Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1892 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin
Publikováno: Čtvrtek, 18.01. 2007 - 06:56:34 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Belladonnové alkaloidy: Atropin a skopolamin

Kristýna Švecová

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Atropin a skopolamin patří mezi parasympatolytika (spasmolytika), což jsou léčiva blokující cholinergentí receptory v cílových orgánech, a tím bránící acetylcholinu v účinku. Jsou podávána k odstranění spasmů gastrointestinálního traktu, močových cest, k rozšíření zornic-mydriatika. Také se používají k úpravě poruch srdečního rytmu (2).



Atropin je alkaloid získávaný z četných lilkovitých rostlin (solanaceí), zejména z Atropa belladonna (rulíku), Hyosycyamus niger (blínu) a Datura stramonium (durmanu). Je to ester tropinu a kyseliny tropové. V uvedených rostlinách se v rozdílných množstvích vyskytuje i skopolamin (hyoscin), který je chemicky v řadě hledisek i účinkem blízký atropinu (1). Centrálně atropin značně dráždí, působí velké vzrušení a teprve po velkých dávkách ochrnuje. Zvyšuje dynamogenii, touhu po pohybu, sklon k nemotivovanému smíchu, zrakové, ale i sluchové a čichové halucinace. Halucinace jsou velmi pohyblivé, mnohotné, grandiosní, létání, ježdění, otáčení. Zajímavá je značná tendence k agresi. Atropin dovede na chvíli odstranit příznaky schizofrenního syndromu. Byl viněn z působení amnésií, byl-li podáván před chirurgickým zákrokem. Přesné pokusy to vyvrátily (4). Atropin je lék velké terapeutické šíře. Léčebné dávky jsou příliš malé. Za minimální smrtnou dávku se považuje 0,1g. U dětí byla pozorována smrt po požití pěti rulíkových bobulí, ale bylo zachráněno dítě, které jich požilo dvacet. Děti a starší lidé vůbec snášejí atropin lépe než mladí lidé (3). Zvířata jsou proti atropinu odolnější než člověk, snad rychlým odbouráváním jedu v séru (4).

Po požití rulíkových bobulí nebo očních kapek (omylem) se vyvíjí otrava, která může působit velmi dramaticky. (1) Uvádím pár zajímavých otrav, např. otravu atropinovými očními kapkami, které se matce vylily do kabelky a vsákly do pečiva, jež požilo děcko (4) nebo případ, kdy pěstitel léčivek zapomněl v kapse několik semen durmanu a později je snědl s buchtami, které vložil bez obalu do této kapsy (7). Další případ 27letého muže, v jehož objektivní anamnéze byla mírná zmatenost, ve fyzikálním vyšetření dominovala široká symetrická mydriáza. Byla prokázána otrava atropinem. Jako zdroj alkaloidu byl zjištěn mák, kontaminovaný semeny blínu černého, v pečivu podávaném v závodní jídelně (6).

Prognóza je však téměř vždycky dobrá, protože ani stonásobek až dvěstěnásobek terapeutické dávky nemusí vyústit letálně (1), což dokazuje také sebevražedný pokus otravy 140 tabletami Bellafolinu, tj. 0,035g atropinu. Delirium trvalo 33hodin (8). Charakteristické příznaky jsou zčervenání kůže, sucho v ústech, poruchy akomodace, mydriáza a tachykardie. Krevní tlak se většinou mění jen málo. Při vyšších dávkách se vyvíjejí psychické alterace, např. zmatenost nebo psychotické stavy, zejména manické stavy s halucinacemi. Po tomto stadiu se může vyvinout dlouhodobé bezvědomí. Následkem snížené sekrece potu se může zvýšit tělesná teplota (hypertermie) a pravděpodobně proto se zvyšuje prokrvení kůže. Proto se také otrava atropinem může zaměnit s infekčním onemocněním. Centrální útlum dechu, který někdy nastává, ohrožuje život-terapie intoxikace vyžaduje především fyzikální opatření snižující zvýšenou tělesnou teplotu, řízené dýchání při poruše dechu a intravenózní injekce benzodiazepinů, např. diazepamu při stavech excitace. Příznaky otravy snižuje podání fyzostigminu, který má i centrální cholinomimetické účinky (1).

Atropin se také využívá jako funkční antidotum. Pro první pomoc je v armádě zaveden autoinjektor Combopen, obsahující atropin s obidoxinem a jako antikonvulzivum autoinjektor s diazepamem. Pro lékařskou pomoc je zaveden Chonol 1(atropin) a chonol 2 (benaktyzin) (5).

Skopolamin, jakožto ester skopinu a kyselinu tropové, je atropinu chemicky blízce příbuzný. Pouze levotočivá forma skopolaminu je účinná, tak je tomu i u atropinu. Skopolamin působí na vegetativní orgány kvalitativně stejně jako atropin, některé z kvantitativních rozdílů jsou však značné. Zatímco účinky na oko a sekreci slin jsou dokonce silnější než je po stejné dávce atropinu, působí skopolamin jen slabě na tepovou frekvenci a na funkci břišních orgánů. V účincích na CNS stojí na rozdíl od atropinu v popředí tlumivé účinky, které se dají využít v profylaxi zvracení při kinetózách. Skopolamin proniká do mozku snáze a rychleji než atropin, protože vyšší podíl dávky je ve formě lipofilní báze.

Také při intoxikaci stojí v popředí příznaky centrálního útlumu. Po vyšších dávkách se vyvíjí hluboké kóma. Oční příznaky jsou stejné jako po atropinu. Kůže je sice suchá, ale následkem útlumu dechového centra bývá spíše cyanotická než zarudlá. Při terapii intoxikace stojí v popředí nutnost překonat útlum dechového centra. Nověji se objevily údaje o otravách u mladistvých, kteří užili jako „náhražku LSD“ květy lilkovité rostliny Brugmansia sp. („andělské trubky“). Tato ozdobní zahradní rostlina obsahuje skopolamin v množství zhruba 2 mg v jednom květu. V určitém dávkovém rozsahu se centrální příznaky otravy projevují jako zmatenost a halucinace. Středověké „létání čarodějnic“ mělo podle všeho za podklad užití přípravků lilkovitých rostlin (1).

Někdo již po zlomcích mg reaguje značnou psychickou tupostí, po případě spánkem. Při tom však může odpovídat na otázky značně rychle, dokonce tak, že nevzniká korekce autokritikou. Ukázalo se, že tohoto zjevu nelze použít k dosažení pravdivé výpovědi, poněvadž se takto může přiznat k trestnímu činu nejen pachatel, nýbrž každý, kdo na tento čin kladně pomyslil (4). Historik Tomáš Bursík z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu říká, že skopolamin a atropin podávala Státní bezpečnost politickým vězňům, kteří nechtěli vypovídat. Látka byla píchnuta bývalému tajemníkovi prezidenta Beneše doktoru Sýkorovi, který údajně měl podle představ StB zcizit část Benešova archivu a ukrýt ho. Potřebovali z něj dostat, kde se to nalézá, proto byl použit skopolamin. Dnes se užívá skopolaminu jako sedativa motorického neklidu u duševních chorob, dále s velmi dobrým výsledkem u kinetóz, mořské nemoci, u letecké nevolnosti. K solanceím patří také pokřín Mandragora officinalis, její toxikologický význam je dnes nepatrný. K otravě by mohlo dojít tehdy, kdyby si někdo z ní vyrobil „kouzelný nápoj“. Otrava by se podobala otravě atropinové. Ololiuqui jsou semena, z nichž připravují američtí Indiáni v Oaxace omamný nápoj, zvaný piule. Otrava ololiuqui připomíná otravu skopolaminovou (4).
Použitá literatura:

1) H. Lüllmann, K. Mohr, M. Wehling: Farmakologie a toxikologie, překlad 15., Grada avicenum, 2004

2) S.Kocinková, Z.Šterbáková: Přehled nejpoužívanějších léčiv, Informatorium, 2003

3) M. Straková, M. Maderová: Nezvyklá citlivost na belladonu u osmiletého chlapce, Prakt. Lékař 45, 1965

4) O. Riedl, V. Vondráček a spol.: Klinická toxikologie, Avicenum, 1971

5) J. Patočka a kolektiv: Vojenská toxikologie, Grada avicenum, 2004

6) Česká lékařská společnost J. Ev. Purkyně, Vnitřní lékařství: Záhada mydriatických zornic, 46,2000, No.11, p. 808-810

7) V. Jirásek, R. Zadina, Z. Blažek, L. Jiřincová: Naše jedovaté rostliny, ČSAV, Praha 1956

8) M. Bondy: Otrava 140násobnou dávkou Bellafolinu, čas. Lék.čes. 64, 1925

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.76
Účastníků: 46

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

K tomuto článku není možné vložit komentář.




Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace