Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 361 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Alergie a intolerance na potraviny
Publikováno: Čtvrtek, 10.11. 2016 - 09:35:20 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Alergie a intolerance na potraviny

Bc. Veronika Marková 

     Potravinová alergie je stav, při kterém požití určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci imunitního systému. Jsou to imunologicky obranné reakce organismu na určité alergeny v potravinách, které jsou vnímány jako cizorodé látky. Alergizující látky nemusí být vždy toxické. Alergická reakce je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy jsou způsobeny produkcí histaminu a dalších chemických látek. První kontakt s alergenem probíhá bez příznaků, ale indukuje tvorbu specifických bílkovinných protilátek, které se váží na receptory buněk. Při opětovném kontaktu s alergenem váží tyto buňky alergen a dochází k vyplavování mediatorů (histaminů, serotoninu, leukotrieny). Druh, množství a cílový orgán těchto mediátorů určuje symptomy alergických reakcí (Stránský, 2010).



      Příčinou alergií mohou být potraviny samotné, skryté alergeny, aditiva, rezidua z ochranných látek, z půdy, z obalů potravin nebo meziprodukty, které vznikají při nesprávném uskladnění potravin podléhajících rychlé zkáze.
Nejčastějšími projevy alergie jsou příznaky objevující se na kůži a sliznici dutiny ústní (otoky rtů, úst, jazyka, obličeje, krku, vyrážka, kopřivka, ekzém, svědění), gastrointestinální (nucení na zvracení, zvracení, nadýmání, křeče, koliky, průjem) a respirační (alergická rýma, bronchiální astma, kašel, sípavé dýchání) (Stránský, 2010).
     Nejnebezpečnějším alergickým projevem je anafylaktický šok. Anafylaktický šok je v podstatě extrémně silná alergická reakce. Na rozdíl od běžné alergické reakce, která postihne určité místo – například dutinu nosní (tehdy vzniká alergická rýma). Anafylaktický šok postihne celé tělo. Postiženy mohou být všechny tkáně, efekt alergické reakce je nejviditelnější na stěně cév. Anafylaktický šok nastává bezprostředně po kontaktu s alergenem, kdy dochází v důsledku porušení permeability periferní tkáně k rapidnímu poklesu krevního tlaku, zvýšení srdeční frekvence, pacient je bledý a může ztratit vědomí. Bez okamžité léčby vede ke smrti. Samotné potravinové alergie vedou jen výjimečně ke smrti (Česko, 2013).
     Alergické reakce mohou způsobit téměř všechny potraviny. Typické potravinové alergie bývají vyvolány především rybami a mořskými plody. V minulosti se u nás jedlo jen několik druhů ryb, dnes je množství přijímaných potravin mnohem širší a patří sem například i krevety, sépie, chobotnice, slávky a další (Svačina, 2008). Mezi další alergeny se zahrnuje zelenina (celer), koření, mléko, vejce, ořechy a semena (Česko, 2013). V současnosti se do potravin přidává celá řada přísad, které prodlužují trvanlivost produktů a zlepšují jejich chuť, barvu, vůni apod. Tyto přísady také mohou způsobovat alergie. Výrobky živočišného původu navíc obsahují farmaceutické látky, které se hospodářským zvířatům podávají ve velkém množství v období jejich růstu a u lidí vyvolávají alergické reakce. Kromě toho korýši, mohou ve svém těle uchovávat různé znečišťující látky, které jsou přítomny ve vodách, kde žijí. Potravinovou alergii může způsobit i zelenina, která byla ošetřena pesticidy a před jídlem nebyla pořádně omyta a oloupána (Schneider, 2004-2005). 
     Vaječný žloutek i bílek obsahují alergen, který se vařením zničí. Alergie na mléčnou i vaječnou bílkovinu se v 90 % v předškolním věku ztrácí, takže se v dospělém věku tyto alergie vyskytují jen ojediněle. Alergie na bílkovinu masa se také vyskytují jen zřídka. Závažné alergie s anafylaktickým charakterem jsou alergie na mořské ryby, korýše, krevety atd, dále také na luštěniny, hlavně sóju a ořechy. Mnoho potravin může být obohaceno o sojovou bílkovinu, jako například chléb, pečivo, uzeniny, instantní omáčky a polévky, margaríny (Schneider, 2004-2005).
     Alergie na tyto potraviny se mohou projevit jako: zánět spojivek, nosní polypy a sinusitida, nemoci hrtanu (rinitida, faryngitida, tracheitida), kopřivka, průdušnicové astma, ezofagitida, gastroenteritida a šokové reakce. 
     Také alergie na podzemnici olejnou, která je nejčastěji řazena do kategorie alergie na ořechy nebo také alergie na olejniny. Z biologického hlediska je podzemnice olejná luštěnina a tak je možné ji začlenit k dalším luštěninám, mezi které patří sója, hrách, cizrna nebo fazole. V podzemnici olejné je vyskytuje 7 alergenů. Nejznámější alergeny jsou Vicilin a Konglutinin (Fuchs, 2007). 
      Alergie v dětském a kojeneckém věku jsou způsobeny často kravským mlékem a většinou mají alergii i na bílkovinu sóji a vajec. Příčiny alergie u kojených dětí mohou být, že imunoglobuliny neposkytují organismu dostatečnou ochranu nebo také ukončení kojení a dědičnost. Příznaky: střevní kolika, podvyživenost, pláč a nespokojenost, rinitida a astma, edém tváře nebo hrtanu. Proto by matka měla dítě kojit co nejdéle, ideálně do konce 5 měsíce života. Není-li kojení možné je potřeba podávat speciální mléčnou výživu (Stránský, 2010). 
     Léčba alergie spočívá ve vyloučení potraviny z jídelníčku. Příznaky léčíme antihistaminiky,  případně i kortikoidy. Preventivně můžeme užívat antialergika. Při alergii na mléčnou bílkovinu musí ostatní potraviny obsahovat množství vápníku, vitaminu A a D a bílkoviny. Alergie, které se objeví v prvních třech letech, většinou brzy odezní. Alergie, které se projeví po třetím roce, přetrvávají relativně dlouho (Stránský, 2010).
     Potraviny, které neobsahují mléčnou bílkovinu: umělá výživa kojence, chléb a pěčivo, obilniny, brambory, ovoce, zelenina, maso, masné výrobky, vejce, luštěniny, tuky, oleje, nápoje (Česko, 2013).
     Potravinová intolerance není, na rozdíl od potravinové alergie, imunitně podmíněná. Je způsobena sníženou aktivitou nebo absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. Intolerance na potraviny mohou vznikat jako následek nebo doprovodné symptomy různých onemocnění, například poruch zažívání nebo vstřebávání v důsledku infekčních průjmů, pankreatitid, onemocnění jater atd. Také psychiatrické a psychosomatické poruchy mohou mít za následek intoleranci. Většinou se projevují gastrointestinálními symptomy, způsobenými neschopností organismu strávit a vstřebat určitou látku (nausea, zvracení, průjmy, plynatost, bolesti břicha, křeče) (Schneider, 2004-2005). 
      Potraviny vyvolávající nesnášenlivost: všechny druhy korýšů, některé druhy ryb, mléko, sýr, vejce, obilniny, arašídy, marmelády, vepřové maso a výrobky z něj, kakao a výrobky z něj, ořechy s vysokým obsahem oleje (vlašské ořechy, kaštany, lískové ořechy adt.), citrusové plody, rajčata a další (Česko, 2013). Ze zkušenosti víme, že některé potraviny se k tobě nehodí, tzv. vzájemně neslučitelné. Příčinou této „nekompability“ je, že organismus tráví různé druhy potravin svým způsoben a složení žaludečních šťáv se také liší. Tělo je schopno potraviny strávit lépe pokud jsou konzumovány jednotlivě nebo ve skupinách podle typu. Pokud v jednom pokrmu sníme dvě potraviny, které se navzájem neslučují, tak tělo určitou část potravy nestráví. Následkem toho dochází k problémům spojeným s potravinovou nesnášenlivostí (Schneider, 2004-2005). Nesprávné potravinové kombinace v rámci jednoho jídla: ovoce a zelenina, mléko a cukr, potraviny s vysokým obsahem bílkovin a potraviny bohaté na uhlohydráty. 
     Nejběžnějším typem je intolerance laktózy (mléčného cukru), způsobená nedostatkem enzymu štěpícího laktózu. Postihuje 70% obyvatel. Laktóza neboli mléčný cukr je přítomen v mléce všech savců (kráva 4-5%, člověk 5,5-7%). Je to disacharid, který se skládá z dvou jednotek a to glc a gala. Ke štěpení laktózy na tyto dvě podjednotky dochází v tenkém střevě, pomocí enzymu laktázy. Pokud je enzymu laktázy v tenkém střevě nedostatek, pak zůstává mléčný cukr nerozštěpen: 1) Dostane se dále do střev a váže na sebe vodu, čímž se zvětší objem stolice. 2) Tímto cukrem se začnou živit střevní bakterie a následně začnou produkovat plyny. 3) Za 0,5 hod se dostaví typické příznaky intolerance a mohou trvat i 3 dny (Fuchs, 2007). Příznaky laktózové intolerance bolest břicha, plynatost, kolika, průjem, zvracení. 
Lépe stravitelné jsou kysané mléčné výrobky, jelikož mléčný cukr štěpí bakterie mléčného kvašení a sýry, protože zráním se obsah laktózy snižuje, až vymizí úplně u dlouho zrajících sýrů. 
     Dále fruktózová intolerance, což je onemocnění látkové výměny fruktózy, kdy v játrech a ledvinách chybí enzym, který štěpí fruktózo-1-fosfát.  A tak dochází k jeho hromadění  v játrech, ledvinách a střevní stěně (Fuchs, 2007). 
     Dalším příkladem potravinové intolerance je celiakie, což je autoimunitní reakce tenkého střeva, vyvolaná glutenem (lepkem). Lepek je bílkovina obsažená v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu, která při zpracování udržuje těsto pružné a lehké. Tato skutečnost je známkou kvality mouky, neboli čím více lepku, tím lepší mouka. Lepek nemusí být jen v obilí a obilných produktech, ale skrývá se i v mnoha potravinách určených koncovým zákazníkům (např. kečup nebo zmrzlina). Tím, že váže vodu, emulguje a stabilizuje hotové potraviny, je v potravinovém průmyslu hojně a mnohostranně používán (Stránský, 2010). Celiakie postihuje 1 % evropské populace. U nemocných osob dochází po požití potravin obsahující lepek k autoimunitní reakci a k poškození sliznice tenkého střeva s následnou poruchou vstřebávání živin (Stránský, 2010).
       K projevům celiakie patří bolesti břicha, nadýmání, kručení v břiše, zvýšená plynatost a přelévání střevního obsahu. Mezi další příznaky řadíme objemnou stolici, stolice s příměsí tuku. Stolice je v některých případech kašovitá, případné průjmy se mohou objevovat trvale či střídavě, objevuje se též nevolnost a zvracení. Mimobřišní projevy celiakie jsou podvýživa, u dětí – porucha vývoje s možnou mentální retardací a dalšími důsledky včetně zhoršené, obranyschopnosti, zvýšeného rizika vzniku infekcí atd., váhový úbytek – u dětí porucha růstu, nepřibývání na váze, celkové neprospívání, anémie, osteomalacie, osteoporóza, hypovitaminóza, poruchou srážlivosti krve, porucha obranyschopnosti, ledvinové a žlučové kameny, amenorea. 
       U léčby celiakie je důležitá eliminace lepku ze stravy, následná regenerace střevní sliznice a klků, která je poměrně rychlá. Dodržování diety po celý život (Stránský, 2010).
Další potravinovou intolerancí je fenylketonurie je defekt látkové výměny aminokyselin. Fenylketonurie je dědičná choroba, kdy chybí enzym fenylalaninhydroxyláza, která katalyzuje přeměnu na tyroxin. Nejčastější symptom je psychická retardace. Příznaky se začínají rozvíjet asi od 2. měsíce života. Mezi první příznaky patří časté říhání a zvracení. Moč má typický myšízápach. Kůže jesuchá, drsná, exematózní. Vlasy dětí s fenylketonurií bývají v 90% plavé. Světlá barva doprovází celkový vzhled jedince, duhovky jsou světle modré a pleť bledá. Děti jsou celkově bledšínež jejich sourozenci. Část dětí má vystouplou horní čelist, široké hryzáky s mezerami, ztenčenou zubní sklovinu, ploché nohy a růstovou retardaci. Dítě s fenylketonurií již od 9. měsíce výrazně psychomotoricky zaostává (Fuchs, 2007). Léčba je nutná již v novorozeneckém věku. V dnešní době se provádí testy již u novorozenců. Cílem je snížit koncentraci fenylalaninu a jeho metabolitů v krvi a tkáních a tak zabránit nebo alespoň na minimum snížit poškození mozku a poruchu psychického vývoje. Léčba spočívá v trvalé dietě s nízkým obsahem fenylalaninu, která je celoživotní (Fuchs, 2007). 
Zdroje: 
STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2010, s. 177-180. ISBN 9788073942410.
SCHNEIDER, Ernst. Encyklopedie přírodní léčby. Praha: Advent-Orion, 2004-2005. ISBN 80-7172-770-9.
FUCHS, Martin. Alergie číhá v jídle a pití. 2., rozš. a přeprac. vyd. Plzeň: Adéla, 2007, 267 s. ISBN 978-80-902532-2-3.
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008, 380 s. ISBN 978-80-247-2256-
Food allergens [online]. 2013 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/food-safety-quality/food-allergy-intolerance/expid/EUFIC_Review_on_Food_Allergens/
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 12

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace