Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7248 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Buprenorfin - lék nebo droga?
Publikováno: Pondělí, 26.02. 2007 - 17:05:09 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Buprenorfin – lék nebo droga?

Bc. Petr Procházka
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice

Úvod
V minulosti se jako substituční lék na heroinovou závislost používal metadon. V dnešní době nabývají na významu léky obsahující buprenorfin jako účinnou látku. V ČR jsou distribuovány pod firemními názvy Subutex, Temgesic, Buprenex a Suboxene. Mechanizmem účinku je vazba na opioidní receptory a antagonistický účinek na opiáty, jako je heroin. Jsou tedy účinným nástrojem léčby odvykacích syndromů po heroinu (Nešpor 1997). Jejich snadná dostupnost však způsobila průnik na černý trh a tím spustila i jejich ilegální zneužívání. Velice problematická je i kombinace s alkoholem a jinými léky, kdy může dojít i k zástavě dýchání a smrti v důsledku udušení.



Charakteristika
Buprenorfin je polosyntetický opiát. Základní strukturu tvoří morfin, ale na atomu dusíku má připojenou cyklopropylmethylovou skupinu. Patří mezi opioidní analgetika, jelikož vykazuje analgetické účinky, stejně jako morfin či metadon (Lüllmann et al., 2002). Je však také používán při substituční léčbě heroinové závislosti (Kahan 2006,). Podává-li se totiž po čistých agonistech opiátových receptorů, jako jsou diamorfin (heroin), kodein, metadon a morfin, může být účinek agonistů oslaben nebo zrušen. Buprenorfin tedy může vytěsnit agosnisty z receptorů. V České republice je buprenorfin obsažen v lécích Subutex a Temgesic. Subutex obsahuje látku ve formě buprenorphini hydrochloridum a je distribuován ve formě subglinválních tablet. Temgesic je injekční roztok téže látky jako v preparátu Subutex. Buprenorfin je také obsažen v preparátech s firemním názvem Buprenex a Suboxene.

Mechanizmus účinků a farmakokinetika
Buprenorfin je silné analgetikum vykazující narkotické agonitické a antagonistické účinky. Je to parciální agonista na μ-receptorech a antagonista na κ-receptorech. Je přibližně 30krát účinnější než morfin (Lejčko 2006).
Buprenorfin je možné podávat intravenózně, intramuskulárně i perorálně. Po podání velmi rychle absorbován. Během několika minut po intramuskulárním podání dosahují jeho plazmatické koncentrace maxima. Po 10 minutách se již významně neliší od koncentrací dosahovaných po podání téže dávky intravenózně. Při podání pod jazyk dosahují plazmatické koncentrace maxima během 90 minut. Vysoká afinita buprenorfinu k tukům a afinita k opioidním receptorům způsobuje relativně dlouhodobou účinnost (6 – 8 hodin). Mimoto tlumí kašel a působí depresoricky na dýchání. Analgetický účinek nastupuje během 10 – 30 minut, maxima dosahuje za 60 – 120 minut a přetrvává 6 – 8 hodin.
Buprenorfin je odbouráván v játrech a tenkém střevě N-dealkylací a glukurokonjugací. Je vyloučen stolicí v průběhu 7 dnů. Toto pomalé odbourávání je způsobeno průchodem enterohepatálním systémem. Takto se vyloučí asi 80% metabolitů. Zbytek je vyloučen ve stejné podobě močí.

Zdravotní komplikace
Podávání buprenorfinu je doprovázeno celou řadou nežádoucích účinků. Mimo vysokou pravděpodobnost vzniku návyku je to např. respirační deprese. Zejména v kombinaci s užíváním benzodiazepinů nebo v souvislosti s nesprávným užíváním. Vlivem respirační deprese může dojít i ke smrti.
Další komplikací může být akutní poškození jater, pokud není lék užíván tak, jak je předepsáno. K takovémuto poškození dochází zejména při vysokých dávkách (hlavně intravenózně) a může být způsobeno mitochondriální toxicitou. Již existující nebo získané mitochondriální poškození (genetické nemoci, virové infekce, chronická hepatitis typu C, nadměrné užívání alkoholu, anorexie, přidružené mitochondriální toxiny, jako aspirin, valproát, izoniazid apod.), může výskyt akutního poškození jater podpořit.
Další komplikací může být i jeho analgetický účinek, který potlačí bolest jako symptom nemoci. Opatrnost je nutná zejména u pacientů s poraněním hlavy a zvýšeným kraniálním tlakem, hypertrofií, uretrální steatózou a hypotenzí. Buprenorfin může způsobit ortostatickou hypotenzi. Se zvýšenou opatrností by měli buprenorfin užívat zejména pacienti s astmatem nebo respirační insuficiencí (v souvislosti s respirační depresí), dále pacienti s renální (zhruba 20% dávky je vylučováno močí) a jaterní insuficiencí (může být změněn metabolizmus buprenorfinu v játrech).
Další komplikace může nastat u těhotných žen. V prvním trimestru těhotenství pravděpodobně neexistuje zvýšené riziko vzniku malformací po buprenorfinu. Nicméně chronické užívání této látky v posledních třech měsících těhotenství může způsobit vznik abstinenčního syndromu u novorozence. Vysoké dávky na konci těhotenství mohou mít za následek vznik respirační deprese u novorozenců. Také během kojení by se měla žena vyhnout podávání buprenorfinu. Tato látka, ale i její metabolity totiž přecházejí do mateřského mléka.
Účinek buprenorfinu je také ovlivněn některými látkami, kterých by se pacient v době léčby měl vyvarovat. Takovou látkou je např. alkohol, jenž zvyšuje sedativní účinek buprenorfinu. Dále jsou to benzodiazepiny, které mohou potencovat respirační depresi centrálního původu, což může vést k úmrtí pacienta. Samozřejmě i užívání dalších léků s tlumícím účinkem na centrální nervový systém by mělo být zváženo. Takovými léky jsou analgetika a antitusika opioidního původu, antidepresiva, neuroleptika, barbituráty apod. Také užívání inhibitorů monoaminooxidázy (MAOI) může způsobit komplikace. Na základě zkušenosti s morfinem existuje pravděpodobně možnost potencování účinků buprenorfinu.

Průkaz buprenorfinu
Nejjednodušší metodou záchytu je požití imunochemických screenngových testů. Ty jsou založeny na reakci antigenu (buprenorfin) a protilátky za vzniku komplexu. Vyhodnocení pak může probíhat různými způsoby. Problémem imunochemických screeningových metod je jejich falešně pozitivní nebo falešně negativní reakce. Další použitelnou technikou je tzv. One-step ELISA test, s možností detekce buprenorfinu z různých biologických materiálů, jako jsou krev, moč, sliny a vlasy (De Giovanni et al. 2005, Drummer 2006).
Jako konfirmační metoda jsou používány tandemové systémy s hmotnostní detekcí, jako HPLC/MS – vysokoúčinná kapalinová chromatografie nebo LC/MS – kapalinová chromatografie (Fox et al. 2006). Kapalinová chromatografie však nabízí i jiné možnosti detekce, např. elektrochemická detekce (Garcia-Fernandez et al. 2001).

Možnost zneužití buprenorfinu

Buprenorfin je vhledem ke své dostupnosti stále více zneužívanou látkou. Jelikož je předepisován jako substituční lék závislosti na opiátech, vykazuje pro abuzéry opiátů atraktivní účinky. Jak ukazují studie, v roce 2004 se oproti roku 2003 zvýšil počet léčených uživatelů buprenorfinu (Studničková et al. 2005). Pro svou relativně snadnou dostupnost se dostává na černý trh. Vzhledem k tomu, že Subutex lze získat na předpis od praktických lékařů, stává se stále dostupnějším.
Studničková et al. (2005) uvádějí, že ze všech klientů, kteří v roce 2004 požádali o léčbu, uvedlo 145 osob Subutex jako základní drogu. Za první pololetí roku 2005, bylo zaevidováno již 138 žádostí o léčbu závislosti na Subutexu (Studničková et al. 2005). Je tedy zřejmé, že možnost zneužití buprenorfinu je v současné době velká.

Závěr
Stejně jako metadon, je také buprenorfin lékem v terapii závislosti na opiátech, zejména heroinu. Ale také stejně jako metadon, je zneužíván. Stal se relativně dostupným na černém trhu a levnějším než heroin. Trend abúzu této látky má za posledních pár let stoupající tendenci. Je evidován stále větší počet žádostí o léčbu závislosti na buprenorfinu jako základní droze. Tato látka je velmi často kombinována např. s alkoholem nebo benzodiazepiny, které její účinky potencují

Literatura

BALÍKOVÁ M. Forenzní a klinická toxikologie. Praha: Galén, 2004.
BOOTHBY L.A., DOERING P.L. Buprenorphine for the treatment of opioid dependence. Am J Health Syst Pharm. 2007. Vol. 64, p. 266 – 272.
DE GIOVANNI N., FUCCI N., SCARLATA S., DONZELLI G. Buprenorphine detection in biological saples. Clin Chem Lab Med. 2005. Vol. 43, p. 1377 – 1379.
DRUMMER O.H. Drug testing in biological fluids. Clin Biochem Rev. 2006. Vol. 27, p. 147 – 159.
FOX E.J., TETLOW V.A., ALLEN K.R. Quantitative analysis of buprenorphine and norbuprenorphine in urine using liquid chromatography tandem mass spektrometry. J Anal Toxicol. 2006. Vol. 30, p. 238 – 244.
GARCÍA-FERNÁNDEZ M. A. , FERNÁNDEZ-ABEDUL M. T. , COSTA-GARCÍA. A. Determination of buprenorphine in biological samples by high performance liquid chromatography with electrochemical detection. Chromatographia. 2001. Vol. 53, p. 704 – 708.
KAHAN M., et al. Misuse of and dependence of opioids. Can Farm Physician. 2006. Vol. 52, p. 1081 – 1087.
LEJČKO J. Silné opioidy v léčbě chronické bolesti. Neurol pro praxi. 2006. Vol. 3, p. 141 – 143.
LÜLLMANN H., MOHR K. Farmakologie a toxikologie. Praha: Grada, 2002.
NEŠPOR K. Zkušenosti s buprenorfinem (Temgesic) při léčbě odvykacích syndromů po heroinu. Alkoholizmus a drogové závislosti. 1997. Vol. 32, p. 223 – 224.
STUDNIČKOVÁ B., et al. Výroční zpráva ČR 2004. Centrální pracoviště drogové epidemie, Hygienická stanice Hl. m. Prahy, 2005. p. 176.
VÁCHA P., LAVIČKOVÁ, V. Užívání ilegálních drog mezi populací studentů Jihočeské univerzity. Kontakt. 2006. Vol. 8, p. 305 – 315.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.81
Účastníků: 37

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace