Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1792 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Nebezpečné chemické látky v čisticích prostředcích
Publikováno: Úterý, 17.01. 2017 - 10:30:51 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Nebezpečné chemické látky v čisticích prostředcích

Bc. Radka Novotná

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

     Každý den se setkáváme s velkým množstvím chemických látek při běžných domácích činnostech, jakými jsou například mytí nádobí, praní či úklid. Snažíme se mít domácnost čistou a „voňavou“, ale zároveň si neuvědomujeme, kolika chemických látek vystavujeme nejenom sebe, ale i celou naší rodinu. Také marketingová propagace nás nabádá ke koupi „zázračných“ čisticích prostředků, abychom se zbavili všemožných virů a bakterií. 



ŠKODLIVOST ČISTICÍCH PROSTŘEDKŮ
Tenzidy nebo-li povrchově aktivní látky, které jsou  součástí čisticích prostředků, mají bezprostřední vliv na každého z nás, zejména na tu část jedinců, která neustále čistí a umývá vše ve svém okolí. Praním či čištěním se jen špína transportuje působením energie a vody z místa na místo. Spolu s pracím prostředkem přechází nečistota přes čistírnu odpadních vod do ekosystému (Šmidrkal, 1999).
Dezinfekční prostředky a účinné látky v pracích a čisticích prostředcích sice zabíjejí patogenní mikroorganismy, ale zároveň  s nimi ničí i přirozené mikroorganismy, čímž oslabují náš imunitní systém. Navíc také ničí mikroorganismy, které jsou potřebné pro rozklad odpadních vod v čistírnách odpadních vod (Enviromentálně šetrné uklízení, 2016).
Alergická reakce může být způsobena jakoukoliv látkou, ale existují látky, které ji způsobují prokazatelně a častěji. Mezi tyto látky se řadí aromatické a konzervační látky, které můžeme nalézt v pracích a čisticích prostředcích či osvěžovačích vzduchu 
(Enviromentálně šetrné uklízení, 2016). 
Toxické látky obsažené v chemických látkách můžeme zařadit  mezi karcinogenogeny, hormonální disruptory či neurotoxiny. Karcinogeny podporují rakovinné bujení v tkáních, hormonální disruptory porušují hormonální rovnováhu. Imitují lidské hormony a vysílají falešné signály, přičemž způsobují mnoho zdravotních obtíží, snižují plodnost, způsobují předčasnou pubertu, potraty, menstruační problémy a ADHD. Neurotoxiny nepříznivě působí na nervový systém, oslabují obranyschopnost, snižují IQ, zapříčiňují bolesti hlavy, únavu a alergie (Švestková, 2011).
Detergenty jsou obzvláště nebezpečné pro děti. Některé čisticí prostředky mohu zapříčinit poleptání kůže. Tedy obzvláště prostředky určené k čištění potrubí nebo skvrn, ale také dezinfekční prostředky, mezi které seřadí napříkladSavo. Velmi často se také stává, že malé děti požijí čisticí prostředky. V tom případě nastane poškození sliznice GIT a rozpad erytrocytů (Strunecká, Patočka, 2011).
RIZIKOVÉ LÁTKY V ČISTICÍCH PROSTŘEDCÍCH
TRIKLOSAN
Triklosan je chlorovaná látka, vyrobená synteticky, s antibakteriálními a protiplísňovými účinky. Často se přidává do čisticích prostředků v dávce 0,15 -  0,30 %. Jeho použití například do hraček, pytlů do koše či ponožek není výjimkou (Strunecká, Patočka, 2012). Pouze v Evropě se spotřebuje 350 tun triklosanu za jeden rok (Strunecká, Patočka, 2011). Bylo zjištěno, že triklosan působí jako endokrinní disruptor v koncetraci, která je schválená pro užití člověkem. Pokud se tato chemická látka používá v domácnostech, může proniknout do povrchových vod, kde reaguje s volným chlorem a vzniká menší množství nebezpečných látek, jako je například 2,4 – dichlorfenol. Velké množství těchto nebezpečných sloučenin se přemění vlivem slunečního záření v další sloučeniny, zejména dioxiny. Dioxiny jsou velmi jedovaté a silné endokrinní disruptory(Strunecká, Patočka, 2012).
Triklosan patří mezi sedm hlavních látek, které kontaminují povrchové vody v Evropě i v USA. V USA se dokonce nachází v městských vodárnách, rozpouští se v tucích a může se po dlouhou dobu akumulovat v tkáních člověka. Dokonce byl objeven v mateřském mléce.Triklosan prokazuje dráždivé účinky CNS a má negativní vliv na imunitní systém člověka. Vyskytují se obavy, že nepřiměřené užívání triklosanu povede ke vzniku  rezistentních kmenů bakterií. Pokud se příliš naředí dezinfekční prostředek, část bakterií přežije a navíc se stanou rezistentními vůči některým antibiotikům (Strunecká, Patočka, 2012).
FENOL
 Fenol patří mezi běžně se v přírodě vyskytující organické sloučeniny. Přirozené fenoly jsou produkovány mikroorganismy, rostlinami, zvířaty i lidmi. Fenol je bílá bezbarvá látka s výrazným sladkým zápachem (Přibylová a kol., 2014). Tato látka je složkou mnoha výrobků, například léků, hygienický prostředků, uzenin či detergentů(Strunecká, Patočka, 2011; Přibylová a kol., 2014). Jedinec je exponován fenolem vdechnutím, pozřením či kontaktem s kůží. Citliví jedinci mohou reagovat již na poměrně nízké koncentrace fenolu. Mezi nežádoucí účinky fenolu patří podráždění dýchacích cesta očí, srdeční arytmie, poškození jater a ledvin (Strunecká, Patočka, 2011). Fenol  má  také mutagenní účinky (Přibylová a kol., 2014).
FORMALDEHYD
Formaldehyd je organická látka, která je základní surovinou pro výrobu různých chemických látek (barvy, laky, lepidla, mořidla, pesticidy).Za normálních podmínek se vyskytuje v plynné  formě a má charakteristický zápach. Téměř  90 % této látky se nachází v atmosféře, zde vzniká oxidací uhlovodíků. Ve vodě ani v půdě se nekumuluje, poněvadž je okamžitě organismy biologicky rozkládán. Jedinec může formaldehyd vdechnout, pozřít či si kontaminovat kůži. Při nízkých koncentracích vzniká podráždění sliznic horních dýchacích cest. S výší koncentrace se zvyšují i nežádoucí účinky, mezi které patří například edémy 
a záněty plic až smrt. Bývá příčinou ekzémů i  různorodých alergických reakcí. Pokud je součástí lepidel, dochází k jeho odpařování, například z koberců a dřevotřískového nábytku. Využívá se při sterilizaci lékařských nástrojů (Petrlík, Válek, 2014). Co se týče čisticích prostředků, nejčastěji se objevuje ve WC deodorantech, jelikož usmrcuje viry i bakterie. Formaldehyd patří do skupiny podezřelých karcinogenů (Strunecká, Patočka, 2011). 
AMONIAK
Amoniak je bezbarvý plyn charakterizovaný svým silně čpícím zápachem. Je součástí hnojiv v zemědělství. V 5 – 10 % koncentraci se přidává do detergentů. Amoniak má dráždivé a žíravé vlastnosti. Při nízké koncentraci způsobuje podráždění horních cest dýchacích a při vyšších zánět kůže, očí a plic. Dlouhodobá expozice amoniakem směřuje k chronickým onemocněním dýchacích cest a očí. Na vodní organizmy působí vysoce toxicky 
(Petrlík a kol., 2014; Ekologické prací a čisticí prostředky, 2016).
SYNTETICKÉ VONNÉ LÁTKY
Téměř 95 % chemických látek aplikovaných ve vůních jsou syntetické sloučeniny pocházející z ropy. Tyto látky jsou potvrzené karcinogeny a mají toxické účinky. Vonné látky jsou součástí mnoha čisticích prostředků a aviváží. U citlivých jedinců mohou zapříčinit alergii, astma, bolest hlavy či ekzémy (Švestková, 2011).
DIETHANOLAMIN (DEA) A TRIETHANOLAMIN (TEA)
Tyto látky jsou součástí univerzálních čisticích prostředků. Pokud se setkají s dusitany, dojde k reakci, vzniknou nitrosaminy, což jsou karcinogenní látky a snadno procházejí skrz kůži (Švestková, 2012).
EKOLOGICKÉ ČISTICÍ PROSTŘEDKY
CITRON
Kyselina citronová působí antibakteriálně a dezinfekčně. Citron se hodí pro úklid koupelny i kuchyně. Odstraňuje vodní kámen z vodovodní baterie, odolné skvrny v kuchyni či lze jeho šťávu  přidat do mycího prostředku určeného pro myčky nádobí, abychom lépe odstranili mastnotu z nádobí (Eko úklid, 2016). 
OCET
Ocet pomůže proti mastným skvrnám a také odstraní vodní kámen. Můžeme s ním dezinfikovat myčku či odstraňovat plísně na zdi (Eko úklid, 2016). Ocet lze přidávat do pračky proti vodnímu kameni a jeho dezinfekčním účinkům. Také  ho lze použít na úklid koupelny,  kdy ho smícháme s citronovou šťávou a vodou (Octem proti vodnímu kameni, 2011).
JEDLÁ SODA
Jedlá soda si poradí s mastnotou a připáleninami či usazeninami od kávy nebo čaje
(Eko úklid, 2016). Pokud potřebujeme odstranit zápachy z lednice či mikrovlnné trouby velice dobře nám poslouží jedlá soda. Lze ji smíchat s octem a použít na čištění keramických povrchů, dřezů, sprchy či pečící trouby. Soda se hodí i pro lepší odstranění skvrn a zápachu z prádla (Jedlá soda – eko čisticí prostředek, 2011).
ZÁVĚR
Domnívám se, že není možné přestat používat veškeré komerční čisticí prostředky, ale je možné jejich spotřebu snížit. Ne vždy je nutné používat detergenty, existuje i jiné řešení. Například lze využít švédskou utěrku z mikrovlákna, která se namáčí pouze do teplé vody a  svou práci odvede stejně dobře jako jakýkoliv saponát. Nebo lze použít výše uvedené přírodní látky jako je citron, ocet či jedlá soda. Dobrou alternativou je i parní čistič. Pokud množství chemický látek alespoň omezíme, chráníme tím nejenom své zdraví, ale i životní prostředí a navíc je to pro nás ekonomicky výhodné.
ZDROJE
STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. 2012. Doba jedová 2. Vyd. 1. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-555-8.
STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. 2011. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-469-8.  
PETRLÍK, Jindřich a Petr VÁLEK. 2014. Formaldehyd. In: Arnika [online]. Praha [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://arnika.org/formaldehyd
Environmentálně šetrné uklízení. 2016. Veronica [online]. Brno [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://www.veronica.cz/?id=304
ŠMIDRKAL, Jan. 1999. Tenzidy a detergenty dnes. Chemické listy. 1999(93), 421 - 427.
PŘIBYLOVÁ, Jarmila, Ladislav KLEGER a Petr VÁLEK. 2014. Fenoly. In: Arnika [online]. Praha [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://arnika.org/fenoly
Eko úklid [online]. 2016. Bratislava [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.ekologickyuklid.eu/clanky
Jedlá soda - eko čisticí prostředek. 2011. Ekoživot.cz [online].  [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.ekozivot.cz/ekodomacnost/jedla-soda-ekologicky-cistici-prostredek/
Octem proti vodnímu kameni. 2011. Ekoživot.cz [online].  [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.ekozivot.cz/ekodomacnost/octem-proti-vodnimu-kameni/
Ekologické prací a čisticí prostředky. 2016. Prirodnizdrave.cz [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.prirodnizdrave.cz/ekologicke-prostredky-myti-nadobi-prani-uklid
PETRLÍK, Jindřich, Ladislav KLEGER a Petr VÁLEK. 2014. Amoniak (čpavek). In: Arnika [online]. Praha [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://arnika.org/amoniak-cpavek
ŠVESTKOVÁ, Eva. 2011. Toxické čisticí prostředky. Avocados [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://avocados.cz/toxicke-cistici-prostredky
ŠVESTKOVÁ, Eva. 2011. Úklid domácnosti jde i bez chemie. Avocados [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://avocados.cz/uklid-domacnosti-jde-i-bez-chemie
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace