Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4332 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Potravinové alergie a intolerance na lepek
Publikováno: Středa, 20.01. 2016 - 08:51:44 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Potravinové alergie a intolerance na lepek

Bc. Veronika Hlízová

1. Úvod
    V dnešní době se stále častěji objevuje pojem potravinová alergie či potravinová intolerance. Stejně jako například pyly různých rostlin, prach či zvířecí srst, můžou i potraviny vyvolat různé nežádoucí reakce organismu (1).
    Celkový počet alergických onemocnění má dlouhodobě vzestupný trend, konkrétně v České Republice vzrostla prevalence alergií během patnácti let na dvojnásobek (2). Prudký nárůst je zaznamenán právě i u potravinových alergií a intolerancí (3). Ve vyspělých zemích je prevalence potravinové intolerance vyšší než 20 %. Počet osob postižených potravinovou alergií je odhadován na 2-5 % u dospělé a na 5-10 % u dětské populace (1).
    Rostoucí trend těchto nežádoucích reakcí na potraviny řeší samozřejmě i politika, a proto byly v této souvislosti vydány různé vyhlášky či nařízení. Jednu velkou změnu přineslo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Důsledkem tohoto nařízení je povinnost např. restaurací či jídelen poskytnout strávníkům informace o alergenech, které jsou v nabízených pokrmech obsaženy (4). Vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků udává povinnost značení alergenů na obalech potravin (5).



2 Potravinová alergie a intolerance
2.1 Potravinová alergie
Potravinová alergie je nežádoucí reakce na potraviny, která probíhá na imunitním podkladu (6). Alergeny zde fungují jako antigen, který je schopen zahájit imunitní obranu organismu a dochází k tzv. přehnané reakci (2). Nejčastěji jsou alergické reakce způsobeny protilátkami třídy IgE (7). Projevy alergie nastupují velmi rychle, maximálně do 120 minut. Mezi nejčastější projevy potravinové alergie patří svědění, vyrážka, otok, zvracení, průjem, ale může dojít až k anafylaxi (3). ,,Anafylaxe je těžká, život ohrožující reakce z přecitlivělosti“ (7, s.57).  Projevuje se např. dušením, poruchou vědomí až selháním krevního oběhu. Pokud není včas zahájena léčba, může dojít až ke smrti (7).    
    
2.1.1 Zkřížená alergie
V současné době je velice častý výskyt tzv. zkřížených alergií. Jedná se o alergické reakce, které vznikají na základě podobnosti různých alergenů. Pokud tedy u jedince byly již jednou vytvořeny specifické protilátky proti určitému alergenu a jedinec se poté setká s dalším jiným alergenem, který však reaguje s částečně shodnými či příbuznými protilátkami, vzniká zkřížená alergická reakce. Co se týče alergenů obsažených v potravinách, tak ty, ve většině případů, nepůsobí jako alergeny provtní. Podkladem pro vznik zkřížené alergie, jsou nejčastěji inhalační alergeny. Jako příklad zkřížené alergické reakce, lze uvést např. alergii na pyly a pozdější rozvoj orálního alergického syndromu po konzumaci jablek (3).  

2.2 Potravinová intolerance
Potravinová intolerance je nežádoucí reakce na potraviny, která však nevzniká na imunologickém podkladě. Důvodem této reakce je absence určité látky, která napomáhá zpracování potravy. Organismus tedy není schopný potravinu zpracovat a nastupují projevy intolerance. Obtíže nastupují oproti potravinové alergii později, někdy se mohou projevit až několik dnů po požití potraviny. Obtíže vyvolané potravinovou intolerancí jsou různého charakteru od typických trávicích potíží až po vznik akné, depresí či lupenky. Bylo zjištěno, že např. i bolest hlavy, může být způsobena potravinovou přecitlivělostí, kdy u pacientů po vyřazení problematických potravin tato bolest ustoupila (3).

3 Lepek    
Lepek, nebo-li gluten, je komplex bílkovin, které obsahují obilná zrna ve svých povrchových částech (3). Při trávení dochází ke štěpení glutenu a vzniku tzv. prolaminů a glutelinu. Prolaminy vznikající z pšenice se nazývají gliadiny, z žita sekaliny, z ječmenu hordeiny a z ovsa aveniny. Tyto látky mohou mít toxické účinky. Známým onemocněním, způsobeným právě prolaminy v potravě, je celiakie (8).

3.1 Celiakie
Celiakie má v současné době stoupající trend. Na 1000 obyvatel připadají přibližně 3 celiaci a v rodinách s celiakií je riziko vzniku onemocnění zhruba 10% (9).  Postiženy jsou tímto onemocněním spíše ženy, a to dokonce dvakrát častěji než muži (3). Celiakie je autoimunitní choroba způsobená absolutní nesnášenlivostí lepku (3). Při tomto onemocnění nedochází ke strávení prolaminů a tyto zbytky vyvolávají poškození střevního epitelu, následné uvolnění cytosinů a aktivaci lymfocytů, které způsobí cytotoxické a zánětlivé děje a uvolnění protilátek (8). Na základě toho, dochází k atrofiím střevních klků, zánětům sliznice tenkého střeva a ke ztížení vstřebávání živin. Postižena je především resorpce tuků a mléčného cukru, dále také vitaminů, železa a vápníku (6).

3.1.1 Projevy a rizika celiakie
Konkrétní projevy celiakie jsou různé. Již samotný název této choroby – celiakie, z řeckého ,,koiliakos“ - ,,trpící střevními potížemi“ napovídá s jakými obtížemi je toto onemocnění spojeno. Mezi typické projevy patří hubnutí, časté průjmy, bolesti břicha a nadýmání (9).
Kromě typických obtíží je však toto onemocnění spojeno i s mnoha dalšími. V důsledku již zmíněné malabsorpce se mohou vyskytovat např. afty, suchá kůže či anémie (8). Postižen může být i kostní metabolismus, kvůli nedostatečnému vstřebávání vápníku a vitaminu D, a hrozí vznik osteoporózy (3).
Přidružit se však mohou i choroby autoimunitního původu. Při nedodržování bezlepkové diety je totiž organismus neustále vystavován tzv. antigennímu stresu a to může vést ke vzniku právě těchto chorob. Příkladem je diabetes mellitus, autoimunitní zánět jater, onemocnění pohybového aparátu či onemocnění žlučových cest. Výskyt takovýchto chorob je u celiaků proto až 30 krát častější než u neceliaků (3).      
Dalším rizikem celiaků je vznik nádorů. Celiaci mají vyšší pravděpodobnost vzniku zhoubných nádorů a tato pravděpodobnost roste s nedodržováním přísné bezlepkové diety (8). Nejčastěji se jedná o nádory tenkého střeva, hltanu a jícnu (3).
Choroby, které mají spojitost s celiakií, mohou však být i neuropsychiatrického druhu. Hovoří se dokonce o tom, že imunitní odpověď zprostředkovaná právě lepkem u citlivých jedinců, je často spojena s neurologickými a psychiatrickými poruchami jako je např. epilepsie, schizofrenie či deprese (10).

3.1.2 Formy celiakie
U celiakie můžeme rozlišovat pět forem. První, typická forma, se projevuje typickými obtížemi, pozitivní biopsií (změnami na střevní sliznici) a i pozitivními krevními markery Další formou, která má pozitivní biopsii i krevní markery, ale příznaky jsou spíše mimostřevního typu, je forma atypická. Známá je také forma tichá, která má opět pozitivní biopsii i krevní markery, ale příznaky nemá žádné. Bezpříznakově probíhají také dvě zbylé formy- latentní a potenciální, přičemž latentní forma má pozitivní pouze krevní markery a potenciální forma má negativní jak biopsii, tak krevní markery (3).

3.1.3 Bezlepková dieta
Jak vyplývá z předchozího textu týkajícího se projevů a rizik celiakie, je u celiaků velice zásadní bezlepková dieta. Jedná se jednak o jediný způsob léčby, a dále způsob jak se ochránit před dalšími hrozícími chorobami.     Bezlepková dieta spočívá v absolutním vyloučení lepku ze stravy a musí být dodržována po celý život. Při jejím dodržování odezní typické potíže a upraví se i nález na střevní sliznici (3).
Lepek by však měl být vyřazen i v jídelníčku osob zdravých, a sice, u dětí raného věku. K prvnímu podání potravin obsahujících lepek by mělo dojít, podle Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hematologii a výživu, mezi 4. - 7. měsícem, ještě když matka kojí. Dávka glutenu by měla být malá a měla by být podána několikrát. Při dodržení tohoto věkového rozmezí se snižuje riziko vzniku celiakie, ale také diabetu mellitu 1. typu (3). 

4 Závěr
Jak vyplývá z předchozího textu, jsou potravinové alergie, čím dál častější. Problémem však není pouze to, že se objeví např. trávicí potíže po pozření této potraviny, ale tyto alergie mohou způsobovat i mnoho dalších onemocnění, včetně chorob, řadících se mezi onemocnění civilizační. Příkladem je právě celiakie a vyšší riziko vzniku zhoubného nádoru.
To je důkaz toho, že i potraviny mohou škodit, a nejen když jsou napadeny různými mikroorganismy, ale i svým vlastním složením. Jejich části mohou být toxické, či z nich toxické látky vznikají. Mnohým lidem tyto látky nezpůsobí žádné potíže, citlivější jedinci však problémy mít mohou. A proto je důležité tyto látky neustále zkoumat a činit různá opatření pro usnadnění života oněch citlivých jedinců. 
Vzhledem k tomuto tématu se však nemůžu ubránit otázce, zda tito citliví jedinci byli i dříve. Často slýchávám od starší generace, že za jejich mládí tyto problémy nebyly. Skutečně nebyly? Nebo se o nich pouze nevědělo? Nebo jsou lidé již tolik ,,zhýčkaní“ dnešní dobou, že jim vadí běžné součásti naší přírody. Nebo naopak je svět již tolik zaplaven různými toxickými látkami, že už je škodlivé i to, co dříve nebylo? Na tyto otázky si neumím odpovědět…
 
Seznam použitých zdrojů
1.    PAPEŽOVÁ, Hana. Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2425-6.
2.    NOVOTNÁ, Bronislava a Jiří NOVÁK. Alergie a astma: v těhotenství : prevence v dětství. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4390-5.
3.    VRÁNOVÁ, Dagmar. Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-788-1.
4.    Nařízení Evrospkého parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Khspce.cz [online]. 25.10.2011 [cit. 2015-11-6]. Dostupné z: http://www.khspce.cz/wp-content/uploads/1169_2011.pdf
5.    Vyhláška č. 113/2005 Sb. o  způsobu označování potravin a tabákových výrobků. In: Sbírka zákonů. [online]. 4.3.2005. [cit.2015-11-6].  Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-113
6.    HAVLÍK, Jaroslav a Milan MAROUNEK. Živiny a živinové potřeby člověka: učebnice pro studenty ČZU v Praze. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2013. ISBN 978-80-213-2374-2.
7.    PATOČKA, Jiří. Nutriční toxikologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2008. ISBN 978-80-7394-055-3.
8.    KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.
9.    SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
10.  URBAN-KOWALCZYK, Ma³gorzata. Neuropsychiatric symptoms and celiac disease. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2014, 10. ISSN 11766328. 

 
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 3

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace