Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3841 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jedovatý dipeptid mandelinky bramborové
Publikováno: Úterý, 16.06. 2015 - 08:40:14 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jedovatý dipeptid mandelinky bramborové

Jiří Patočka

     Málokterý brouk u nás je tak známý jako mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata). Málokterý brouk dosáhl takové popularity. Je to brouk z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae), který se živí bramborovou natí. Vzhledově je mandelinka nezaměnitelná s jinými brouky, žijícími u nás. Má žlutobílé až žlutooranžové  krovky s celkem deseti černými podélnými čarami. Mandelinka bramborová není součástí naší domácí entomofauny. Pochází ze severní Ameriky, kde je známa jako Colorado potato beetle, a areál jejího přirozeného rozšíření je v jihozápadní a severní Americe (Kolorádo a Mexiko) (Hare, 1990). Byla objevena v roce 1824 Thomasem Sayem ze vzorků odebraných v Rocky Mountains, kde se její larvy živily na rostlině Solanum rostratum (Brues, 1940). Tato původní americká rostlina z čeledi lilkovitých (Solanaceae) je v angličtině nazývána buffalobur (bizoní lopuch).



    V roce 1950 se mandelinka objevila na území tehdejšího Československa a způsobila velký rozruch. Bizoní lopuch tady nenašla, ale s velkou chutí se pustila do jiné lilkovité rostliny, do brambor (Solanum tuberosum) (Jakovlev, 1953). To se ale tehdejšímu vedení vůbec nelíbilo. Mandelinka bramborová byla označena jako „americký brouk“  a komunistickou propagandou byla prohlášena za tajnou zbraň kapitalistů, namířenou proti budování komunismu s úmyslem rozvrátit zásobování obyvatelstva (Sekora, 1950).

     Protože mandelinka u nás nenašla žádné přirozené nepřátele a brambor měla dost, vesele se množila. V roce 1954 již byly všechny bramborové porosty mandelinkou zaplaveny a ta se stala nejničivějším škůdcem bramborových polí. Na její likvidaci byla nasazena školní mládež, studenti, důchodci, ženy z domácnosti, úředníci, i někteří dělníci z továren. Ti všichni chodili po poli a sbírali dospělé brouky. Strkali je do lahviček i krabiček od zápalek a po skončení akce je předkládali ke kontrole. Brouci se však množili dál a byli k nalezení nejen na bramborových polích, ale i všude kolem. Nejen na polích, ale i v městech. Na ulicích, chodnících či náměstích. A dostávali se i do domů. Teprve nasazení práškovacích letadel, která hustě zasypávala pole práškem DDT, začalo na mandelinku zabírat. Ale nena dlouho. Brouci brzy začali být vůči DDT rezistentní. A časem i k dalším a dražším insekticidům (Forgash, 1985).
     Mandelinka bramborová je sama producentem toxických látek, které kolují v její hemolymfě a jsou součástí obranného sekretu, který ji chrání před predátory (Deroe a Pasteels, 1977; Peferoen et al., 1982). Chemické složení obranného sekretu hmyzu je velmi rozmanité a zahrnuje řadu nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek (Whitman et al., 1990). Takovéto látky bývají označovány jako allomony a patří do obsáhlé skupiny tzv. semiochemikálií, které tvoří základ chemické komunikace hmyzu (Nordlund et al., 1981).

      Hlavní složkou obranného sekretu mandelinky bramborové je toxický dipeptid identifikovaný na základě chemických a spektrometrických metod jako kyselina gamma-L-glutamyl-L-2-amino-3(Z),5-hexadienová, jedovatá zejména pro mravence (Daloze et al., 1986). Není to však jediná toxická látka, která byla v obranném sekretu mandelinky nalezena. Další skupinu jedovatých látek tvoří např. rostlinné glykoalkaloidy (Pasteels et al., 1989) a další látky fungující také jako semiochemikálie (Sablon et al., 2012).

Literatura
Brues CT. Food Preferences of the Colorado Potato-beetle, Leptinotarsa decemlineata Say. Psyche 1940; 47(1): 38-43.
Daloze D, Braekman JC, Pasteels JM. A toxic dipeptide from the defense glands of the colorado beetle. Science 1986; 233(4760): 221-223.
Deroe C, Pasteels JM. Defensive mechanisms against predation in the Colorado beetle (Leptinotarsa decemlineata, Say). Arch Biol. 1977; 88: 289-304.
Forgash AJ. Insecticide resistance in the Colorado potato beetle. Research Bulletin, Massachusetts Agricultural Experiment Station, 1985; (704): 33-52.
Hare JD. Ecology and management of the Colorado potato beetle. Ann Rev Entomol. 1990; 35(1): 81-100.
Jakovlev BV. Mandelinka bramborová. Přírodovědecké nakl., Praha, 1953. 47 s.
Nordlund DA, Jones RL, Lewis WJ. Semiochemicals. Their role in pest control. John Wiley & Sons, 1981.
Pasteels JM, Rowell-Rahier M, Braekman JC, Daloze D, Duffey S. Evolution of exocrine chemical defense in leaf beetles (Coleoptera: Chrysomelidae). Experientia 1989; 45(3): 295-300.
Peferoen M, Stynen D, De Loof A. A re-examination of the protein pattern of the hemolymph of Leptinotarsa decemlineata, with special reference to vitellogenins and diapause proteins. Comp Biochem Physiol Part B: Comparative Biochemistry, 1982; 72(3): 345-351.
Sablon L, Dickens JC, Haubruge É, Verheggen FJ. (2012). Chemical Ecology of the Colorado Potato Beetle, Leptinotarsa decemlineata (Say)(Coleoptera: Chrysomelidae), and Potential for Alternative Control Methods. Insects 2012; 4(1): 31-54.
Sekora O. O zlém brouku bramborouku (o mandelince americké, která chce loupit z našich talířů). Státní nakladatelství dětské knihy v Praze, 1950.
Whitman DW, Blum MS, Alsop DW. Allomones: chemicals for defense. Insect Defenses: adaptive mechanisms and strategies of prey and predators, 1990, 289-351.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 18

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace