Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1653 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Carabrolaktony z byliny Carpesium abrotanoides
Publikováno: Středa, 23.03. 2016 - 09:15:11 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Carabrolaktony z byliny Carpesium abrotanoides

Jiří Patočka

     Rostliny rodu Carpesium, které se přirozeně vyskytují v Asii a Evropě, jsou již dlouho používány v tradiční čínské, korejské a japonské medicíně. Mají antipyretické, hemostatické, protizánětlivé a detoxikační vlastnosti a jsou používány při léčení mnoha chorob, jako je například zvýšená teplota, nachlazení, pohmožděniny, průjmy, zánět mléčné žlázy, příušnice, hepatitida, malárie apod.



    Jednou z nejpoužívanějších rostlin rodu Carpesium je C. abrotanoides, asi 1 m vysoká bylina domovem ve východní Asii, Číně, Taiwanu a Japonsku (Ohwi, 1965). Její listy jsou jedlé (Schultes, 1985). Odvar z listů se používá při léčení bronchitidy, angíny, vředů a hadího uštknutí. Šťáva ze stonku se používá jako prostředek ke zmírnění následků bodnutí hmyzem, ale také při bolestech v krku. Odvar z plodů je účinný u střevních parazitů a odvar ze semen je využíván jako projímadlo a diuretikum, podobně jako kořen (Duke a Ayensu, 1985).
     Z rostliny C. abrotanoides byla již izolována řada biologicky účinných látek, z nichž nejlépe jsou prozkoumány seskviterpenické laktony (Kariyone  et al., 1954; Konovalova et al., 1972), jejichž přítomnost je pro tuto čeleď rostlin charakteristická (Seaman et al., 1983). Jsou to např. carpesiolin, carabron, carabrol, telekin, ivalin nebo carabrolaktony A a B, které byly izolovány z nadzemních částí rostliny (Kariyone  et al., 1954; Wang et al., 2009). Byly též nalezeny  jejich zdvojené molekuly, dicarabrony A a B (Wu et al., 2015).

Strukturní vzorce telekinu a ivalinu
     Tyto seskviterpenické laktony mají cytostatické a antiproliferační účinky a jsou studovány jako potenciální léčiva rakoviny. Látky podobné struktury a podobných farmakologických účinků vyly nalezeny i v jiných druzích rodu Carpesium, např. v C. faberi (Li et al., 2011) nebo C. lipskyi (Yang et al., 2013).

Literatura
Duke JA, Ayensu ES. Medicinal Plants of China, 2 Vols. 705 S., 1300 Strichzeichnungen. Reference Publ., Inc. Algonac. Michigan, 1985, 398 s.
Kariyone T, Naito S, Chatani J. Studies on the components of Carpesium abrotanoides. II. Chemical constitution of carpesia lactone. (1). Pharm Bull. 1954; 2(4): 339-341.
Konovalova OA, Rybalko KS, Kabanov VS. Sesquiterpene lactones from Carpesium eximium. Khim Prir Soed. 1972; 6(3): 721-724.
Li XW, Weng L, Gao X, Zhao Y, Pang F, Liu JH, Hu J.F. Antiproliferative and apoptotic sesquiterpene lactones from Carpesium faberi. Bioorg Med Chem Letters, 2011; 21(1): 366-372.
Ohwi G. Flora of Japan. (English translation). Boston Book Company, 1965, 1067 s.
Seaman FC, Ewan ND. Peebles RH, Stafleu FA. Sesquiterpene lactones as taxonomic characters in the Asteraceae. Britttonia 1983; 35(3): 203.
Schultes RE. Plants for Human Consumption. Economic Botany 1985; 39(2): 1-176.
Wang F, Yang K, Ren FC, Liu JK. Sesquiterpene lactones from Carpesium abrotanoides. Fitoterapia. 2009; 80(1): 21-24.
Wu J, Tang C, Chen L, Qiao Y, Geng M, Ye Y.  Dicarabrones A and B, a Pair of New Epimers Dimerized from Sesquiterpene Lactones via a [3+ 2] Cycloaddition from Carpesium abrotanoides. Organic Letters, 2015; 17(7): 1656-1659.
Yang AM, Wang LL, Liu S. Sesquiterpenoids from Carpesium lipskyi. Chem Natural Compounds, 2013; 49(1): 156-157.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 23

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.16 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace