Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3859 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Biologicky aktivní látky terčenek (Mollisia)
Publikováno: Pondělí, 19.01. 2015 - 09:37:58 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Biologicky aktivní látky terčenek (Mollisia)

Jiří Patočka

     Terčenka (Mollisia) je rod drobných vřeckovýtrusých nelupenatých hub. V současné době zahrnuje rod Mollisia 58 druhů, které jsou si navzájem velmi podobné. Terčenky mají miskovité plodnice jen několik milimetrů velké, většinou tenké, někdy pokryté chloupky. Plodnice terčenek postrádají třeň a k substrátu jsou přirostlé pouze v jednom bodě.



      Terčenky nejsou vybíravé na substrát, ale většinou rostou na zbytcích dřeva, obvykle trouchnivějícího, méně často čerstvého. Některé druhy ale rostou na odumírajících stéblech a stoncích rostlin, různých druzích mechu apod. Terčenka Biberova (Mollisia biberi) roste na příklad na tlejících kosatcích, terčenka lobkovická (Mollisiopsis lobkovicensis) na tlejících listech srhy.
     Terčenky jsou houby sice malé, ale rostou v obrovském množství a významným způsobem se podílejí na rozkladu rostlinné hmoty a návratu jejich složek do koloběhu života. Bylo z nich již také izolováno několik zajímavých biologicky aktivních chemických sloučenin (Gremmen, 1956). Mnohé z nich mají ve své molekule větší množství atomů chloru. Takové látky jsou spíše výsledkem snahy syntetických chemiků, než Matky Přírody. Přírodní látky s šesti resp. sedmi atomy chloru v molekule jsou opravdu dosti neobvyklé a je s podivem, že je syntetizují právě tyto malé houbičky.

     Mollisin (I), derivát 1,4-naftochinonu, je žlutý pigment izolovaný z Mollisia caesia (Van Der Kerk a Overeem, 1957). Má vlastnosti antibiotika a antimykotika (Nijland MM, Uffelie, 1957; Johne et al., 2005). Byla vypracována biotechnologická metoda produkce mollisinu (Johne et al., 2005), u něhž se předpokládá možnost využití v medicíně.
    Benesudon (II). Antibakterálně, antifungálně, cytotoxicky a fytotoxicky účinná látka, izolovaná ze submerzní kultury Mollisia benesuada (Thines et al., 1997). Za biologicky aktivní část molekuly benesudonu, zodpovědnou za antibiotické vlastnosti této látky,  je považována reaktivní alfa-methylen-ketonová skupina, reagující s cysteinovými zbytky biomakromolekul.
     K-504, je skupina látek (KS-504a (III), KS-504b, KS-504d (IV) a KS-504e (V)), izolovaných z terčenky Mollisia ventosa. Tyto látky inhibují Ca2+/kalmodulin-dependentní kinázy (Nakanishi et al., 1989). KS-504a je inhibitorem hovězí mozkové kalmodulin-dependentní cyklické nukleotidové fosfodiesterázy (PDE) s IC50 122 μM. Inhibice je reverzibilní a lze ji zrušit vysokou koncentrací kalmodulinu (Nakanishi ert al., 1990).
     Zaragozové kyseliny. Byly izolovány z terčenky rostoucí na umělém substrátu. Tyto látky fungují jako silné inhibitory skvalensyntázy (Tanimoto et al., 1997) a některé z nich inhibují také farnesyl-protein transferázu (Tanimoto et al., 1998). Více o zaragozových kyselinách na http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=384
     A11-99-1 (VI). Tento polychlorovaný derivát cyklopentenonu byl izolován z Mollisa melaleuca, ale ještě před tím byl připraven synteticky v laboratoři, proto to podivné „jméno“. Látka inhibuje lidský inducibilní TNF-α (tumor necrosis factor-α) s IC50 8.1 – 16,1 μM (Rether et al., 2005).
     Mollisianitril (VII). Látka izolovaná z fermentační tekutiny terčovky Mollisa sp. A59-96, která vykazuje antimikrobialní, cytotoxickou a fytotoxickou aktivitu (Weber et al., 2006). Za její biologické účinky je zodpovědná reaktivní propiolonitrilová skupina, která podobně jako alfa-methylen-ketonová skupina benesudonu, inaktivuje biomakromolekuly vazbou na jejich cysteinové zbytky.

Literatura
Gremmen J. A new, crystalline, antibiotic substance produced by Mollisia species (Discomycetes). Antonie Van Leeuwenhoek. 1956; 22(1): 58-64.
Johne S, Watzke R, Meusel W, Möllmann U, Härtl A, Dahse HM, Matthes B, Seifert K. Biotechnological production and bioactivities of mollisin and two new, structurally related fungal naphthoquinone metabolites. Chem Biodivers. 2005; 2(8): 1109-1115.
Nakanishi S, Ando K, Kawamoto I, Yasuzawa T, SanoH, Kase H. KS-504 compounds, novel inhibitors of Ca2+ and calmodulin-dependent cyclic nucleotide phosphodiesterase from Mollisia ventosa. J Antibiot. 1989; 42(12): 1775-1783.
Nakanishi S, Kuroda K, Osawa K, Kase H. Calmodulin antagonistic action of KS-504a, a novel metabolite of the fungus Mollisia ventosa. Agric Biol Chem. 1990; 54(10): 2697-2702.
Nijland MM, Uffelie OF. Mollisin; a preliminary examination of its antibiotic  activity. Antonie Van Leeuwenhoek. 1957; 23(3-4): 317-320.
Rether J, Erkel G, Sterner O, Anke T. Inhibition of TNF-alpha promoter activity and synthesis by A11-99-1, a new cyclopentenone from the ascomycete Mollisia melaleuca. Z Naturforsch C. 2005; 60(5-6): 478-484.
Tanimoto T, Ohya S, Tsujita Y. Inhibitory activity to protein prenylation and  antifungal activity of zaragozic acid D3, a potent inhibitor of squalene synthase produced by the fungus, Mollisia sp. SANK 10294. J Antibiot (Tokyo). 1998; 51(4): 428-431.
Tanimoto T, Hamano K, Onodera K, Hosoya T, Kakusaka M, Hirayama T, Tsujita Y. Biological activities of novel zaragozic acids, the potent inhibitors of squalene synthase, produced by the fungus, Mollisia sp. SANK 10294. J Antibiot. 1957; 50(5): 390-394.
Thines E. Arendholz WR, Anke, H, Sterner O. Benesudon, a new antibiotic fungal metabolite from cultures of Mollisia benesuada (Tul.) Phill. J Antibiotis, 1997; 50(1): 13-17.
Van Der Kerk GJM, Overeem JC. Mollisin, a dichloronaphthoquinone derivative produced by the fungus: Mollisia caesia. Recueil Travaux Chimiques des Pays-Bas. 1957; 76(6): 425-436.
Weber D, Sterner O, Anke T. (2006). Mollisianitrile, a new antibiotic from Mollisia sp. A59-96. Zeitschrift  Naturforsch. C, J Biosci. 2006; 62(7-8): 567-570.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 10

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace