Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6927 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Jak se hledají drogy v lidském těle
Publikováno: Středa, 22.04. 2015 - 09:40:31 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Jak se hledají drogy v lidském těle

Bc. Nikola Bělohlavá

    Jak někomu dokázat, že byl při trestném činu pod vlivem drog? Na to nám odpoví forenzní toxikologie. Forenzní toxikologové a kriminalisté používají analýzu vzorků moči, krve i vlasů. Ukážeme si to na choulostivém případu kapitána ztroskotané lodi Concordia.
    Vyhledávání neznámé noxy a její správná identifikace je předmětem právě forenzní toxikologie. Forenzní toxikologie aplikuje poznatky toxikologie v případě právních důsledků. Výsledky analýz bývají často užívány u soudu.  Zabývá se analýzou látek post mortem i zkoumáním biologckých vzorků živých osob, zejména ve vztahu k návykovým látkám v dopravě a pracovním procesu.



            Úkolem forenzních toxikologů bylo zjistit, zda kapitán potopené Concordie Francesco Schettin užil drogu. Podle žalobců byly na vlasech kapitána Schettina nalezeny údajně stopy kokainu. Je otázkou, jak se na ně kokain mohl dostat, zda ke kontaminaci došlo při styku s osobou, jež kokain užívala, nebo ho užíval kapitán sám. V samotných vláknech vlasů totiž droga objevena nebyla. Jak se droga v těle nejlépe prokazuje? (1,3,4).
    V Schettinově případu, ale i u jakékoliv jiné nehody, se k prokázání přítomnosti drogy používá standardně analýza krve a moči. Jelikož je množství krve v organismu stabilní, je možné určit přesnou koncentraci drog v krvi. U analýzy moči je situace složitější, protože množství vyloučené moči je závislé na pitném režimu a může dojít k jejímu naředění, pokud osoba přijme nárazově větší množství tekutin. Nevýhodou odběru moči je i to, že v choulostivých případech může dojít k snadné záměrné záměně vzorků podezřelým. Oděr krve musí provádět jen zdravotník. Na druhou stranu – vlasy mohou být odebrány bez přítomnosti lékaře, pro analýzu stačí vzorek několika vlasů a detekce je možná i po delší době. Poskytuje informaci o zneužívání drog za podstatně delší období než analýza tělních tekutin a tkání. Z předchozího výčtu by se vlas mohl zdát ideálním materiálem. Pokud se ovšem přeneseme do běžného života, používá se spíše analýza moči a krve. Proč? (3)
     Důvodů je několik. Vraťme se k případu kapitána Schettina. Pokud nejsou vlasy ustřiženy přímo u temene hlavy, nelze z nich teoreticky zjistit, zda kapitán v době havárie a například den před ní nepožil drogy. Jednoduše proto, že přírůstek vlasů, který by tyto dny zahrnoval, by zůstal na hlavě kapitána. Bez jistoty, zda vlasy byly odebrány bezprostředně u pokožky hlavy, ztrácí tedy analýza smysl. Každý ponechaný milimetr vlasu na hlavě bude odpovídat třem až čtyřem dnům. Pokud po odběru zůstal na hlavě vlas o délce 1 cm, o drogovém životě uživatele v posledním měsíci se z principu nic nedozvíme. Droga sice zůstává ve vlasech stále, ale pokud se obviněný do dalšího odběru ostříhá, nelze užívání prokázat. Krev a moč sice poskytují informace o užívání v omezeném časovém intervalu, nicméně pro potřeby šetření nehod to stačí, protože mají obvykle bezprostřední souvislost s užíváním. V případě akutních intoxikací je tedy krev a moč zcela ideální – u vlasové analýzy nelze technicky zcela přesně vzorkovat vlas po dnech, hodinách.
    Kapitán Schettin údajně žádnou drogu neužil, ale je jasné, že pouze přítomnost návykové látky na povrchu těla by k usvědčení nestačila. Drogy ale i jiné látky, které jsou objektem identifikace forenzních toxikologů a kriminalistů, se totiž mohou v našem prostředí vyskytovat v měřitelném množství tam, kde to moc neočekáváme. Například na našich šatech (1,2).

Použité zdroje:


1.    BALÍKOVÁ, Marie. Forenzní a klinická toxikologie: laboratorní toxikologická vyšetření. Praha: Galén, 2004, 140 s. ISBN 978-807-2622-849.

2.    FÜRBACH, Martin. Kokainem na vlasech kapitána neusvědčíš. Jak se hledají drogy. Idnes.cz: Technet. 2012.  Dostupné z: http://technet.idnes.cz/kokain-vsude-kam-se-podivam-na-vlasech-i-ve-vlasech-fsd-/tec_technika.aspx?c=A120224_151324_tec_technika_fur

3.    DĚDIČOVÁ, Marie. Analýza drog ve vlasech. In: Zdravotnictví a medicína. 2002. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/analyza-drog-ve-vlasech-146454

4.    What is Forensic Toxicology? The Forensic Toxicology Council. 2010. Dostuné z: http://www.abft.org/files/WHAT%20IS%20FORENSIC%20TOXICOLOGY.pdf

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.14 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace