinky koktejlů pozůstatků různých farmak ryb v našich tocích ubývá.
Podle Romana Grabice roste přitom koncentrace farmaceutických kontaminantů ve vodě úměrně se spotřebou medikamentů ve společnosti. Tomu odpovídá i nárůst pozůstatků pervitinu ve vodách v naší zemi, naopak pozůstatky kokainu, který se v ČR moc nepoužívá, jsou vyšší v jiných zemí EU.
1.2 Zatím zabíjíme jenom ryby
Problém přitom nelze řešit instalací nových technologií v čistírnách odpadních vod, neboť jde o velmi drahé technologie, jejichž využití by násobně zvedlo ceny vodného a stočného. Nehledě na to, že farmaceutické firmy po celém světě chrlí dnes a denně další a další nové a nové kombinace léků, na jejichž složení by musely čistírny odpadních vod neustále operativně reagovat. Bohužel, většinu medikamentů by nemusela drtivé většině populace vůbec užívat, kdyby dodržovala alespoň základní zásady zdravého stravování a skladbě jídelníčku přizpůsobila také své pohybové aktivity. Jediným systémovým řešením je tak omezit na minimum konzumaci léků, a samozřejmě i psychoaktivní látek. Zatím jimi ještě ve vodách nezabíjíme sebe, ale ryby už ano.
Prvním stadiem, které by mohlo množství pozůstatků farmak ve vodě omezit, by mohlo být něco jako „farmaceutické třídění odpadů“. Češi jsou, alespoň jak nám dokazují někteří politici, ve třídění odpadů docela aktivní, přinejmenším v rámci EU, nyní je dokonce v legislativním procesu novela zákona, která mí podmínky třídění ještě zpřísnit. V případě léků by pomohlo, aby nevyužité léky z domácností nekončily spláchnutím do WC nebo vyhozením do popelnice, ale aby je lidé odnášeli zpět do lékáren. Tímto způsobem by se i podle vědců z FROV mohl alespoň snížit dopad obecného nárůstu konzumace drog a léků ve společnosti na kontaminaci životního prostředí. Hlavním poselstvím rostoucí kontaminace vod pozůstatky léků a drog je ale jednoduchá a hlavně v praxi udržitelná věta: Nekonzumujte všelijaké bobule a prášky nad rámec skutečné potřeby. Což platí minimálně pro devadesát procent populace.
2 Výskyt a zdravotní rizika zbytků humánních léčiv v pitných vodách
V posledních desetiletích se objevují informace o nálezech léčiv a jejich metabolitů různých terapeutických skupin, které se používány v humánní a veterinární medicíně, v povrchových a podzemních vodách v Evropě i USA. Stále častěji se objevují také zprávy o výskytu léčiv v pitných vodách.
2.1 Zdroje léčiv v pitné vodě
V Evropské unii se denně spotřebují miliony balení desetitisíců různých léčivých přípravků, které obsahují okolo 3000 různých účinných látek. Jedná se o antibiotika, antidepresiva, léčiva pro diabetiky, beta-blokátory, cytostatiky, hormonální antikoncepci, léky tlumící bolest, antipyretika apod. Tyto látky jsou po podání v těle z části metabolizovány a metabolity i léčiva ve stále aktivní formě jsou vylučovány z organismu. Vedle toho léčiva s prošlou dobou použitelnosti jsou v rozporu s doporučením často likvidována spláchnutím do toalety. Používané procesy čištění odpadních vod jsou schopny zachytit tyto látky pouze částečně nebo vůbec ne, a tak s léčiva dostávají do povrchových a někdy i podzemních vod, z nichž některé jsou zdrojem vod pitných. Dalším zdrojem mohou být průsaky ze špatně zabezpečených skládek. Kromě humánních léčiv přispívají ke znečištění životního prostředí i veterinární přípravky. Odpad a úniky při výrobě léčiv jsou v současné době již méně významné a výhradně lokálními zdroji znečištění. Obr. 1 ukazuje podrobné schéma možných zdrojů a cest výskytu léčiv ve vodním prostředí. [2]
2.2 Léky zaplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat
Studie vlivu farmaceutického znečištění na volně žijící živočichy jsou vzácné, ale nová práce nedávno publikovaná ukazuje několik dramatických příkladů druhů volně žijících živočichů poškozených kontaminací drog: rybí samci jsou feminizovaní syntetickými hormony používanými v antikoncepčních pilulkách, supi v Indii byli prakticky vyhlazeni protizánětlivým lékem podávaným dobytku, jehož jatečně upravenými těly se živí. Dvoupohlavní žáby byly také nedávno nalezeny v městských rybnících kontaminovaných odpadními vodami. Nové studie ukazují, že například antidepresiva způsobují, že se špačci méně krmí, a antikoncepční léky snižují populace ryb v jezerech. Syntetický estrogen používaný v antikoncepčních pilulkách vyhladil populaci malých rybiček střevlí v jezerech používaných pro pokusy v Ontariu, a vážně narušil celý ekosystém.
Tisíce léčiv používaných po celém světě mají potenciál mít silné dopady na volně žijící zvířata a ekosystémy. Vzhledem k tomu, že léčiva mají mnoho výhod, je třeba, aby věda provedla lepší odhady jejich rizik pro životní prostředí, která představují.
Nedávný výzkum WWF (Světový fond na ochranu přírody) odhalil, že až polovina divokých zvířat planety byla zničena v posledních 40 letech. Ve sladkovodních stanovištích, kde se se zbytky léků nejčastěji setkáváme, výzkum zjistil, že až 75 procent ryb a obojživelník bylo ztraceno. Vzhledem k tomu, že populace mnoha druhů žijících živočichl v lidsky nezměněné krajině klesá z důvodů, které nemohou být plně vysvětleny, jsou vědci přesvědčeni, že je čas na prozkoumání nových výzev, jako je farmaceutického znečištění.
Používání léčiv se zvyšuje s růstem lidské populace a populace hospodářských zvířat. Expozice životního prostředí roste také, protože odpadní voda je stále více využívána k zavlažování nebo hnojení zemědělské půdy. 
Celosvětová farmaceutická spotřeba se zvyšuje s rostoucí a stárnoucí lidskou populací a intenzivnější produkcí potravin. Nedávné studie ukázaly farmaceutické zbytky v široké škále ekosystémů a organismů. Koncentrace v životním prostředí jsou časté nízké, ale léčiva jsou obvykle navržena tak, aby měla biologické účinky při nízkých dávkách, a tak působí na fyziologické systémy, které mohou být evolučně konzervované napříč taxony.
Počet obyvatel a hustota lidí a zvířat, které vyžadují zdravotní péči, se stupňuje. Tento problém se dále zhoršuje, a to zejména v zemích s vysokými příjmy, rozšířením kohorty obézních a straších lidí s chronickými zdravotními problémy. S tím přichází i zvýšení množství a rozmanitost léčiv spotřebovaných a následně vyloučených do životního prostředí. Významné množství léčiv může být vypouštěno do životního prostředí z výrobních míst (zejména, ale ne výhradně, v zemích s nižšími příjmy, kromě těch, které se vypouští prostřednictvím nedostatečně zpracovaných odpadních vod. 
S využitím moderních analytických technik byla nedávno zjištěna celá řada léčiv, včetně syntetických hormonů, protizánětlivé léky a antidepresiva v půdě, povrchových vodách, sedimentech, podzemních vodách a mořských ekosystémech. U řady léčiv bylo prokázáno, že jsou perzistentní v životním prostředí.  Antikonvulzivní lék karbamazepin, například, může přetrvávat v půdě beze změny po dobu nejméně 40 dnů a převede se do kulturních rostlin, kde se usazuje zejména v listech. Podobně, antidepresivum fluoxetin (účinná látka v přípravku Prozac), vylučována lidmi je jen částečně metabolizováno, neúplně odstraněno (ČOV) procesy současných čistíren odpadních vod, a vykazuje minimální degradaci nebo transformaci v odpadních vodách nebo v půdě po mnoho měsíců. 
Léky v životním prostředí neovlivňují pouze volně žijící organismy (např. ryby a bezobratlé ve vodách či bezobratlé v půdě), ale zpětně také člověka, protože rezidua některých léků jsou nacházena i v upravené pitné vodě. Regulační orgány (v Evropě EMA v Londýně) si tato rizika uvědomují. Jedním z aktivních kroků je, že u nově registrovaných humánních i veterinárních přípravků se vyžaduje, aby součástí registrace bylo hodnocení vlivu na životní prostředí. Doposud se však nestalo, že by některé léčivo nebylo povoleno, a to ani v případech, kdy jsou jeho rizika pro prostředí extrémní. V praxi tedy zatím vždy zvítězil bendit léčiva nad environmentálním rizikem. 
Kromě nevyužitých léků z domácího odpadu, které mohou končit na skládkách a odcházet do povrchových i podpovrchových vod, vstupují v Evropě léky do vody především z těla pacienta, a to močí a výkaly. U humánních léků se v horším případě dostávají přímo do nečištěné odpadní vody (třeba v menších vesnicích), v lepším případě pak přes čistírny odpadních vod. Ty sice určité procento těchto mikropopulantů zachytí, ale jde jen o část a čističky jsou tak paradoxně dosti významným zdrojem znečištění. Kromě (částečně) vyčištěné vody z nich totiž každý měsíc odchází velký objem zbytkového čistírenského kalu, který také obsahuje zbytky léčiv a je často využíván jako hnojivo polí. Za nejproblematičtější se považují léčiva, kterých se používá nejvíce, například nesteroidní protizánětlivé léky (paracetamol, ibuprofen).  Ibuprofen je pravidelně detekován nejen v odpadních vodách, ale i přímo v řekách, a existují dokonce studie, které lék prokázaly ve „dvakrát čištěné“ pitné vodě.
V půdě i vodě vědci často nacházejí také léky, které jsou v prostředí perzistentní a nelze je účinně odstranit v čističkách nebo činností mikroorganismů v půdě. Patří sem například sulfonamidová antibiotika či karbamazepin. Dalším úhlem pohledu je prokázané negativní (toxické) působení v prostředí. Za prvé jde o látky, které účinkují ve velmi nízkých dávkách/koncentracích. Zde jsou bezkonkurenčně největším problémem různé steroidy. Většina působí jako hormonální regulátory, a jsou tedy efektivní i v extrémně nízkých koncentracích, tedy stačí málo, a přitom škodí. Syntetický estrogen ethinylestradiol je tady jednoznačně číslem jedna. Je prokázáno, že jeho přítomnost ve vodách devastuje populace ryb, které se jeho účinkem nerozmnožují. V Evropě se pro tuto látku ve vodě uvažuje o nastavení limitů, které by ji de facto zakázaly.
Kromě humánních léků jsou velkým problémem například veterinární anthelmintika (jako ivermectin či doramectin), která nejprve ve vyloučených výkalech v půdě devastují populace hmyzu. Bylo prokázáno, že se sekundárně projevuje také ubývání netopýrů, kteří nemají potravu. U mikroorganismů v prostředí se objevují geny multirezistentní vůči různým skupinám antibiotik.
Poslední studie hodnotící stávající a nové údaje o potencionální expozici a účincích farmak na volně žijící zvířata a ekosystémy, jasně prokazují, že je třeba více zaměřit výzkum (například prioritních látek, ekologicky významných cest expozice, vnímavých druhů a příslušné efekty koncových bodů) pro informace k posouzení rizik pro životní prostředí a regulaci. Za účelem dosažení tohoto cíle je zapotřebí větší integrace mezi ekology, toxikology a chemiky životního prostředí. Tak, znalost fyziologie, ekologie, historie života a chování necílových druhů, stejně jako fyzikálně- chemické „chování“ léčiv v životním prostředí, bude mít zásadní vliv na rozvoj realistické předpovědi rizika pro životní prostředí. Kombinací in situ monitorování, manipulativních studií a laboratorních experimentů, doplněn výpočetními modely bude nutné rozlišovat plně dopady stávajících a budoucích léčiv a dalších stresorů, v rychle se měnícím a stále více obydleném světě. [1]
3 Použitá literatura
[1]  IDNES.cz: Léky zaúplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat, 2014. IDNES.cz BLOG [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné z: http://brezova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=431075
[2] Státní zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/gacr_leciva/GACR_leciva_zakladni_informace.pdf
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 23

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace