Červený kyslík
Jiří Patočka
Kyslík, nejrozšířenější prvek na Zemi, je
jedinečný po stránce chemické i fyzikální. Je součástí atmosféry (21 objemových
procent vzduchu), hydrosféry, litosféry (minerály a horniny) i biosféry. Je to
významný biogenní prvek.
Z chemických vlastností kyslíku je to především jeho vysoká reaktivita, z fyzikálních např. paramagnetické vlastnosti tekutého kyslíku či jeho supravodivost. Kromě atomárního kyslíku jsou známy jeho dvojatomové (O2) a trojatomové (O3, ozon) molekuly. Ozon je za normálních podmínek vysoce reaktivní plyn modré barvy a charakteristického zápachu s mimořádně silnými oxidačními účinky. Při teplotě -112 °C kondenzuje na kapalný tmavě modrý ozon a při -193 °C se tvoří červenofialový pevný ozon. Americký chemik Gilbert N. Lewis předpověděl existenci čtyřatomové molekuly (O4), potvrzené pozdějšími experimenty (Physical Review Letters 83, 4093, 1999, DOI:10.1103/PhysRevLett.83.4093). Tato forma kyslíku vzniká při tlacích vyšších než 10 GPa, má krystalickou kovovou strukturu a červenou barvu (Angewandte Chemie International Edition 40, 4062, 2001. DOI:<4062::AID-ANIE4062>3.0.CO;2-X 10.1002/1521-3773(20011105)40:21<4062::AID-ANIE4062>3.0.CO;2-X). V krystalu se vyskytuje v podobě clusterů O8.
