Tato jedlá  houba (Gupta a Singh, 1991) je součástí lidové medicíny některých zemí (Friebes a Wendelin, 2014). Má antibakteriální účinky a jak ukázal výzkum posledních let, jsou za ně odpovědné thiodiketopiperazinové mykotoxiny zvané epicoraziny (Gross et al., 2010; Al-Fatimi et al., 2006). Výzkum léčivých účinků houby stále probíhá (Lindequist, 2012).
    Na výzkumu této zajímavé pouštní houby se podílel i jeden z našich předních mykologů, RNDr. Albert Pilát, DrSc. Protože u nás pouště nemáme, vypravil se za ní v 60. letech minulého století do jedné z republik tehdejšího SSSR, Tadžické SSR. Nožník paličkovitý objevil v jižní části této země, v pustině nedaleko státní rezervace „Tigrovaja balka“, asi 30 km severně od hranice s Afganistánem, při soutoku řek Vakš a Pjandž. Výsledky svého badatelského výzkumu popisuje v článku publikovaném v časopise Česká mykologie (Pilát, 1959).
     Z houby byly izolovány tři epidithioketopyraziny, z nichř dva byly již dříve známy jako metabolity mikroskopické houby Epicoccus nigrum (epicorazin A a B) (Deffieus  et al., 1978a,b) a jeden (epicorazin C) z makroskopické parazitické houby Stereum hirsutun (pevník chlupatý) (Kleinwaechter et al., 2001). Jejich struktura byla odvozena ze spektrálních dat. Epidithioketopyraziny představují samostatnou skupinu antibiotik (Miyamoto et al., 1982) a v přírodě jsou poměrně časté (Zhang et al., 2007).