Játrovky tvoří tři základní typy stélek. Vývojově nejstarší je stélka lupenitá (frondosní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), které jsou k substrátu přichycené jednobuněčnými příchytnými vlákny zvanými rhizoidy. Stélkou vývojově nejpokročilejších játrovek je stélka listnatá (foliosní). Třetím typem jsou pak přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).
     Játrovky obsahují éterické terpenoidní oleje, které jsou v buňkách uloženy ve specializovaných organelách, zvaných zásobní olejová tělíska (Adam a Croteau, 1998). Játrovky proto páchnou a jejich pach odrazuje živočichy od konzumace játrovek. Tyto oleje mají také antimikrobiální účinky a chrání játrovku před patogenními mikroorganismy (Toyota, 2000;  et al., 2011).
     Nejrozšířenější játrovkou je porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha), ale častým druhem je i mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum). Druh roste od Evropy až po Kavkaz a v ČR je hojný. Vyskytuje se na stinných a vlhkých místech, podél potoků, na úpatí skal, na silikátovém i vápenitém substrátu z nížin do hor. Velmi často jej najdeme na substrátech vytvořených nebo pozměněných člověkem. Nejčastěji na zdech a zídkách, protože mu vyhovuje substrát obohacený látkami vyplavenými z malty. Mřížkovec kuželovitý vytváří statné lupenité stélky dlouhé 5 až 20 cm a široké 1 až 2,5 cm. Stélky jsou vidličnatě dělené a mají měkkou střední rýhu, která je sytě zelená až tmavozelená, někdy s purpurovým nádechem. Na povrchu stélky jsou nenápadná, mírně protáhlá šestiboká políčka s dýchací dutinou uprostřed.
     Mřížkovec kuželovitý voní po terpentýnu a jeho vůně je způsobena řadou těkavých terpenických látek. Jsou to např. methylcinamát (I), 2α,5α-dihydroxybornan-2-cinamát, 2α,5β-dihydroxybornan-5-acetyl-2-cinamát, 2α,5β-dihydroxybornan-2-p-hydroxycinamát, 2α,5β -dihydroxy-bornan-2-cis-p-hydroxycinamát, 3,4-dimethoxystyren, 5,7-dihydroxycalamenen, 7-hydroxy-calamenen, lunularin, riccardin C, marchantin C, riccardin D (Lu et al. 2006), sabinen (II), cyklocolorenon (III), conocephalenol (IV) nebo cubebol (V) (Ludwiczuk et al., 2013).