Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4648 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Potravinové alergie a intolerance
Publikováno: Neděle, 10.01. 2016 - 11:59:13 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Potravinové alergie a intolerance

Bc. Magdalena Rusňáková

    Potravinové alergie a potravinové intolerance jsou dva rozdílné pojmy. Lidé je mezi sebou často zaměňují nebo jim nerozumí, a proto je chybně užívají. Častým příkladem potravinové alergie a intolerance je alergie na bílkovinu kravského mléka a laktózová intolerance. (1)
Ve své práci se budu zabývat pojmy „alergie“ a „intolerance“. Blíže se budu věnovat intoleranci laktózy a zaměřím se na označování potravinových alergenů v potravinářských podnicích, které podléhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a dále vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.

CHCETE-LI SPUSTIT PREZENTACI, KLIKNĚTE ZDE



1 Potravinová alergie a intolerance

Je třeba specifikovat pojmy potravinová alergie a potravinová intolerance, neboť se jedná o dva rozdílné termíny, které jsou často nesprávně používány.

1.1          Potravinová alergie

„Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu (její složku – zpravidla glykoprotein).“ (2)

Při potravinové alergii dochází vzhledem k opakovanému kontaktu spouštěče k celé řadě symptomů, jako je nevolnost, zvracení, otoky, bolesti břicha, průjem, svědění, pálení, kašel, rýma a další. Reakce na alergen může mít různý stupeň, od banálních příznaků až po smrtelné. Někdy stačí pouze stopové množství, které může vyvolat silnou alergickou reakci. U alergií je vždy důležitý fakt, že zahrnují celý imunitní systém. (2, 3)

Potravinovou alergií trpí 2-5% dospělé populace. U dětí jsou potravinové alergie častější, vyskytují se v 5-10%. U dětí má velký význam ve snížení počtu potravinových alergií kojení a kvalita výživy v prvním roce života dítěte. (4,5)

1.2          Potravinová intolerance

Potravinová intolerance není způsobena reakcí imunitního systému, jedná se o metabolickou poruchu. Intolerance zpravidla spočívá v nedostatku nebo úplné absenci látek, nejčastěji enzymů, které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. (2)

V případě pozření intolerantní složky potraviny není tělo schopno danou potravinu zpracovat a dostaví se reakce organismu jako je nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha, plynatost, křeče. (1)

1.3          Přecitlivělost na potraviny    

Často se také užívá pojem „pseudoalergie“. Nejedná se o alergii, částečně může být pojem pseudoalergie spojován s intolerancí. (2)

Přecitlivělost na potraviny je nežádoucí reakce na potravinu, která je způsobená přecitlivělostí organismu na některou složku z potraviny. Mohou se objevovat podobné symptomy jako u potravinových alergií. Pseudoalergie často vyvolávají potraviny, které mají vyšší obsah histaminu. Můžeme sem zahrnout sýry, zkažené ryby, některá červená vína, konzervovaného tuňáka a další. Pokud dojde například k nežádoucí reakci na rybí konzervu – tuňáka, neznamená to, že by byl člověk na tuňáka alergický. (2)

Pseudoalergie mohou u citlivých jedinců vyvolat některé přídatné látky užívané v potravinách, jako je oxid siřičitý, kyselina glutamová a její soli a další. (2)

2             Intolerance laktózy

Laktózová intolerance je rovněž označována jako nesnášenlivost mléčného cukru. Laktóza neboli mléčný cukr je disacharid, který se skládá z glukózy a galaktózy. Mléčný cukr je obsažen v mateřském mléce a v mléce savců. Enzym laktáza je odpovědný za trávení laktózy. Nachází se v tenkém střevě a štěpí mléčný cukr na jednotlivé složky – glukózu a galaktózu, které se pak dostávají do krve. Pokud je enzymu nedostatek nebo úplně chybí, nedochází ke štěpení mléčného cukru a laktóza prochází do tlustého střeva jako cizorodá látka. Střevní bakterie využívají mléčný cukr jako základ živin. Následkem toho vzniká příliš velké množství organických kyselin a plynů – kyselina mléčná, oxid uhličitý, kyselina octová, metan a vodík. Mléčný cukr má schopnost vázat vodu, proto po požití proudí do střev voda a dochází tak k většímu pohybu střev, křečím a průjmu. (3)

2.1          Formy laktózové intolerance

Příčinami nesnášenlivosti mléčného cukru může být získaný nebo dědičný nedostatek enzymu. Může se jednat o nedostatečnou tvorbu laktázy nebo její úplné chybění.

2.1.1        Primární nedostatek laktázy

Primární nedostatek laktázy je stav, kdy laktáza zcela chybí. Jedná se o genetický nebo vrozený nedostatek laktázy. Tento stav se projevuje většinou až v dospělém věku, může se ale vyskytovat u dětí a mladistvých. Tato forma intolerance je dědičná, proto se často vyskytuje v celých rodinách. Celosvětově je laktózová intolerance v dospělém věku považována za celkem normální stav. Podle odhadů nesnáší laktózu více než 75% dospělé populace. Charakteristickým rysem tohoto typu intolerance bývají vodnaté průjmy. (3, 6)

2.1.2        Sekundární nedostatek laktázy

Mnohem častější je tzv. sekundární nesnášenlivost mléčného cukru. V tomto případě se nejedná o onemocnění geneticky podmíněné, ale získané v průběhu života, kdy dochází k poškození sliznice tenkého střeva, což vede k nedostatečné tvorbě laktázy. Mnohdy je intolerance laktózy v souvislosti s jiným onemocněním, např. Crohnova choroba, celiakie a další. Snížená tvorba laktázy může být v úzké souvislosti s poruchami příjmu potravy – anorexie, bulimie. Při získané nesnášenlivosti mléčného cukru je u některých jedinců v malém množství mléčný cukr snášen. (2)

2.1.3        Vrozený nedostatek laktázy

            Nedostatek laktázy již při narození zvaný alaktázie, se vyznačuje úplným chyběním laktázy. Vrozený nedostatek není častou formou, ale pokud se projeví, projeví se v prvních týdnech života a dochází k těžkým vodnatým průjmům, ztrátě tekutin a podvýživě. (6)

2.2          Výskyt intolerance laktózy

Australští obyvatelé, obyvatelé Afriky a Asie trpí nesnášenlivostí mléčného cukru v 60 - 90%. V asijských státech je intolerance laktózy velmi vysoká, proto nemají zahrnuté mléko a mléčné výrobky ve svém jídelníčku. V Evropě trpí laktózovou intolerancí 10 – 20% dospělé populace. V Německu trpí intolerancí laktózy 13 - 14%, v Rakousku asi 20%, v České republice se odhaduje 15-20%. (3,6)

2.3          Příznaky

Typické příznaky nesnášenlivosti mléčného cukru se týkají zažívacího traktu. Interval mezi příjmem potravy a vznikem střevních potíží se pohybuje v rozmezí 30minut – 3 hodiny po jídle. Záleží na celkovém stavu zažívání a na složení potravin, které byly konzumovány. (6)

Mezi klasické symptomy patří nadýmání, bolest břicha, křeče, nevolnost, zvracení a následuje průjem. Po vyprázdnění se člověku uleví a veškeré příznaky odezní. Symptomy a jejich projev jsou u každého jedince individuální. (3)

2.3.1        Stupeň obtíží

 Záleží na množství přijímaného mléčného cukru. Někteří lidé, kteří mají lehký stupeň nesnášenlivosti na mléčný cukr, si mohou dát přibližně 8-10g mléčného cukru za den, aniž by jim to způsobilo potíže. Střední stupeň je odhadován do 1g/den a těžký stupeň nedovoluje ani stopové množství. Toto posuzování je velice individuální, někteří jedinci s intolerancí na laktózu si mohou dát např. plátek sýru na chleba namazaný máslem a reakce bude nulová, jiní musí v lékárnách požadovat bezlaktózové léky. (3)

Důležité je rovněž technologické zpracování potravin. Například v Řecku vyráběný sýr feta obsahuje jen velmi malé množství laktózy, taktéž v Itálii vyráběná mozarella či parmazán. (3)

2.4          Diagnostika a léčba

Jedinec, který má delší dobu zažívací potíže a není si jist, co je příčinou, začne tím, že si vytvoří deník stravování, do kterého si bude zapisovat veškeré potraviny, které v průběhu dne pozřel a případně kdy a po jakých potravinách došlo k zažívacím potížím.

Někdy jedinec rovnou přijde k lékaři s tím, jaké má potíže. Pak je úkolem praktického lékaře odkázat pacienta na specializované oddělení či vyšetření.

Ke zjištění laktózové intolerance můžeme použít několik variant. Tou první je testování – dva nepřímé testy a jeden přímý. Nepřímé testy jsou dechový vodíkový test a test laktózové zátěže. Jejich výsledek poskytuje informaci o tom, zda laktóza přechází prostřednictvím střev do krve či nikoliv. Pokud test potvrdí intoleranci, zůstává otázka, zda je intolerance vrozená či získaná. Přímým testem je test genový. (6)

Dalším možným diagnostickým postupem je gastroskopie, kdy se odebere vzorek tkáně a následně se pošle k histologickému vyšetření.   

Co se týká léčby, neexistuje žádný lék ani zákrok, který by chybějící enzym obnovil. Pokud je snížená funkce enzymu například při anorexii a bulimii, nejdříve musíme odstranit primární onemocnění a pak se snížená funkce laktázy může vrátit do normálního stavu. Důležité je se vyvarovat mléku a mléčným výrobkům. Mléko a mléčné výrobky se dají nahrazovat sojovými produkty nebo bezlaktózovými produkty. V České republice nejsou bezlaktózové produkty tak rozšířeny, jako je tomu například v Německu nebo Rakousku. Dá se však bez problému koupit bezlaktózové mléko, máslo, smetana, jogurty a další. Ceny potravin jsou o něco vyšší než u běžných mléčných výrobků, ale pořád jsou přijatelné. V Německu běžně prodávají bezlaktózové sýry, pudinky, sušenky, čokolády a další jiné potraviny, které jsou lépe cenově dostupné oproti potravinám v České republice.   

3             Alergie na kravské mléko

V případě alergie na bílkovinu kravského mléka je vyvolána reakce antigen – protilátka. Tělo totiž rozpoznává substanci jako antigen a vytváří tak protilátky. Pokud se s antigenem dostane do kontaktu (stačí malé množství), dochází k alergické reakci. Vzhledem k tomu, že alergie zahrnuje celý imunitní systém, může dojít k zarudnutí, otokům, svědění, zažívacím potížím, ale i kašli, dušení až astmatickému záchvatu. Kravské mléko obsahuje řadu bílkovin, které mohou být alergickými spouštěči – alfa-lactalbumin, beta-lactoglobulin, kasein. Alfa-lactalbumin a beta-lactoglobulin ztrácejí svůj účinek tepelnou úpravou, kasein je vůči teplu stabilní. Při podezření na alergii se provádí test, který zkoumá celkovou reaktivitu imunoglobulinů. Alergie na bílkoviny kravského mléka a laktózová intolerance se dá proto snadno odlišit. (6)

1             Potravinové alergeny a jejich označování

Potravinové právo stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Tato informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů.“ (2)

Potravinové alergeny musí být od 13. 12. 2014 v jídelním lístku nebo při nákupu potravinářských výrobků v potravinářských podnicích označovány slovně nebo číslem, pod kterým je alergen uveden. Značení alergenů má sloužit spotřebiteli jako informační požadavek. Tato povinnost se týká všech výrobců potravin, všech úseků společného stravování – restaurace, jídelny, nemocnice, sociální ústavy, pekárny a další. 

Označování alergenů vychází z legislativy, a to z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům + vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, § 8 odstaven 10.

Mezi nejčastější potravinové alergeny, které musí být značeny, řadíme:

1. Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves.
2. Korýši a výrobky z nich

3. Vejce a výrobky z nich

4. Ryby a výrobky z nich

5. Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich

6. Sójové boby a výrobky z nich

7. Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)

8. Skořápkové plody, konkrétně: mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie

9. Celer a výrobky z něj

10. Hořčice a výrobky z ní

11. Sezamová semena a výrobky z nich

12. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako celkový SO2, které se propočítají pro výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce

13. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj

14. Měkkýši a výrobky z nich (2)

obr. 1 – zdroj: http://skolnijidelna.mestopacov.cz/alergeny

5    Závěr
Potravinové alergie a intolerance jsou rozšířené v celé populaci. Velmi častá je laktózová intolerance a celiakie. V dnešní době se dá s těmito onemocněními žít bez jakýchkoliv omezení a komplikací, neboť mléko a mléčné výrobky se dají nahradit stejně tak jako lepek. Důležité však je vyvarovat se opakovanému styku s alergenem a předejít tak zdravotním potížím a možným komplikacím.

Seznam použitých zdrojů
1. Alergie na mléko a intolerance laktózy. Potravinová alergie [online]. [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: http://www.potravinova-alergie.info/clanek/alergie-mleko-intolerance-laktoza.php
2. Potravinová alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny. PAVELKOVÁ, Kateřina a Pavla BUREŠOVÁ. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/potravinova-alergie-intolerance-a-precitlivelost-na-potraviny.aspx
3. KRAMER-PRIESCH, Herta a Ingrid KIEFER. Laktóza a fruktóza: Co smím vůbec jíst a co mám vařit?. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 127 s. ISBN 978-80-247-2487-4.
4. PAPEŽOVÁ, Hana (ed.). Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 424 s. ISBN 978-80-247-2425-6.
5. SVAČINA, Štěpán a kol. Klinická dietologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6
6. FRITZSCHEOVÁ, Doris. Intolerance laktózy. 1. Bratislava: Noxi, s.r.o., 2015, 128 s. ISBN 9788081112584.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.23 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace