Durman
Stanislav Vodvářka
Zdravotně sociální fakulta
Jihočeské univerzity, České Budějovice
Durman (Datura) je zastoupen asi 20 jednoletými až víceletými bylinami z
čeledi Solanaceae (lilkovitých).
Lodyhy jsou větvené, listy střídavé, jednoduché a krátce řapíkaté. Květy
vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů a jsou oboupohlavné a pětičetné. Plodem je
tobolka se zbytky kalicha, pukající čtyřmi chlopněmi. Obsahuje velké množství
drobných semen.
Většina druhů pochází zřejmě z Ameriky, ale původ durmanu není zcela jasný, neboť užívání bylo rozšířeno ve Starém i Novém světě. Dnes roste od tropů až do mírného pásu, včetně našich nejteplejších oblastí. U nás je nejznámější druh Datura stramonium, durman obecný, někdy zvaný "panenská okurka". Je to jednoletá bylina s lodyhou lysou nebo pýřitou, přímou, větvenou a asi 0,5 až 1 m vysokou. Listy vejčité až eliptické, na bázi klínovité až mělce srdčité, špičaté a na okraji laločnatě zubaté. Kalich má korunu 5 až 10 cm dlouhou, nálevkovitou, bílou nebo fialovou. Tobolky jsou vejcovité, 3 až 7 cm dlouhé, přímé, se čtyřmi chlopněmi, hustě chlupaté.
Durman je již dlouhou dobu znám jako jedovatá halucinogenní rostlina. Halucinogenní účinky durmanu byly tradičně využívány jak ve Starém, tak v Novém světě. V Indii byla tato rostlina pokládána za účinné afrodiziakum. Dlouhé trubkovité květy posvátného durmanu byly falickým symbolem, plody s velkým počtem semen symbolem plodnosti. O durmanu se tvrdilo, že zbavuje ženy studu a semena se jim proto někdy tajně podávala do jídla. Podobně ale mohli dopadnout i muži, kterým indické tanečnice sypaly semena durmanu do vína. Jejich oblouznění hosté prý pak vyzradili každé tajemství. Některé indiánské kmeny využívaly durman také k tzv. iniciačním obřadům. Ve středověkém kouzelnictví měly důležitou úlohu a byly součástí čarodějnických mastí, jimiž se mazaly čarodějnice "před odletem na sabat", tj. aby upadly do zvláštního mrákotného stavu s bohatými halucinacemi a sny. Ve středověké Evropě byl durman důležitou součástí čarodějných lektvarů, mastí, ale i "nápojů lásky" a tzv. vykuřovadel. Využíval se však i ve Střední Asii, Indii, Pákistánu a Afghánistánu, kde byl cenným lékem např. při poruchách erekce. V těchto oblastech se rozemletý prášek ze semen ještě nyní přidává do vína a lihových nápojů i cigaret nebo marihuany. V Tanzánii jej přidávají do piva " pombe ", aby se zvýšil jeho opojný účinek. Durman patří také mezi léčivé rostliny, ale s ohledem na jeho jedovatost je třeba maximální opatrnosti. Například Indové stále používají durmanu při léčení horeček, nádorů, kožních a nervových onemocnění a průjmů.
Durman obsahuje v listech a semenech zhruba 0,5% alkaloidů tropanové řady. Tyto tropanové alkaloidy, L-hyoscyamin, atropin a skopolamin, jsou hlavními účinnými látkami durmanu. Psychické účinky tropanů jsou velmi silné - při vyšší dávce zcela mizí koncept reality, objevují se naprosto realistické halucinace - uživatelé například popisují, že rozmlouvali s mrtvými či neexistujícími příbuznými apod. Jakákoliv vědomá kontrola stavu je nemožná. Tyto látky jsou zřejmě ze všech halucinogenů nejnebezpečnější. Riziko špatného odhadu dávky je poměrně značné, toxicita tropanových alkaloidů vysoká. Otravy durmanem jsou relativně časté.
Literatura:
BERKOV S, ZAYED R, DONCHEVA T.: Alkaloid patterns in some varieties of Datura stramonium. Fitoterapia. 2006;77:179-182.
FORESTER MB.: Jimsonweed (Datura stramonium) exposures in Texas, 1998-2004. J Toxicol Environ Health A. 2006;69:1757-1762.
MATSUDA K. et al.: Toxicological analysis of a case of Datura stramonium poisoning. Rinsho Byori. 2006;54:1003-1007.
ŠVECOVÁ K.: Belladonové alkaloidy: Atropin a skopolamin. Server TOXICOLOGY
(https://toxicology.emtrading.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=75&mode=&order=0&thold=0)
