Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1476 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jedovaté lektiny Adenií
Publikováno: Úterý, 04.10. 2016 - 14:09:50 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jedovaté lektiny Adenií

Jiří Patočka

     Adenia je rod kvetoucích rostlin z čeledi mučenkovité (Passifloraceae).  Jsou to tropické a subtropické rostliny, rostoucí na Madagaskaru a ve východní a západní tropické Africe a jihovýchodní Asii. Lze je nalézt na různých typech stanovišť, od suchých afrických pouští, až po vlhké pralesy jihovýchodní Asie (Hearn, 2006). Existuje kolem 100 druhů Adenií.



     Několik druhů Adenií se používá v tradiční africké medicíně. Různé části A. cissampeloides se používají k léčbě gastrointestinálních problémů, zánětů, bolesti, horečky, malárie, malomocenství, svrabu, cholery, anémie, zánětu průdušek, pohlavně přenosných chorob  i duševních nemoci (Grace a Fowler, 2007). Mnohé Adenie jsou jedovaté. Obsahují lektiny, jako jsou lanceolin, stenodactylin a volkensin (Stirpe et al., 2007).
     Lektiny jsou velkou a důležitou skupinou proteinů neimunitního původu, které dokážou s vysokou mírou specifity rozpoznávat a vázat cukry, ať už volné nebo vázané na glykoproteinech nebo glykolipidech. Lektiny nekatalyzují žádnou chemickou reakci, tedy nevykazují enzymatickou aktivitu, ale mnohé z nich patří mezi smrtelně jedovaté látky, jako např. ricin ze semen skočce obecného (Ricinus communis).
      Lektiny jsou řazeny mezi tzv. ribosomální jedy (proteiny inaktivující ribosomy, RIP), protože blokují činnost těchto organel, v nichž jsou v buňce syntetizovány proteiny. O jejich jedovatosti svědčí fakt, že některé z nich, jako např. ricin nebo abrin (lektin z Abrus precatorius) jsou na seznamu nebezpečných látek, na něž se vztahuje mezinárodní Úmluva o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (Patočka a Středa, 2003). Mezi velmi jedovaté lektiny patří i ty, které byly izolovány z Adenií. Lanceolin z Adenia lanceolata, stenodyctylin z A. Stenodactyla a volkensin z  A. volkensii (Stirpe et al., 2007; Bateli et al., 2010).
    Akutní toxicita (48 hodin) těchto intraperotoneálně poadaných lektinů pro myš, vyjádřená střední smrtnou dávkou (LD50), je 8,16 µg/kg  pro lanceolin, 2,76 µg/kg pro stenodactylin a 1,38 µg/kg pro volkensin (Chambery et al., 2007; Monti et al., 2007). Tyto lektiny tak patří mezi nejjedovatější rostlinné jedy.

Literatura
Battelli MG, Scicchitano V, Polito L, Farini V, Barbieri L, Bolognesi A. Binding and intracellular routing of the plant-toxic lectins, lanceolin and stenodactylin. Biochim Biophys Acta (BBA)-General Subjects, 2010; 1800(12), 1276-1282.
Grace  OM, Fowler D. Adenia cissampeloides (Planch. ex Hook.) Harms. Archived May 8, 2012, at the Wayback Machine. In: Schmelzer, G. H. and A. Gurib-Fakim (Eds.) Prota 11(1): Medicinal Plants/Plantes médicinales 1. PROTA, Wageningen, Netherlands, 2007.
Hearn  DJ. Adenia (Passifloraceae) and its adaptive radiation: phylogeny and growth form diversification. Systematic Botany. 2006; 31 (4): 805–821.
Chambery A, Severino V, Stirpe F, Parente A. Cloning and expression of the B chain of volkensin, type 2 ribosome inactivating protein from Adenia volkensii harms: co-folding with the A chain for heterodimer reconstitution. Protein Expr Purif. 2007; 51(2): 209-215.
Monti B, D'Alessandro C, Farini V, Bolognesi A, Polazzi E, Contestabile A, Stirpe F, Battelli MG. In vitro and in vivo toxicity of type 2 ribosome-inactivating proteins lanceolin and stenodactylin on glial and neuronal  cells. Neurotoxicology. 2007; 28(3): 637-644.
Patočka J, Středa L. Plant toxic proteins and their current significance for warfare and medicine. J Appl Biomed. 2003; 1(3): 141-147.
Stirpe F, Bolognesi A, Bortolotti M, Farini V, Lubelli C, Pelosi E, Polito L, Dozza B, Strocchi P, Chambery A, Parente A, Barbieri L. Characterization of highly toxic type 2 ribosome-inactivating proteins from Adenia lanceolata and Adenia stenodactyla (Passifloraceae). Toxicon. 2007; 50(1): 94-105.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 14

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.93 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace