Thiopental - sérum pravdy
Jiří Patočka
Thiopental sodný (sodná sůl 5-ethyl-6-oxo-5-pentan-2-yl-sulfanyl-pyrimidin-4-olu) byl objeven v
roce 1930 v Abbotových laboratořích Ernestem H. Volwilerem a Donalee L.
Tabernem při hledání nových látek použitelných v anestézii.
Dne 8. března 1934 Dr. Ralph M. Waters poprvé použil thiopental u člověka a zjistil, že se jedná o velmi účinné krátkodobě působící anestetikum s velmi slabým analgetickým účinkem.
Thiopental se tak stal na dlouhou dobu oblíbeným barbiturátem, ale více než jeho použití v medicíně jej proslavilo použití jako jedu. Sebevraždou thiopentalem skončil svůj život např. Elvis Presley, Jimmy Hendrix, Marilyn Monroe a další. Thiopental, podobně jako ostatní barbituráty, je antagonistou gama-aminomáselné kyselina na GABA receptorech v mozku a tlumí činnost CNS. Podání thiopentalu vyvolá stav opilosti, který je pozoruhodně podobný opilosti po požití alkoholu. Symptomy zahrnují nezřetelnou řeč, ztrátu koordinace motoriky a narušený úsudek. Zejména narušení úsudku a ztráta schopnosti kontroly toho co člověk povídá, vedla k využití thiopentalu jako tzv. "séra pravdy". Thiopental byl a zřejmě dosud je využíván při výslechu válečných zajatců. Vysoké dávky thiopentalu vyvolávají letargii, bezvědomí a smrt.
V některých zemích je thiopental používán jako jed při vykonávání rozsudku smrti. Tak je tomu např. v 34 státech USA, kde thiopental je v jedné ze tří injekčních stříkaček, použitých jako smrtící injekce. Další dvě stříkačky obsahují obvykle pankuronium bromid a chlorid draselný.V Holandsku, kde je legalizována euthanasie, je thiopental používán jako prostředek který přivodí rychlé bezvědomí a smrt je pak bezbolestná.
