Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4851 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Hypoglyciny, jedovaté aminokyseliny z Jamajky
Publikováno: Sobota, 10.10. 2015 - 09:55:23 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Hypoglyciny, jedovaté aminokyseliny z Jamajky

Jiří Patočka

     Dovolená na prosluněné Jamajce se obvykle nese ve znamení bezkonkurenční pohody a relaxace. Přispívá k tomu průzračné Karibské moře s krásnými bělostnými plážemi i všudypřítomná hudba, která prostupuje životem celého ostrova. K dobré náladě turistů přispívá i pestrá jamajská kuchyně s mnoha lokálními specialitami a ochutnávkami domorodých pokrmů. Za své národní jídlo považují Jamajčané pokrm zvaný „ackee and saltfish“ (Palmié, 2005). Už název prozrazuje složení tohoto pokrmu, neboť hlavními ingrediencemi je nasolená sušená treska a jamajské národní ovoce ackee. Toto sladké ovoce v chuťově pozoruhodné a protikladné kombinaci s treskou vytváří jedno z nejoblíbenějších jamajských snídaňových menu, které turistu nemine v žádném hotelu. Servíruje se s tradičními jamajskými přílohami jako jsou smažené knedlíčky, smažené banány plantain, smažený yam, nebo sladké pečivo. Turisté chrochtají blahem a nikdo z nich netuší, že ackee, žlutěoranžové až červené ovoce hruškovitého tvaru, které je součástí této zvláštní snídaně, je plodem jedovatého stromu Blighia sapida (Hassall a Reyle, 1955).



     Tento strom, jehož české jméno je poddužák lahodný, pochází z tropické západní Afriky. V 18. století byl převezen na Jamajku spolu s otroky na některé otrokářské lodi a v Karibiku našel svůj druhý domov. Strom vědecky popsal a do Královské botanické zahrady dovezl v roce 1793 anglický viceadmirál královského námořnictva a člen Královské společnosti William Bligh. Je to tentýž Blight, který byl velitelem lodi Bounty, když na ní došlo ke vzpouře. Vzbouřenci, vedení Fletcherem Christianem, jej pak posadili spolu s několika loajálními členy posádky do člunu a vypustili na širé moře. Po strastiplné plavbě se nakonec námořníci zachránili na ostrově Timor. Vzpoura na lodi Bounty se stala jednou z nejslavnějších v dějinách mořeplavby a stala se námětem mnoha knih a románů a ve 20. století i několika filmových zpracování. O vzpouře na lodi Bounty ví každý, ale jen malokdo ví, že jméno viceadmirála Bligha je navěky vepsáno do latinského názvu stromu, který jako prvý představil botanikům celého světa (Mitchell, 1974).
     Vraťme se tedy k tomuto stromu s příšerným českým jménem poddužák lahodný. Je to statný, stálezelený strom, který dorůstá výšky kolem 20 m. To, co je na něm nejvíce ceněné, je až 10 cm velký dužnatý plod s třemi velkými černými semeny. Plody, označované jako ackee, jsou jamajským národním ovocem. Konzumovat se však mohou jen ve zralém stavu, kdy se plody samy otevřou. Pro bezpečnou konzumací musí být dostatečně zralé a ještě lépe - tepelně opracované. Nezralé plody obsahují nebezpečný toxin (Bowen-Forbes a Minott, 2011). Obsahují totiž mimořádně vysokou koncentraci dvou jedovatých aminokyselin, hypoglycinu A a hypoglycinu B. Otrava se projevuje zvracením, závratěmi a pocením a každoročně umírají kvůli nesprávné konzumaci tohoto lahodného ovoce desítky osob (Escoffery a Shirley, 2004; Joskow  et al., 2006; Barceloux, 2009; Gaillard et al., 2011).
     Akutní toxicita (LD50) hypoglycinu A pro laboratorního potkana je 30 mg/kg při intravenosním (Chen et al., 1957), 98 mg/kg při perorálním a 97 mg/kg při intraperitoneálním podání (Feng a Patrick, 1958). Intravenosní LD50 hypoglycinu je u králíka 10 mg/g, u myši 62 mg/kg, u holuba 25 mg/kg, u kočky 40 mg/kg a u opice 20 mg/kg (Chen et al., 1957).

Literatura
Barceloux DG. Akee fruit and Jamaican vomiting sickness (Blighia sapida Köenig). Disease-a-Month 2009; 55(6): 318-326.
Bowen-Forbes CS, Minott DA. Tracking hypoglycins A and B over different maturity stages: implications for detoxification of ackee (Blighia sapida K.D. Koenig) fruits. J Agric Food Chem. 2011; 59(8): 3869-3875.
Escoffery CT, Shirley SE. Fatal poisoning in Jamaica: a coroner's autopsy study from the University Hospital of the West Indies. Med Sci Law. 2004; 44(2): 116-120.
Feng PC, Patrick SJ. Studies of the action of hypoglycin-A, an hypoglycaemic substance. Br J Pharmacol Chemother. 1958; 13(2): 125-130.
Gaillard Y, Carlier J, Berscht M, Mazoyer C, Bevalot F, Guitton J, Fanton L. Fatal intoxication due to ackee (Blighia sapida) in Suriname and French Guyana. GC-MS detection and quantification of hypoglycin-A. Forensic Sci Int. 2011; 206(1-3): e103-e107.
Hassall CH, Reyle K. (1955). The toxicity of the ackee (blighia sapida) and its relationship to the vomiting sickness of Jamaica. West Indian Med J 1955; 4(2), 83-90.
Chen KK, Anderson RC, McCowen MC, Harris PN. Pharmacologic action of hypoglycin A and B. J Pharmacol Exp Ther. 1957; 121(3): 272-285.
Joskow R, Belson M, Vesper H, Backer L, Rubin C. Ackee fruit poisoning: an outbreak investigation in Haiti 2000-2001, and review of the literature. Clin Toxicol (Phila). 2006; 44(3): 267-273.
Mitchell JC. The Posthumous Misfortune of Captain Bligh of the “Bounty”: Hypoglycemia from Blighia. Diabetes 1974; 23(11): 919-920.
Palmié S. Ackee and saltfish vs. amalá con quimbombó? A note on Sidney Mintz’contribution to the historical anthropology of African American cultures. J Société Américanistes 2005; 91(91-2): 89-122.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 12

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace