Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3896 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Toxikologie atrazinu
Publikováno: Čtvrtek, 05.04. 2007 - 08:48:58 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Toxikologie atrazinu

Miroslav Šarvaic

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice

Atrazin patří do základního spektra triazinových herbicidů. Je je herbicidem, který efektivně brzdí fotosyntézu. Používá se na ničení plevele v porostech kukuřice, chmele, třtinového cukru, broskví a také v lesnictví. Na atrazin je velmi citlivá zelenina, obilniny a brambory a toxický je také pro některé druhy řas a vodních rostlin. Atrazin je také mírně toxický pro savce Atrazin je od 1. srpna 2005 zakázáno používat na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC. Tato látka široce kontaminovala především vody v České republice. Do ČR jej v přípravku Gesaprim 90 WG dodával nadnárodní koncern Syngenta. Ročně se jej u nás spotřebovalo téměř 150 tun (údaj z roku 2002). Nyní Syngenta doporučuje zemědělcům jako náhradu jiný přípravek obsahující terbuthylazin, pesticid příbuzný atrazinu. Ten je sice méně problematický, ovšem také u něj byly prokázány negativní vlivy na vodní organismy jako u atrazinu. Pokud se jeho používání rozšíří podobně jako u atrazinu, nelze vyloučit do budoucna podobné problémy, k jakým došlo v Třebechovicích pod Orebem.



Účinky na lidské zdraví a na zvířata
Lidé jsou vystaveni účinkům atrazinu především pitím kontaminované vody, ale také dýcháním vzduchu v oblastech, kde byl atrazin použit ve velkém množství. Rychle se vstřebává do trávicího traktu, mohou jej rychle absorbovat plíce a také neporušená kůže. Je neurotoxický při vyšších dávkách a způsobuje poruchy motoriky, koordinace, ochrnutí údů, respirační úzkost. U lidí, kteří jsou vystaveni účinkům velkého množství atrazinu, se mohou projevit tyto symptomy: průjem, zvracení, oční nebo kožní dráždění a bolesti žaludku.
Atrazin poškozuje hormonální systém (endokrinní disruptor), může ovlivnit reprodukci a vývoj – a to již při malých dávkách. Narušuje přirozený vývoj populací půdních organismů. Experti se dohadují, zda je atrazin rakovinotvorný či nikoliv. Nicméně se ukázalo, že Syngenta sledovala případy rakoviny prostaty u pracovníků, jejichž práce se týká výroby a přípravy pesticidů. Zjištěné počty případů jsou trojnásobné v porovnání s regionálním průměrem ve zkoumaných oblastech. Rada na obranu přírodních zdrojů (NRDC) tvrdí, že Syngenta zatajuje tyto informace před EPA v průběhu přeregistrace (znovuzaregistrování) při určení míry toxicity. V roce 2003 studie ze státu Missouri potvrdila vědeckou hypotézu, že atrazin patří k pesticidům spojeným se sníženou kvalitou spermií u mužů.
Výskyt v životním prostředí
Je nejběžněji nacházeným pesticidem v půdě a ve vodě (při hladině). Při použití nízkých dávek je selektivní a při vysokých se stává totálním herbicidem. V obou případech má zbytkovou účinnost více než rok. Jsou jím kontaminovány však i zdroje pitné vody. V srpnu 2005 byl zjištěn případ takové kontaminace u zdrojů pitné vody u Třebechovic pod Orebem. Koncem roku 2003 se s kontaminací svého zdroje pitné vody atrazinem muselo vyrovnávat také Velké Březno na Ústecku. V podlimitní, ale relativně vysoké koncentraci (25,2 ng/l) naplňující čtvrtinu ze stanoveného hygienického limitu, byl atrazin zjištěn i v pitné vodě v úpravně vody pro Prahu ze zdrojů Želivka a Káraný.
Registrace přípravku v ČR pod názvy
Atranex 50 SC, Gesaprim 500 FW, Gesaprim 90 WG, Guardian Extra.
Ostatní názvy: A 361, AAtram, Atrex, Aktikon, Aktikon PK , Aktinit A , Aktinit PK, Argezin, Atazinax, Atranex, Atrataf, Atratol, Atrazin, Atrazina, Atrazin , Atrazine (ANSI), Atrazine plus related active triazines, Azinotox 500, Candex, Cekuzina-T, Crisazina, Cyazine, Farmco Atrazine, Fenamin, Fenatrol, G 30027, Gesaprim, Griffex, Guardsman herbicide (080803+129051), Hungazin, Hungazin PK, Inakor, Oleogesaprim, Primatol A, Primaze, Radazine, s-Triazine, 2-chloro-4-(ethylamino)-6-(isopropylamino), Shell Atrazine Herbicide, Strazine, Sutazine +, component of (with 041405), Triazine A 1294, Vectal SC, Weedex , Weedex A, Wonuk , Zeazin, Zeazine.
Vody
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Imisní standardy*: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod - 0,5 µg/l. *Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q355, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%.
Pro pitnou vodu je nejvyšší mezní hodnota pro pesticidní látky 0,1 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Půda
Vyhl. č. 13/1994 Sb. stanovuje limitní hodnoty pro ostatní pesticidy v půdách: jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny celkem (součet všech tzv. ostatních pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.
Odpady
Není stanoven.
Další legislativa
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.), příloha č. 2 s povinností ohlašování po ratifikaci PRTR protokolu k Aarhuské úmluvě Českou republikou: ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = nestanoven, pro emise do vody = 1kg/rok, pro emise do půdy = 1kg/rok a pro přenosy mimo provozovnu = 5kg/rok.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Atrazin je od 1. srpna 2005 zakázané používat na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC. Toto rozhodnutí je závazné i pro ČR a stalo se automaticky součástí naší legislativy.
Literatura
Farre M, Martinez E, Ramon J, Navarro A, Radjenovic J, Mauriz E, Lechuga L, Marco MP, Barcelo D. Part per trillion determination of atrazine in natural water samples by a surface plasmon resonance immunosensor. Anal Bioanal Chem. 2007; 388(1): 207-214.
Gammon DW, Aldous CN, Carr WC Jr, Sanborn JR, Pfeifer KF. A risk assessment of atrazine use in California: human health and ecological aspects. Pest Manag Sci. 2005; 61(4): 331-355.
Graymore M, Stagnitti F, Allinson G. Impacts of atrazine in aquatic ecosystems. Environ Int. 2001; 26(7-8): 483-495.
Rogers MD. Risk analysis under uncertainty, the precautionary principle, and the new EU
chemicals strategy. Regul Toxicol Pharmacol. 2003; 37(3): 370-381.
Szigeti Z, Lehoczki E. A review of physiological and biochemical aspects of resistance to atrazine and paraquat in Hungarian weeds. Pest Manag Sci. 2003; 59(4): 451-458.
Wackett LP, Sadowsky MJ, Martinez B, Shapir N. Biodegradation of atrazine and related s-triazine compounds: from enzymes to field studies. PPL Microbiol Biotechnol. 2002; 58(1): 39-45.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.77
Účastníků: 9

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.35 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace