Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1618 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Makronutrienty
Publikováno: Středa, 25.01. 2017 - 14:16:00 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Makronutrienty

Bc. Kateřina Růthová

Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

     Živá hmota je složena ze čtyř základních prvků, a to z uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku. Jejich úkolem je poskytnutí energie pro každodenní aktivity. Složky výživy rozdělujeme na dvě velké skupiny a to makronutrienty a mikronutrienty (Grofová, 2007). Za makronutrienty označujeme sacharidy (cukry), lipidy (tuky) a proteiny (bílkoviny). Jsou zdrojem energie, které organismus potřebuje pro svůj růst a vývoj, proto jsou někdy označovány jako kalorifery (Svačina a kol., 2008).  Doporučuje se tzv. energetický trojpoměr základních živin, to znamená celkový energetický příjem, který by se měl pohybovat u zdravých dospělých osob s fyzickou aktivitou: protein  12-15 %, lipidy do 30% a sacharidy 55- 65 % (Müllerová, 2014).



 BÍLKOVINY (proteiny)
     Proteiny jsou pro výživu člověka naprosto nezbytné a nenahraditelné. Bez nich by nebyla možná stavba a obnova tkání ani tvorba bílkovin s určitou funkcí v organismu (Kunová, 2011).
     Bílkoviny jsou organické sloučeniny, obsahující uhlík (C), vodík (H), kyslík (O) a dusík (N), jsou tedy tvořeny řetězcem aminokyselin, spojených peptidickou vazbou (Havlík, 2012). Některé aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit přeměnou jiných aminokyselin, obsažených
v potravě. Výjimku tvoří 8 aminokyselin, které si lidské tělo vytvořit nedokáže a musí být dodávány stravou, říkáme jim esenciální aminokyseliny (Müllerová, 2014).
     Kromě těchto aminokyselin je nutný přísun i neesenciálních aminokyselin, protože přísun výhradně esenciálních aminokyselin, nemůže zajistit správný růst organismu a vyrovnanou proteinovou (dusíkovou) bilanci. Proto je důležitý dostatečný příjem esenciálních, ale také neesenciálních aminokyselin. Většina esenciálních kyselin se vyskytuje v dostatečném množství v potravinách (Kunová, 2011).
     Bílkoviny získáváme z živočišné i rostlinné stravy. Jednotlivé potraviny mají v bílkovinách různé zastoupení esenciálních aminokyselin, podle toho se liší jejich využitelnost. Lépe využitelné jsou živočišné bílkoviny, kam můžeme zařadit vejce, mléko a mléčné výrobky, maso a ryby. Z rostlinných bílkovin, to jsou především luštěniny (sója má velmi dobře využitelnou bílkovinu). Potřebným zdrojem bílkovin (ale málo využitelným) jsou ořechy, semena a obiloviny (Stránský, Ryšavá, 2014).
     Při nedostatku bílkovin v potravě se v těle začínají odbourávat naše vlastní bílkoviny ze svalů a vnitřních orgánů, které slouží na tvorbu krevních bílkovin, hormonů a jiných nepostradatelných struktur, ale v našich podmínkách nedostatek bílkovin člověku nehrozí (Patočka a kol. 2008). Problémy mohou nastat u lidí, kteří se stravují alternativně (vegetariáni, vegani), kvůli nedostatečné znalosti správného sestavení svého jídelníčku (Stránský, Ryšavá, 2014).
     Naopak nadměrný přívod bílkovin našemu zdraví také neprospívá, protože přebytek bílkovin je nutné odbourat a odstranit z těla. To znamená zvýšenou zátěž pro ledviny a játra a vyšší riziko některých onemocnění, včetně onkologických onemocnění. (Stránský, Ryšavá, 2014).
TUKY (lipidy)
     Lipidy jsou organické sloučeniny, velmi málo rozpustné ve vodě. Pro náš organismus jsou velmi důležité, protože se jedná o stavební složku (Strásnský, Ryšavá, 2014).  Jejich kalorická hodnota je dvojnásobně vyšší než kalorická hodnota bílkovin nebo sacharidů, proto přispívají k zvyšování celkově přijatelné energie (Svačina, 2008). Navíc zvyšují chutnost potravy udržováním vůně a ovlivňováním konzistence potravy (Müllerová, 2014).
     Tuky obsahují mastné kyseliny, které se dále dělí na mononenasycené mastné kyseliny (MUFA), polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a nasycené mastné kyseliny (SFA) (Stránský, Ryšavá, 2014).
SFA
Hlavním zdrojem nasycených mastných kyselin jsou především kokosový a palmový tuk, palmový olej a živočišné tuky. Nejpočetněji je v tucích zastoupena kyselina palmitová. Jejich zvýšená konzumace vede ke zvyšování cholesterolu v krvi, dalším negativním vlivům, zejména na náš srdečně-cévní systém (Skolnik, 2011). SFA zvyšují ze všech výživových faktorů nejvýrazněji krevní cholesterol a aterogenní LDL (Low Density Lipoproteins). Snižují aktivitu LDL-receptorů na buněčných membránách a tím zpomalují přísun LDL do buněk, koncentrace cirkulujících LDL se proto zvyšuje. Protektivní HDL (High Density Lipoproteins) stoupají pouze nepatrně a kvocient poměru celkového cholesterolu k HDL
