Petasiny,
významné bioaktivní látky devětsilu
Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová
Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je pozapomenutou léčivou bylinou, která po staletí pomáhala lidem po celém světě při léčbě mnoha zdravotních problémů (Aydin et al., 2013). Rostlina, známější pod jménem lopuch, má však nepříjemný zápach (Tys et al., 2015) a to je možná jeden z důvodů, proč jako léčivka upadl v zapomnění. Dříve byl lopuch používán při tlumení dráždivého kašle, při léčbě astmatu nebo při horečce. Droga také působí mírně močopudně a uvolňuje křeče průdušek, žaludku nebo žlučníku (Brune et al., 1993). Zevně lze nálev použít na špatně se hojící rány nebo křečové žíly (Kälin, 2003).
Podle nových lékařských studií je devětsil vhodný pro léčbu alergií a jejich nejčastějších projevů – senné rýmy a astmatu (Danesch, 2004; Gray et al., 2004). Obsahuje totiž látky, které blokují činnost histaminu, odpovědného za alergické reakce (Jackson et al., 2004). Nejnovější lékařské výzkumy dokazují, že devětsil je efektivní při snižování frekvence a závažnosti záchvatů migrény (Lipton et al., 2004; D'Andrea et al., 2014; Navrátilová a Patočka, 2017).
Hlavními obsahovými látkami devětsilu jsou seskviterpenické laktony zvané petasiny, které tvoří estery s kyselinou angelovou. Nejvýznamnější látkou tohoto druhu je petasin, obsažený v listech v množství 0,28-0,36 % (Morf et al., 1956). Má spasmolytické a relaxační účinky (Aebi et al., 1958; Ko et al., 2000) a vykazuje protizánětlivé účinky (Zhomet et al., 2001). Mechanismus farmakologického účinku petasinu není přesně znám, ale je o něm známo, že aktivuje AMP-aktivovanou proteinkinázu (AMPK) v játrech, kosterním svalu a v tukové tkáni. Inhibuje také mitochondriální komplex I. dýchacího řetězce a moduluje metabolismus glukózy prostřednictvím inhibice mitochondriálního dýchání. Preklinické údaje naznačují, že petasin by mohl být užitečný při léčení metabolických poruch u lidí (Adachi et al., 2014).
Literatura
Adachi Y, Kanbayashi Y, Harata I, Ubagai R, Takimoto T, Suzuki K, Miwa T, Noguchi Y. Petasin activates AMP-activated protein kinase and modulates glucose metabolism. J Nat Prod. 2014; 77(6): 1262-1269.
Aebi A, Waaler T, Buchi J. [Petasin and S-petasin, the spasmolytic substances from Petasites officinalis L]. Pharm Weekbl. 1958; 93(8): 397-406. German.
Aydin AA, Zerbes V, Parlar H, Letzel T. The medical plant butterbur (Petasites): analytical and physiological (re)view. J Pharm Biomed Anal 2013; 75: 220-229.
Brune K, Bickel D, Peskar BA. Gastro-protective effects by extracts of Petasites hybridus: the role of inhibition of peptido-leukotriene synthesis. Planta Med. 1993; 59(6): 494-496.
D'Andrea G, Cevoli S, Cologno D. Herbal therapy in migraine. Neurol Sci 2014; 35(Suppl. 1): 135-140.
Danesch UC. Petasites hybridus (Butterbur root) extract in the treatment ofasthma - an open trial. Altern Med Rev. 2004; 9(1): 54-62.
Gray RD, Haggart K, Lee DK, Cull S, Lipworth BJ. Effects of butterbur treatment in intermittent allergic rhinitis: a placebo-controlled evaluation. Ann Allergy Asthma Immunol. 2004; 93(1): 56-60.
Jackson CM, Lee DK, Lipworth BJ. The effects of butterbur on the histamine and allergen cutaneous response. Ann Allergy Asthma Immunol. 2004; 92(2): 250-254.
Kälin P. [The common butterbur (Petasites hybridus)--portrait of a medicinbal herb]. Forsch Komplementarmed Klass Naturheilkd. 2003; 10 Suppl 1: 41-44. German.
Ko WC, Lei CB, Lin YL, Chen CF. Relaxant effects of petasins in isolated guinea pig trachea and their structure-activity relationships. Planta Med. 2000; 66(7): 650-652.
Lipton RB, Göbel H, Einhäupl KM, Wilks K, Mauskop A. Petasites hybridus root (butterbur) is an effective preventive treatment for migraine. Neurology. 2004; 63(12): 2240-2244.
Morf R, Renz J, Rheiner A, Stoll A. [Some active substances from Petasites officinalis Moench. I. Petasin and petasolesters B and C]. Experientia. 1956; 12(9): 360-362. German.
Navrátilová Z, Patočka J. Devětsil v léčbě migrény. Psychiatrie 2017; 21(1): 27-30.
Thomet OA, Wiesmann UN, Schapowal A, Bizer C, Simon HU. Role of petasin in the potential anti-inflammatory activity of a plant extract of petasites hybridus. Biochem Pharmacol. 2001; 61(8): 1041-1047.
Tys J, Szopa A, Lalak J, et al. (2015). A botanical and pharmacological description of petasites species. Curr Issues Pharmacy Med Sci 2015; 28(3): 151-154.