se zvyšuje. Vysoký přísun SFA zvyšuje i koncentraci triglyceridů VLDL (Very Low Density Lipoproteins) v krvi, což je další rizikový faktor pro aterosklerózu (Stránský, Ryšavá 2014).
MUFA
Mononenasycené mastné kyseliny se nachází v potravinách jako je olivový olej. Snižují hladinu cholesterolu v krvi. Dále mají příznivý efekt na cévní funkce, krevní tlak, srážení krve apod. (Skolnik, 2011).
PUFA
Mezi nejvýznamnější polynenasycené mastné kyseliny se řadí n-3 a n-6 mastné kyseliny. Důležitou složkou k prevenci srdečně-cévních chorob jsou n-3. Mají schopnost bránit tvorbě sraženin, které mohou být příčinou infarktu myokardu nebo ischemické choroby srdeční. Polynasycené mastné kyseliny n-3 mají protizánětlivý účinek, mohou zlepšit průběh
i některých chorob jako je revmatoidní artritida, atopický ekzém, neurodermitida apod. a také zachovávají vyšší hladinu HDL cholesterolu (Kunová, 2011). Polynenasycené mastné kyseliny typu n-6 snižují LDL ale i nevýrazně HDL. Jejich hlavní zástupcem je kyselina linolová, ta zvýhodňuje vznik a průběh aterosklerózy a kyselina arachidonová srdeční infarkt 
anebo mozkové mrtvice, proto z  těchto důvodů by se neměl doporučovat slunečnicový olej
a jiné oleje s vysokým podílem polynenasycených mastných kyselin typu n-6. Naopak by
se mělo dávat přednost olejům s vyváženým poměrem n-6 a n-3 mastných kyselin, například v oleji řepkovém, olivovém nebo sójovém oleji (Stránský, Ryšavá, 2014).
CUKRY (sacharidy)
     Sacharidy se skládají z uhlíku, kyslíku a vodíku. Obsahují tzv. cukerné jednotky a podle toho se dále dělí: Monosacharidy (1 cukerná jednotka- např. glukóza, fruktóza, ribóza), disacharidy (sacharóza, laktóza), oligosacharidy (2 – 10 jednotek, např. sacharóza, maltóza, laktóza), polysacharidy (více než 10 jednotek, např. celulóza) (Svačina, 2008). Rozlišujeme využitelné polysacharidy (škrob, glykogen), méně využitelné polysacharidy (agar) a nevyužitelné polysacharidy (celulóza). Sacharidy jsou obsaženy převážně v rostlinné stravě, živočišné produkty obsahují sacharidů jen velmi málo (s výjimkou mléka) (Stránský, Ryšavá, 2014).
     Jednoduché cukry (monosacharidy) se nachází především ve sladkostech, koláčích, zákuscích, zmrzlinách apod.. Hlavními potravinovými komplexy polysacharidů jsou škrobové látky nacházené především v obilovinách, luštěninách, rýži, bramborách, apod. Současná doporučení směřují ke snížení řepného cukru (sladkostí) a zvyšování konzumace polysacharidů. Polysacharidy by měli tvořit většinu, neboť nadbytek jednoduchých cukrů směřuje k tvorbě zubního kazu či k obezitě a následně k diabetu mellitu (Müllerová, 2014). Důležitým polysacharidem je vláknina. Podle rozpustnosti ve vodě se rozděluje
na rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná vláknina je trávena až v tlustém střevě, příznivě ovlivňuje vstřebávání a trávení živin, čímž působí preventivně proti zácpě a rakovině tlustého střeva (Svačina, 2008). Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů, zajišťuje delší nasycenost, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a také hladinu cukru v krvi. (Kunová, 2011).
     Zdrojem vlákniny jsou celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, rýže), cereálie, ovesné vločky
a zelenina. Denní příjem vlákniny by se měl pohybovat kolem 30 g, zvýšené množství zažívací trakt příliš zatěžuje (Stránský, Ryšavá, 2014).
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
MÜLLEROVÁ, Dana a AUJEZDSKÁ Anna. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2510-2.
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-3433-0.
GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Sestra. ISBN 978-80-247-1868-2.
HAVLÍK, Jaroslav a MAROUNEK Milan. Živiny a živinové potřeby člověka: učebnice pro studenty ČZU v Praze. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012. ISBN 978-80-213-2269-1.
SKOLNIK, Heidi a CHERNUS Andrea. Výživa pro maximální sportovní výkon: správně načasovaný jídelníček. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3847-5.
STRÁNSKÝ, Miroslav a RYŠAVÁ Lydie. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-478-0.
PATOČKA, Jiří. Nutriční toxikologie. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2008. ISBN 978-80-7394-055-3.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace